Jak bych začal vyprávění o snowboardovém dobrodružství, odehrávajícím se v zemi, která na mnohých ministerstvech zahraničních věcí figuruje z hlediska bezpečnosti cestování jako krajně nedoporučovaná? V Evropě přetrvávají již několik let názory, že každý turista přijíždějící do této země bude okraden, unesen nebo zastřelen. A má-li někdo modré oči, je to samo o sobě dostatečný důvod, aby se o něm uvažovalo jako o člověku vhodném k únosu – je to patrně buď příslušník kolumbijské elity, nebo bohatý cizinec. Zapomeňme ale na poněkud zkreslené mediální perličky kopírované z amerických médii a pojďme se věnovat něčemu pozitivnímu, co v této zemi neodiskutovatelně převažuje.
Domorodé národy dnes vnímají turismus jako nemoc, která přináší malý či žádný užitek (Abyia Yala, 1999). Výklad ekoturismu by nás měl přesvědčit o opaku.
Na cestách se občas přihodí věci, které by ani nejlepší spisovatel nevymyslel. Platí to zvlášť o cestování individuálním, kdy je člověk v mnohem větším kontaktu s místními lidmi. Někdy jsme pouze pozorovatelé, jindy jsme bohužel/bohudík sami aktéři.
O Jeruzalému by se daly napsat stovky stran. Hlavní město Izraele je posvátným místem židů, křesťanů i muslimů. První zmínky jsou již od 2.tisíciletí př.n.l., od 10.stol.př.n.l. hlavní město Izraele (zván Davidovo město), v 6.stol. př.n.l. dobyt a téměř zničen Babylóňany, obnoven ve 3.stol.př.n.l. Počátkem našeho letopočtu centrum římské provincie Judea, působiště Ježíše Krista.V letech 132-135 neúspěšné povstání Bar Kochby, Židé vyhnáni z Jeruzaléma-počátek diaspory.
Po schodištích stoupají delegace Parthů, Indů, Médů, Egypťanů, Arménů, Azerů a dalších celkem 28 národů, které přinášejí každoroční tribut perskému králi. Někdo nese amforu s vínem, jiný tepané mísy, další veselého beránka ze stáda svého. Takové scény, které se odehrávaly před více než dvěma tisíci let, zobrazují perfektně zachovalé reliefy na stěnách v Persepolis. Právem je toto město považováno za jeden z vrcholů starověké architektury.
Zážitky turistů z Thajska jsou vesměs hezké: příjemní a usměvaví lidé, krásné pláže, spousta květin, ovoce a dobrého jídla, plovoucí trhy, krátký trek v pralese s návštěvouhorských kmenů, noční život v Bangkoku. Jak ale tato země působí, když tady člověk, i s celou rodinou, žije a pracuje?