Cesta do Kambodži aneb místa, která nesmíte vynechat: Angkor, Phnom Penh a slunný jih

Cesta do Kambodži aneb místa, která nesmíte vynechat: Angkor, Phnom Penh a slunný jih

Méně turistická země jihovýchodní Asie, Kambodža, nabízí spoustu, ale tyto tři typy rozhodně nesmíte vynechat ani při krátké návštěvě.

Hranice Thajska a Kambodži překračujeme mezi hraničními městy Aranyaprathet a Poipet. Že bude cesta z Bangkoku trvat šest hodin, jsme věděli. Netušili jsme, že stovky Thajců dostanou stejný nápad jako my, tedy oslavit v Kambodži Nový rok.

Vlak byl nacpaný tak, že nebylo možné sednout si ani na zem. Samotný hraniční přechod je pověstný tím, že se na vás nalepí různí „pomocníci“, kteří se vám snaží zprostředkovat vízum a cestu na Angkor Wat. Vízum jsme si po chvíli vyjednávání obstarali sami i bez turistického příplatku, s lístkem na autobus už to bylo horší, protože žádná místní a levná doprava se tady moc sehnat nedala. Zvolili jsme za pár dolarů pohodlnější nový autobus a po ještě novější asfaltové cestě jsme přijeli k večeru do Siem Reap a zapili Silvestr pivem Angkor.

Siem Reap a slavný chrámový komplex

V centru města Siem Reap je spousta hotelů, víc cizinců než domácích a podobná ulice jako známá Khao San v Bangkoku. Tady se nachází pouliční jídelny s výborným jídlem. Nový rok jsme strávili poznáváním města.

Mimo centrum jsou staré domy z doby, kdy Kambodža byla francouzskou kolonií a několik menších chrámů, kde nebyli žádní turisté a navíc sympatický mnich, který nám dal přednášku o budhismu a historii Kambodži. Koupili jsme si vstupenku na dva dny do komplexu chrámů Angkor Wat. A protože je možný vstup už večer před platností vstupenky, vyrazili jsme na západ slunce směr Angkor.

Další den brzy ráno už projíždíme na kolech vstupní branou a spěcháme na východ slunce k největšímu chrámu. Podívaná je úchvatná, místo je opravdu magické, jen těch turistů je moc. Po chvíli se ale většina vydá na prohlídku okolních chrámů a tak je více klidu na poznávání.

Pokud si chcete Angkor wat v Kambodži užít opravdu podrobně a bez turistů, doporučujeme půjčit si kolo!

Mezi zajímavé chrámy patří Bayon, kde na vás hledí asi sto hlav vytesaných do kamene. Polední vedro pak přečkáváme mezi stromy ve známém chrámu Ta Prohm, který byl ponechán zarostlý do pralesa. Je neuvěřitelné, co lidé dokázali postavit a vytesat z kamene. Oblast je celkem rozsáhlá a příště bych si koupil vstupenku na víc dní, abych si v klidu prošel a projel na kole i méně známá a zapadlá místa.

Phnom Penh

„Tohle už jsme někde viděli,“ napadlo nás, když jsme vstoupili do areálu Královského paláce v hlavním městě Phnom Penh. Je docela možné, že se stavitelé inspirovali stejnojmenným palácem v Bangkoku. I ten zelený Buddha je stejný.

Ale abychom nekřivdili – Stříbrna pagoda má podlahu pokrytou vice než 5000 stříbrnými kachlemi a Buddhova socha je osazena 9584 diamanty. Jedinečný je i Železný dům, který nechal postavit francouzský císař Napoleon III. Bohužel architekti nevzali v úvahu místní klima a zrezivělý dům se postupně rozpadá. Procházka v okolních zahradách s fontánkami byla příjemná, navíc jsme se mohli schovat před spalujícím sluncem a v chrámech sledovat denní život mnichů.

Silným, ale smutným zážitkem byla návštěva muzea Tuol Sleng, bývalé věznice zvané „S21“ pro odpůrce Rudých Khmerů. Ti v roce 1975 podnikli vojenské tažení do Phnom Phenu a v rámci revoluce nahnali většinu obyvatel na venkovská pole a do továren.

Následně přebudovali střední školu ve věznici, kde zavřeli a týrali všechny „kontrarevolucionáře“, mezi kterými bylo i mnoho žen a dětí. Většina lidí pak skončila na popravišti známém jako „Killing fields“. Malované obrazy a fotky dokumentující mučicí praktiky jsou děsivé. Když město osvobodila v roce 1979 vietnamská armáda, našla v Tuol Slengu jen 7 živých vězňů.

Dalším zážitkem, který je v kontrastu s věznicí, je naprostá pohoda místních lidí. Neustále se smějí. Při placení řidiči „tuktuku“ za svezení jsme se nasmáli jak už dlouho ne. Sice jsme si vzájemně nerozuměli ani slovo, ale jeho úsměv byl opravdu nakažlivý.

Na slunný jih za chutí krabího masa

Z rušného a rozpáleného velkoměsta prcháme na pobřeží, nejprve do menšího městečka Kampot. Tady je až zvláštní klid, protože ulice jsou skoro liduprázdné, ale v prvních čtyřech hotelech mají obsazeno.

Půjčujeme si kola a během hodiny máme Kampot projetý křížem krážem. Objevujeme místní tržiště a procházíme nábřeží, lemované příjemnými restauracemi a kavárnami. Tohle ospalé město na nápor turistů očividně teprve čeká. Se svou výhodnou polohou u moře a blízko národního parku Bokor ho čeká slibná budoucnost navštěvovaného letoviska.

Druhy den si půjčujeme motorku a jedeme do blízkého města Kep, známého pro své pláže a lov krabů. Zamračené dopoledne bohužel nepřeje koupání na plážích, tak zkoušíme jak chutná čerstvě ulovený krab. Než nám ho kuchař připraví na zeleném pepři, sledujeme, jak na trhu ženy vybírají ze sítí ty největší kusy.

Krab s omáčkou a rýží je opravdová delikatesa, chce to jen trpělivost při dolování masa z tvrdého krunýře a klepet. Na zpáteční cestě míjíme několik cedulí s informací o odminované zóně a zastavujeme v malé vesnici, kde zažíváme další důkaz místní pohody. K jeskyni pod kopcem a malému chrámu nás doprovází parta rozverných dětí. Na trhu si pak kupujeme francouzskou bagetu se šunkou od paní v pyžamu, což je tady oblíbené oblečení hodně žen a dětí.

Protože chceme zažit i atmosféru kambodžského letoviska, přesouváme se do Sihanoukville. Oblíbili jsme si pláž Otres, kde jsme se lenošili na lehátkách pod borovicí a popíjeli mangový koktejl. I tak by se dala strávit dovolená v Kambodži. Vydrželi jsme to jeden den a už zase na kolech projíždíme okolní vesnice skryté v džungli. Obdivujeme domy na vysokých kůlech, spoustu polí s úrodou a vysoké palmy, které dotváří atmosféru kambodžského venkova.

Kambodža – levně a bez turistů?

Ceny za služby pro turisty jsou podobné jako v Thajsku, někdy z nedostatku konkurence i vyšší. Složitější je tak smlouvání o cenách za dopravu, jídlo, ubytování.

Odměnou za trpělivost jsou pak úsměvy lidí a při troše štěstí se dají najít místa bez dalších turistů a zažít opravdovou Kambodžu, jakou si asi cestovatel představuje. Pro nás byla tato země zpestřením při cestě po jihovýchodní Asii. Z časových důvodů jsme se zaměřili jen na známější oblasti, ale určitě by stála za prozkoumání i severovýchodní část země kolem řeky Mekong a podél hranic s Laosem a Vietnamem.

Nejširší nabídku průvodců a map Kambodži (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Zkušenosti čtenářů

Klara Dudkova

Romane, diky za pripomenuti cesty do Kambodzi. Podnikla jsem velmi podobnou cestu. Pri cteni Tveho clanku mne napadlo, ze mne hodne emocne zasahla navsteva Killing Fields prave u Phon Phenu.A jeste cesta lodi po rece ze Siem Rep do Battambang. Hodne povedene 8hodinove  dobrodruzstvi po uzasne rece v prostredi rybarskych vesnic tzv. floating villages. Kambodza jeste z jine strany. 🙂 Tesim se na dalsi Tvuj clanek!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí