Vládu nad „Ostrovem svobody“ převzal od svého bratra Raúl Castro. Změnilo se ale něco pro Kubánce a pro návštěvníky Kuby? Přímo z ostrova píše své postřehy Tereza Čápková.
Sidecar Ride 2008 – cesta českého vozíčkáře za dobrodružstvím až do marocké Casablanky.
Projížděli jsme už rovinou, z níž však se na obzoru rýsovaly ostré homole podivných tvarů. Guilin je jedním z nejzelenějších měst Číny, protože se všude mezi pahorky pěstuje rýže.
Nejbarevnější pekingský chrám Yonghegong stojí poblíž a je nejznámějším chrámem tibetského buddhismu mimo Tibet. Původně se jednalo o rezidenci vladařů, a teprve roku 1744 byl přeměněn na lamaistický klášter pro mnichy z Tibetu a Mongolska.
Pokud přemýšlíte nad tím, co uvařit k nedělnímu obědu, nechte se inspirovat pestrou a velmi chutnou arabskou kuchyní. Pod pro nás prapodivnými názvy jako hummus, soosí nebo faláfel se skrývají opravdové lahůdky.
Velká Čínská zeď nám nijak obrovská nepřipadala. Číňané sami ji nazývají Zdí dlouhou.
K ránu se šedé nebe protrhlo blesky a neskutečným slejvákem. Letos se monzuny nejen zpozdily, ale hlavně zasáhly, kam neměly. Chtěli jsme brzy ráno odjet na autobusové nádraží a dostat se co nejdřív do Songpanu, odkud jsem měla v plánu ještě vyrazit do kopců a konečně si trochu odpočinout od velkých měst s davy lidí. Petr však ve vlaku vyčerpal všechnu sílu i statečnost a byl k neprobuzení až do jedenácti.
O Lijiangu byl natočen film „Za Oblaky“. Asi bych jej přezvala na město v oblacích, jelikož od rána hustě pršelo.
Tak jsme konečně zase v Káthmándú. Můžeme říct, že máme toho chození po horách docela dost. Skoro 20 dnů jsme chodili pěšky po Himalájích….
Centrum mayské civilizace i kultury – to je Cobá. Je to ale také jedno z největších archeologických nalezišť, které ještě zdaleka nevydalo všechna svá tajemství. Vždyť návštěvníkům je zpřístupněna pouhá jedna setina objevených staveb.
Pondělí 18.9.2006 V 9:30 nás budí tlukot na dveře – Joshe: „vstávat budíček, sluníčko svítí“. Otráveně kňourneme, že slyšíme. Pak šupky dupky na snídaňku s 2 ošatkami ekmeku (čím dál tím větší spotřeba. Jdeme k moři – koupačka a šnorchlovačka.
Už se těšíme až poznáme tu zemi plnou stád koní pasoucích se v nekonečné stepi a na lidi svobodné duchem i prostorem.
Sobota 9.9.2006 Parádní začátek. Sešli jsme se na ruzyňském letišti kolem 18té hod (odlet 19,15 hod). Tak nějak jsme se kousli v „Meeting Point Baru“ a pozapomněli na to, že bychom to měli pomalu, ale jistě směřovat k odbavení. V 18,50 nás konečně napadlo zkontrolovat čas a s úlekem jsme vyběhli nechat si zabalit krosny.
Cestovatelé se v Rusku dříve či později setkají s některými fenomény, které nám už dnes připadají zvláštní. Fronta je například jev, který z Ruska nezmizel ani při dnešním dobře zásobeném trhu. Naopak, někde si frontu přímo „pěstují“. A obyčejnému cestovateli nezbývá, než trpělivě čekat ve frontě a kroutit hlavou.
Je královnou mezi pouštěmi. Bílá. Pokrytá zvlněnými písečnými dunami. Vypadá velmi nevinně a čistě. Přes den svítí písek bělostnou barvou. Dovede však být i krutá a nevlídná. Nechá přežít jen ty nejsilněší. Krajina ve White Sands vypadá jakoby byla pokrytá čerstvě napadaným sněhem. Na silnici jakoby ležel dokonce i led.