Cesta za litungou

Cesta za litungou

  Řeka Zambezi, král litunga, vodou zaplavený Barotseland, chystané spiknutí. Ta místa a slova zní trochu tajemně. Putování Zambií podpořené Expedičním fondem pokračuje.

Západ Zambie při hranicích s Angolou je nejodlehlejší a nejtradičnější oblastí Zambie; sídlí tu jedno z nemocnějších a nejtradičnějších království dnešní jižní Afriky. Zdejší obyvatelé z kmene Loziů svým důrazem na tradice provokují i Zambijce ze zbytku země, kteří si jejich hrdost vykládají jako zmatenou aroganci.

Napínavým místem je západ Zambie i pro Čechy. Prvním významným evropským cestovatelem, který litungu (původně býval „hlavním náčelníkem“, Evropané pak jeho úřad interpretovali a nazvali jako „krále“) navštívil, byl totiž v roce 1875 Emil Holub, po několik let tu pak léčil místní obyvatele. Díky Holubově cestě a tomu, že se jedná o nejchudší oblast Zambie, je Barotseland (Západní provincie) i geografickou prioritou současné české rozvojové spolupráce, Zambie je přitom spolu s Angolou jednou ze dvou afrických prioritních zemí naší pomoci. Z ministerských dokumentů do terénu však zatím česká pomoc cestu nenašla. 

Emil Holub byl podle vyprávění Prince Ngalamy Mutanuky, člena místní královské rodiny, prvním, kdo na fotografii zdokumentoval Kuomboku, nejslavnější tradiční ceremonii dnešní Zambie, za kterou se teď každým rokem sjíždějí tisíce turistů. Právě při Kuomboce se letos na jaře mělo odehrát spiknutí, o kterém bude vyprávět jeden z dalších příspěvků toho seriálu.

Většina Loziů žije v těžko dostupných vesnicích, Zambie

Ale nejprve několik dat a faktů. Síla litungovy autority a hrdost Loziů na svou minulost vychází ze skutečnosti, že se Barotseland těšil privilegovanému postavení v britském koloniálním systému. V roce 1890 totiž tehdejší litunga Lubosi Lewanika přijal „ochranu“ britské královny Viktorie, díky níž chtěl zvýšit prestiž svého panství, získat ochranu Britů v pravidelných drobných válkách se sousedními kmeny a nenechat se ovládnout Portugalci a Němci, kteří do oblasti také pronikali.

Smlouva byla ale výhodná především pro Brity, kteří díky ní dokázali získat první území severně od řeky Zambezi. Barotseland se stal branou, skrze níž si začali podmaňovat zbytek dnešní Zambie. Nakonec Barotseland přes protesty Lewaniky a hlavně jeho konzervativnějších rádců a ministrů anektovali, panství ale získalo postavení královského protektorátu, kterému i pod britskou hegemonií zůstala značná svrchovanost. Kolonialistům ostatně o mnohé nešlo – v zemi Loziů nenašli žádné nerosty, ani zde nechtěli zakládat komerční farmy.

V roce 1902 byl nakonec Lewanika pozván do Londýna, aby se zúčastnil korunovace krále Edwarda VII. Z cesty si přivezl novou uniformu britských velvyslanců, která nápadně připomínala uniformu námořního admirála. Stala se slavnostním litungovým krojem. Ve skutečnosti to nebyl dar, ale spíše přání či příkaz krále Edwarda, který měl zálibu v uniformách a který před svou korunovací přemýšlel nad vhodným litungovým oděvem.

Řeka Zambezi a typická loď Loziů, Zambie

Dříve býval litunga při slavnostních příležitostech oděný do zvířecí kůže, od návratu z Londýna na sobě měl zlato-černou uniformu, na nohou černé lakýrky a na hlavě vysokou černobílou čapku. V jeho rukou alespoň zůstal tradiční královský bičík. Britové se zavázali, že každému novému litungovi na míru ušijí dvě uniformy a dosud tento závazek plní.

Další články vám ukáží, jak dnes vypadá snaha o setkání s litungou, jaké je jednání tradičního parlamentu, zavedou vás do královské vesnice Lealui a popíší, jak vládne dnešní „král“ a co si o něm myslí jeho poddaní. Chcete-li se dozvědět více o dnešní nezávislé Zambii a jejím životě, čtěte předchozí článek zde.

Expediční fond je podporován těmito společnostmi:

Partneři Expedičního fondu:

Koktejl_2.jpg

Humi.jpg

ECP_1.jpg

ESO travel_2.jpg

Gumotex.jpg

Hedvabn___stezka.jpg

Oficiální partneři:

__esk___speleologick___slope__nost.jpg

__esk___horolezeck___svaz___mal__.JPG

Významní sponzoři Expedičního fondu:

Sambarsport

HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Veškeré příjmy z inzerce věnujeme na neziskové projekty prostřednictvím Expedičního fondu. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí