Banát 2015: Jak bude letos vypadat krajanský festival?

Po třech letech, kdy se o tento sobotní program staral Český spolek, se celé snažení přesouvá pro organizátory od Medvěda. “Festival děláme čtvrtým rokem a vždy chceme něco zlepšit, letos se zaměřujeme proto na folklórní setkání, které v poslední době trochu uvadalo, proto ho přesouváme přímo pod naši organizaci”, přibližuje Štěpán.

Co si pod organizací představit?

Dali jsme si práci a sesbírali jsme kompletní databázi všech krajanských sdružení, které jsme i následně oslovili s nabídkou účasti. Pozvánky odešly nejen do českých vesnic rumunského Banátu, ale i přes řeku do Srbska a také do slovenských dědin, kterých v Rumunsku a Srbsku je ještě mnohem více, než těch českých”, říká Honza. Právě slovenská komunita hojně obývá srbskou Vojvodinu, kde s počtem 60tis slovenských krajanů patří po Srbech a Maďarech ke třetí největší enklávě.

Slováci také osídlili sever Rumunska a kolem hraničního města Nadlac vytvořili velmi silnou komunitu. Známá je zde i obec Gelemčička. Organizátoři však šli ještě o něco dále a pozvánku poslali i do Bulharska a Moldávie, kde jsou organizovány také české komunity. “Šli jsme do toho trochu po hlavě, jsme zvědaví, kdo nám odpoví a kdo přijede, ale jsme přesvědčeni, že to bude zatím to nejlepší setkání, které na našem festivalu kdy bylo” těší se Štěpán. Již nyní přišly přihlášky ze Srbska, na přehlídku se přihlásila Bela Crkva a Kruščica pod vedením české učitelky Ilony Kirchnerové.

S účasti se pak počítá se soubory z českých vesnic – Svaté Heleny, Gerníku a domácího Eibentálu, který vždy nasazuje dvě kategorie. “Další jména budeme postupně zveřejňovat, hodně nadějně vypadají menší skupinky z vesnic kolem Dunaje, ty jsou sice rumunské, ale s velmi silnou českou enklávou – Berzasca, Eselnita či Moldava. Hodně zajímavě také vypadá možnost účasti řeckého souboru z Orsovy”, hledá další vystupující Štěpán.

Nepůjde jen o tanec

Festival však letos nemusí být jen o tancích – organizátoři každé vesnici nabídli i možnost vlastní prezentace, soubory si tak mohou přivést vlastní výstavu, představit krátký film, fotografie a další možnosti. “Chceme vesnicím pomoci s prezentací, v turistice je v této oblasti velký potenciál a právě fanoušci festivalu mohou být do budoucna právě potencionálními návštěvníky, jsme hodně zvědaví, jak se na to ostatní připraví, jelikož je to první ročník, neděláme si žádné velké cíle”.

Celému projektu může pomoc i účast jednotlivých ambasád, například český velvyslanec se této akce v minulosti aktivně účastnil a celé setkání tak může posloužit i výměně zajímavých kontaktů a zkušeností různých spolků a svazů.

České osídlení v Rumunsku a Srbsku

Hlavní část české komunity se samozřejmě najde v již známém českém Banátu. Šest českých vesnic – Svatá Helena, Gerník, Rovensko, Bígr, Eibentál a Šumice v jihozápadní části Rumunska. Dále jsou české komunity ve vesnicích a městech kolem břehu Dunaje – Moldova, Berzasca, Liubcova, Eselnita, Dubova či Orsova, ale také na severu Banátu kolem velkého města Temešvár či v malé vesničce Peregu Mare.

K české národnosti se v Rumunsku hlásí necelé čtyři tisíce obyvatel tohoto státu. Češi i Slováci mají oficiálně uznán statut menšiny a mají právo na jednoho poslance v parlamentu – Adriana Merku, který zároveň vystupuje jako předseda DSCČR (svaz Čechů a Slováků v Rumunsku – alias Český spolek/UDSČR).

Poměrně početná komunita je i na druhé břehu Dunaje, v nížině, která již patří do Srbska to je Češko Selo, Kruščica, Gaj, Veliko Središte, nejvíce českých krajanů však je ve větších městech – Bela Crkva, Bělehrad a Novi Sad. Důvodem větší asimilace je slovanský původ obou národů a velmi podobná řeč. V Srbsku se v současné době hlásí k české národnosti něco málo přes dva tisíce osob.