Autentická Sokotra 

Souostroví Sokotra, ležící v Arabském moři, patří mezi nejizolovanější místa na Zemi. Najdeme jej 230 kilometrů východně od mysu Guardafui a 350 kilometrů jižně od Arabského poloostrova. Oficiálně patří Jemenské republice, ale ve skutečnosti mají nad Sokotrou kontrolu Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. Ačkoli je pevninská část Jemenu velmi neklidná, tady je bezpečno, a dokonce i večer můžete klidně chodit venku. Protože je ostrov malý, panuje mezi místními obyvateli velká sociální kontrola. 

Letecky je ostrov se světem spojen teprve od roku 1999 a obsluhuje ho pouze jeden let týdně z Abú Dhabí. Díky tomu sem za rok přiletí jen minimum turistů. Občané ČR potřebují pas platný alespoň 6 měsíců po plánovaném návratu. Razítko z Izraele může být problém. Vízum pak lze zařídit výhradně přes licencovanou cestovní kancelář na Sokotře. Platba kartami není možná a výběry z bankomatů nejsou spolehlivé. Je potřeba přivézt si hotovost, a to v amerických dolarech. 

Podnebí na Sokotře je klasifikováno jako tropické pouštní podnebí hraničící s polopouštním podnebím s průměrnou roční teplotou nad 25 °C. Roční úhrn srážek je malý, ale je poměrně rovnoměrně rozložený v průběhu celého roku. V nejvyšších vnitrozemských oblastech spadne v průměru až 800 milimetrů srážek za rok a v listopadu a prosinci může spadnout přes 250 milimetrů srážek za měsíc. Monzunové období od června do září přináší silné větry. Ideální dobou pro návštěvu ostrova je tedy říjen až květen.

Galapágy Indického oceánu

Od Afrického rohu se Sokotra oddělila před 20 miliony lety. Díky tomu je tu více než třetina místních rostlin endemická – nejznámějším druhem je strom dračí krve, který se stal symbolem ostrova. Sokotře se někdy pro její jedinečnost přezdívá Galapágy Indického oceánu a celé souostroví figuruje na Seznamu přírodního dědictví UNESCO. 

Souostroví Sokotra se skládá ze čtyř ostrovů: největší Sokotra, následují Abd al Kuri, Samha a Darsa a dva další malé ostrůvky. Ostrov Sokotra lze rozdělit na tři hlavní fyziografické oblasti: pobřežní roviny, vápencové plošiny a vyvřelé horské vrcholy. Většinu území ostrova zabírají vápencové plošiny s nadmořskou výškou od 150 do 850 metrů nad mořem, následují pobřežní nížiny a nízké pánve a nakonec rozeklané vyvřelé vrcholy pohoří Hadžhir. Tato různorodá geografie s reliéfem od úrovně moře až po vrchol Mashanig ve výšce 1 503 metrů vznikla v důsledku tektonických procesů, které zde neustále probíhají.

Dračí krev i kadidlo a myrha

Rostliny na ostrovech mají zvláštní tvary, aby se přizpůsobily zdejšímu horkému a suchému klimatu. Nejznámější sokotranskou rostlinou je pravděpodobně strom dračí krve. Zní to děsivě, ale právě tmavě červená míza dala těmto stromům jejich jméno. Míza se po staletí používá v léčitelství a jako barvivo. Samotné stromy mají velké kulaté větve ve tvaru deštníků. Stromy dračí krve nejsou ale jediné zvláštní stromy na ostrovech. Je tu také pouštní růže, nazývaná rovněž lahvový strom, která ve svém obrovském kmeni uchovává vodu a téměř nemá listy ani květy.

Pak je tu kadidlo a myrha. Možná jste tato slova slyšeli ve vánočních písních, ale nevěděli jste, co znamenají. Kadidlo je olej vyráběný z pryskyřice stromu boswellia serrata, zatímco myrhový olej pochází z myrhovníků. Oleje a parfémy z nich vyrobené byly kdysi považovány za velmi cenné a stromy jsou stále vzácné. Oba druhy stromů rostou na ostrovech Sokotra.

