Zážitky turistů z Thajska jsou vesměs hezké: příjemní a usměvaví lidé, krásné pláže, spousta květin, ovoce a dobrého jídla, plovoucí trhy, krátký trek v pralese s návštěvouhorských kmenů, noční život v Bangkoku. Jak ale tato země působí, když tady člověk, i s celou rodinou, žije a pracuje?
Zachovat tvář
V prvé řadě je třeba zmínit společenský koncept „zachování tváře“. Tento princip je důležitý v celé východní a jihovýchodní Asii, od Singapuru po Japonsko, ale v Thajsku je nejvíce všudypřítomný. Co znamená? Že každý kontakt dvou lidí by měl navenek probíhat s úsměvem a v pohodě. Takže se Thajci pořád na turisty usmívají, i když si o nich myslí ledacos. Proto je to také země velmi pohodová, protože nikdo nevyvolává konflikty a pře.
A na dotaz snad vždy dostanete odpověď „ano“, ale někdy to znamená „ne“ a sami musíte poznat kdy. Kvůli konceptu „zachování tváře“ vás o čtyřhodinovém zpoždění letadla informují s velkým úsměvem. A číšník, který vás poleje, se tomu pobaveně zasměje. Kdyby se choval omluvně, sebe i vás by veřejně vystavil trapné situaci a tomu je třeba se vyhnout a chovat se, jako že to je vlastně náramná zábava. Cizince to ale často docela vytáčí.
Děti patří všem
Dalším, od Evropanů zásadně odlišným chováním, je vztah k dětem. Zcela cizí a náhodně potkaní Thajci se k naší roční dceři chovají jako by byla jejich neteř nebo vnučka. Od prodavaček, přes policisty až po tetované teenagery s náušnicemi v nose. Je běžné být na ulici zastaven skupinkou lidí, kteří si s ní chtějí pohrát a v restauraci můžeme často dceru předat servírce nebo číšníkovi, kteří ji na hodinu rádi zabaví. Bílé dítě je v Thajsku stále trochu exotické, ale k vlastním se chovají stejně hezky.
Nešlápněte na krále
Thajsko je království, v němž král má jen malou praktickou moc. Zato má obrovskou autoritu a vážnost mezi lidmi všech sociálních skupin. Panuje už od konce druhé světové války. Jeho portréty visí všude, na náměstích i v obývácích (dobrovolně!). Protože je zobrazen na všech mincích i bankovkách, nesmíte na ně šlápnout, kdyby vám náhodou spadly na zem a chtěly ve větru ulétnout. Dopustili byste se hanobení krále, což je trestné. Šlapání na bankovky je dokonce zakázáno zákonem.
Premiérem je už pět let nejbohatší Thajec (do kosmu vlastní satelit a předloni chtěl koupit FC Liverpool), jehož cílem je zůstat ve funkci 16 let, aby mohl zemi přebudovat. Letošní volby drtivě vyhrál. Na jihu Thajska se mu ale nedaří vyřešit vážný problém. Tamní muslimská menšina chce více autonomie a když ji nedostala po dobrém, chtějí ji někteří po zlém. V posledních dvou letech tam při různých útocích a armádních protiakcích zemřelo více než 1000 lidí. Prakticky každý den k něčemu dochází. Statisticky je situace podobná té v indickém Kašmíru nebo na severu Srí Lanky. Ale Thajci mají výborně zvládnuté PR. Globální média o těchto problémech píší minimálně a cestovní ruch tím není skoro vůbec ovlivněn.
Turisti vítáni
Bangkog aneb není vše, jak se zdá
Tato multikulturní megalopole je už tak ucpaná auty, že se staví dvoupatrové šestiproudé dálnice. U nich stojí dvoupatrové billboardy. K tomu mají podzemní metro a nadzemní Skytrain, ale pořád to nestačí. Ve zdejších gigantických obchodních centrech můžete strávit klidně celou dovolenou – v nejednom najdete přes sto restaurací a tisíc obchodů, nepočítaje kina, herny, bowling nebo kluziště. Těch pár hodin, kdy mají zavřeno, v Bangkoku snadno strávíte – je to přece město s nejpestřejším nočním životem na světě. Nejde zdaleka jen o ty (ne)slavné gogo bary, jichž samotných je mnoho typů a celkem asi 1000. Co třeba zkusit diskotéku vystavěnou jako antický řecký chrám? Nebo bar zlomených srdcí, kde si s vámi zapláčou a fotku vaši „ex“ promítnou na stěnu, abyste po ní mohli hodit lahví?
O Thajsku stereotypně přemýšlíme jako o nevyspělé, rozvojové zemi, protože tady někteří lidé žijí ve velké chudobě. Školství a zdravotnictví pro ty šťastnější je tu ale na vynikající úrovni. Nedávno jsem v soukromé nemocnici v Bangkoku podstoupil malou operaci. Byl bych rád, kdyby u nás už za 10 let byla aspoň jedna taková klinika. Nejenže byly přístroje nejmodernější, ale hlavně přístup doktorů (studovaných v USA) byl nesrovnatelný. Jen perlička – celou operaci natočili, aby mi pak detailně ukázali a popsali, co všechno při ní prováděli. Nahrávku mi předali na ozvučeném a popsaném DVD. Zkuste o něco takového požádat v našich nemocnicích…
Tento krátký text se samozřejmě jen lehce dotýká tématu, jaké to je, žít v tak odlišné zemi, jakou je Thajsko. Máte-li nějaký dotaz nebo vlastní zkušenost, napište je do diskuse pod článkem.
Nejširší nabídku průvodců a map Thajska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Dobrý den, dovolte mi reagovat na již starší příspěvek, který jsem nyní našla. Mám velký zájem žít nastálo v Thajsku. Kde naleznu veškeré info pro přesun do země a vyřešení bydlení a podnikání? Dekuji Kasova