HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Persepolis – královská pokladnice

Persepolis – královská pokladnice

Po schodištích stoupají delegace Parthů, Indů, Médů, Egypťanů, Arménů, Azerů a dalších celkem 28 národů, které přinášejí každoroční tribut perskému králi. Někdo nese amforu s vínem, jiný tepané mísy, další veselého beránka ze stáda svého. Takové scény, které se odehrávaly před více než dvěma tisíci let, zobrazují perfektně zachovalé reliefy na stěnách v Persepolis. Právem je toto město považováno za jeden z vrcholů starověké architektury.

persepolis4

Pýcha Achajmenovců

Persepolis spadá do období tzv. První perské říše (550 – 330 př. Kr.), kterou vybudoval Kýr Veliký, zakladatel dynastie Achajmenovců. Přestože v této době ještě nemůžeme mluvit o Hedvábné stezce, nebývale velký rozsah této říše vytvořil dobré předpoklady pro rozvoj obchodu v oblasti Blízkého Východu a Střední Asie. Achajmenovská říše totiž sahala od Etiopie až po Indii, její rozmach dále na východ zastavili až Řekové ve známých řecko-perských válkách.

Persepolis bylo jedním ze tří perských hlavních měst (vedle Shush a Babylonu). Založil ho Darius I. kolem roku 518 př. Kr. jako symbol svojí moci přesně v srdci celé říše. Sloužilo k oslavám zoroasteriánského Nového roku, který připadal na začátek jara a při němž se zde vybíral každoroční tribut od porobených národů.

Poslední bere vše

Původní jméno města znělo Parsa. Protože však první zmínky o něm byly nalezeny v řečtině, ujal se v dnešní době jeho řecký název Persepolis (Perské Město). Íránci ho dnes nazývají Takht-e Jamshid (Džamšidův Trůn) podle mýtického perského krále, krerému je připisováno zavedení oslav Nového roku.

Je s podivem, že v cizích starých pramenech jinak není téměř zmiňováno, což vede k domněnce, že mohlo být udržováno v tajnosti. Nebylo by divu, když se zde hromadily velké cennosti přinášené všemi národy říše. Existuje zpráva, že když ho roku 330 př. Kr. dobil Alexandr Veliký, potřeboval tři tisíce velbloudů, aby všechno to bohatství odvezl. Alexandr přitom město totálně zničil a ukončil tím jeho poměrně krátkou existenci trvající necelých dvě stě let. Trosky Persepolis postupně zmizely pod pískem a sutí, než znovu spatřily světlo světa ve 30. letech minulého století. Místní tedy nemohli ruiny využívat jako stavební kámen, jak se dělo v mnoha jiných případech na celém světě, takže stavby zůstaly perfektně konzervované, byť v ruinách.

Vzhůru na prohlídku

Město bylo vybudováno na úpatí hory Kooh-e Rahmat, poblíž dnešního Šírázu ve středním Íránu. Nejprve byla vytvořena obrovská terasa o velikosti zhruba 300 x 400 m – z části vytesaná do hory, z části nasypaná. Její čelo je vysoké úctyhodných 18 metrů. Darius I. na ní poté nechal vystavět palác Apadana a královskou pokladnici, což trvalo téměř padesát let. Jeho následovníci potom přidávali další stavby.

Na terasu vstupujeme po honosném schodišti se 111 schody, přičemž každých 4-6 schodů je vytesáno z jednoho kamenného bloku. Chodí se po nich poměrně špatně, protože každý je vysoký jen 10 cm. Údajně proto, aby po nich mohli vážené delegace v dlouhých robách vyjít nahoru s noblesou. Přišlápnout si šaty a říznout sebou by byl prostě i tehdy trapas.

Pět nejzajímavějších staveb

Nahoře procházíme monumentální Branou Všech národů, kterou přidal Xerxes, Dariův syn. Stráží ji zvláštní zvířata s tělem býka, křídly orla a hlavou vousatého člověka. Nad nimi vidíme nápisy v klínovém písmu, na nichž sám Xerxes prohlašuje, že je mocným králem a že společně se svým otcem postavili tuto i mnoho dalších velkolepých staveb.

Přicházíme k Paláci Sta sloupů, kdysi obrovské stavbě podpírané 10 x 10 sloupy vysokými 14 m (7 m od sebe). Jeho osm bran hlídali kamenní býci. Obvodové zdi a některé brány jsou dnes poměrně dobře zrekonstruované a člověk nad velikostí paláce jen žasne. Jak asi musely být ohromeny delegace, které byly právě zde přijímány a zde skládaly přinesené dary! Na několika místech je možné spatřit relief panovníka na trůnu, který podpírá 28 mužů v několika – každý představující jeden z porobených národů.

Naopak Apadana, kde král vítal nejváženější delegace, tak atraktivní není, stojí zde jen několik znovuvztyčených sloupů. Její dnešní krása ale spočívá ve fantastických reliefech popsaných v úvodu, které zdobí stěny její základny a jejích schodišť.

Skvěle zrekonstruovaný je i Dariův palác. Není nijak rozsáhlý, ale masivní brány, nápisy klínovým písmem a refiefy vzbuzují velký obdiv. Jako celek palác působí velmi kompaktně, až nám trochu připomínal bludiště. Pozoruhodné je, že už tehdy měl pod podlahou vybudovaný kanalizační systém.

Ve skále nad městem není možné přehlídnout skalní hroby Artaxerxese II. a III. Portály hrobů jsou opět zdobené nádhernými refiefy. Oba králové mají opravdu vynikající vyhlídku na město, ve kterém kdysi panovali.

V Persepolis je samozřejmě celá řada dalších zajímavých staveb, které jsou různě zachovalé/rekonstruované, výše popsané nás však jako laiky nejvíce zaujaly.

Skalní hrobky v Naqsh-e Rostam

Ostatky slavného Daria I. neleží přímo v Persepolis, ale v šest kilometrů vzdáleném Naqsh-e Rostam. Stejně jako Xerxes I., Artaxerxes I. a Darius II. zde má hrobku vytesanou do skály. Vchody do všech čtyř hrobek jsou asi dvacet metrů nad zemí a obklopují je jakési veliké zdobené portály ve tvaru kříže. Pod hrobkami se ještě nacházejí ohromné reliefy znázorňující výjevy z vlády pohřbených králů, jsou však značně poničené.

Když jsme se chtěli dostat z Persepolis do Naqsh-e Rostam, taxíkáři nemohli pochopit, proč chceme jít celých šest kilometrů pěšky. My zase nemohli pochopit jejich nereálně přemrštěnou cenu. Bylo sice vedro jako v pekle, ale ušli jsme to. Lidé z občasných projíždějících aut na nás mávali, protože něco takového ještě neviděli. Po cestě jsme si odpočinuli ještě u skalních reliefů Naqsh-e Rajab. Obejít pak ty čtyři hroby v přicházejícím poledním vedru byl téměř hrdinský výkon. Než jsme se odvážili na cestu zpět do Persepolis, leželi jsme na lavičce pod plátěným přístřeškem a osvěžovali se výbornou ledovou vodou, která naštěstí tekla z chladítka u toalet před vchodem. Když polední žár trochu polevil, vydali jsme se odtud teprve na prohlídku Persepolis. Dokonce jsme zpět i stopli auto, ovšem i za stop se v Íránu platí.

Praktické

Doprava: ze Šírázu je možné najmout taxi za 200 – 300 000 IR na celý den; nejlevnější variantou je jet z hlavního terminálu autobusem do Marvdasht (45 km, 2 500 IR) a odtud sdíleným taxíkem k bráně Persepolis (12 km, 2 500 IR). Nebo jet autobusem do Marvdasht a odtud taxíkem.

Vstupné: Persepolis 5 000 IR, Naqsh-e Rostam 3 000 IR, Naqsh-e Rajab 2 000 IR, slevy na ISIC nejsou

Ledová voda z „lidských napajedel“ je k dispozici v Persepolis i Naqsh-e Rostam zdarma.

(1 000 IR = 2,6 Kč)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí