Pokud přemýšlíte nad tím, co uvařit k nedělnímu obědu, nechte se inspirovat pestrou a velmi chutnou arabskou kuchyní. Pod pro nás prapodivnými názvy jako hummus, soosí nebo faláfel se skrývají opravdové lahůdky.
Základy arabské kuchyně
Maso – vepřové maso v arabské kuchyni nenajdete. Je pro muslimy zapovězeno koránem jako nečisté. Že je to pro Čechy vykrmené vepřo-knedlo-zelovou dietou nepředstavitelné? I bez vepřového masa však není arabská kuchyně o nic chudší. Vynikající jídla se totiž dají vykouzlit s masem kuřecím či skopovým. Obzvláště ze skopového umí arabská kuchařka vykouzlit velmi lahodné speciality. Tady totiž neplatí zažitý mýtus, že skopové se vždycky pozná po čuchu.
Chléb – Na křupavou kůrku vypečeného bochníku v arabských zemích nenarazíte. Chléb tu má totiž poněkud placatější podobu. Placky všech chutí, vůní i velikostí jsou základem všech příloh. Placky mohou být z těsta kynutého i nekynutého. Vyrábí se v tradičních pecích, ale i v moderních pekárnách. Často slouží i k nabírání pokrmu místo příboru.
Koření – Gurmánský zížitek začíná v arabských zemích často již na tržišti. Správný trh s kořením hýří všemi barvami i vůněmi. Prodejci se přímo předhání v tom, kdo lépe vystaví své zboží. Výjimkou tedy nejsou ani desítky centimetrů vysoké pestrobarevné homole toho nejvoňavějšího koření. Jen pozor na názvy. Často se požívají názvy krajové.
Sladkosti – Sladkosti jsou od slova sladké. Arabské cukrovinky jsou ve sladkosti nepřekonatelné. U nás je asi nejznámější turecký med, ale zákusků je v arabské kuchyni mnohem více. Nejčastějšími přísadami je med a různé druhy oříšků a mandlí.
Praktické rady a recepty
Faláfel – smažené cizrnové „karbanátky“ v chlebové placce
Soosí – arabský chleba s cibulkou a vejci
Hummus – Cizrnová pasta, nejčastěji podávaná jako předkrm
Bílá rýže – tradiční příloha s netradičním kořením
Jehněčí maso – Je doma v kuchyni každé arabské země. Tady je v jemenské variantě
Fetha– sladká jako med
Šafůd– Tradiční jemenský předkrm. Kukuřično-obilná kynutá placka s jogurtem a bylinkami
Zahawak– rajčatová omáčka
Chubs – Jedna z mnoha variant chlebových placek.
Ještě donedávna jsem si myslel, že vepřové je pro muslima opravdu zapovězené. Avšak jen do chvíle, kdy si má známá pozvala do Čech svého přítele z Tunisu. Na Václaváku si nechal naložit vepřovou klobásu v množství větším, než malém a po poznámce "Ty přece vepřové nesmíš." odpověděl: "To platí jenom u nás. Tady mě nikdo nevidí!" Vepřo-knedlo-zelo i vepřové řízky si pak dopřával dosytosti.
Trochu překvapivé, ale zato dost úsměvné. Islám totiž pro některé platí jenom "u nich". Tady oko Alláha asi nevidí…