Nejde jen o rostliny – na Sokotře se vyskytují i zajímaví živočichové. Na ostrovech žije nebo je během migrace navštěvuje 192 různých druhů ptáků. Jedinými původními savci na Sokotře jsou netopýři, kteří sídlí v mnoha skalních jeskyních. Na ostrovech však žije mnoho různých druhů plazů, včetně chameleona sokotranského a několika druhů scinků, což jsou ještěři, kteří vypadají spíše jako hadi, ale mají velmi malé končetiny. Velmi rozmanitý je také mořský život: 300 druhů krabů, humrů a krevet, přes 700 druhů pobřežních ryb a také 253 druhů korálů, které budují útesy.

Nejširší nabídku průvodců a map Jemenu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Skromní Sokotránci

Místní život 60 000 obyvatel se točí kolem každodenní práce a živobytí z rybolovu, chovu dobytka nebo pěstování datlí. Život tady je hodně jednoduchý a výdobytky civilizace a globalizace sem příliš nedorazily. ​Lidé žijí na ostrovech již tisíce let. Mají svůj vlastní jazyk socotri. Bohužel se na ostrově setkáte také s velkou chudobou. Hotely jsou velmi jednoduché a restaurace mají často na jídelním lístku jen jedno jídlo. Přesto jsou obyvatelé velmi pohostinní a všude vás vítají zvědavými pohledy.

Sokotránci jsou etnicky Arabové, nábožensky muslimové. Jemen je přísně islámská země a totéž platí i pro ostrov Sokotra. I když tu místní akceptují, že turisté nosí jiné oblečení, je dobré na to myslet a respektovat rozumnou míru zahalení. Jako žena nejste povinna nosit šátek, ale ve vesnicích se to velmi cení. Nikdy nefotografujte věřící, když se modlí, vládní budovy, vojenské objekty, vojáky a ženy a ani s nimi nezačínejte jako muži rozhovor. V ostatních případech se vždy předem zeptejte, zda si můžete fotku udělat. Při vstupu do mešity nebo domu si vždy zujte boty a nikdy neukazujte podrážku boty, když si sedáte. 

Ostrůvek na křižovatce obchodních cest

Ostrovy byly po staletí součástí obchodních cest, artefakty po námořnících byly nalezeny už v 1. století před Kristem. Podle Diodora Sicilského Sokotra zásobovala celý svět myrhou a dalšími aromatickými rostlinami. Ostrovní aloe „bylo odedávna důležitým obchodním artiklem a téměř výhradně se pěstovalo na Sokotře“. Centrální poloha ostrova v rámci námořních obchodních cest v Indickém oceánu zajišťovala jeho význam jako obchodní stanice. Břehy Arabského zálivu produkovaly stále rostoucí hodnotu kadidla a myrhy; zatímco látky a drahé kameny, dřevo a koření – zejména skořice – přivážené z Indie převážně indickými loděmi, byly přerozdělovány na Sokotře nebo v Guardafui (Somálsku) a dopravovány na Nil a do Středomoří.

Místní tradice tvrdí, že obyvatele obrátil na křesťanství apoštol Tomáš v roce 52 n. l. V desátém století arabský geograf Abu Mohammed Al-Hassan Al-Hamdani uvedl, že v jeho době byla většina obyvatel křesťany. Sokotra je také zmíněna v Cestách Marca Pola, podle něhož „obyvatelé jsou pokřtění křesťané a mají arcibiskupa“, který, jak se dále vysvětluje, „nemá nic společného s papežem v Římě, ale podléhá arcibiskupovi, který žije v Bagdádu“. Byli to nestoriáni, kteří navzdory varování svého arcibiskupa praktikovali také starověké magické rituály.

Sokotránská kuchyně

Jemenská kuchyně je nedílnou součástí kultury země, liší se od běžně známých blízkovýchodních specialit a liší se i v jednotlivých oblastech. Hlavní jídla se připravují z kuřecího a jehněčího masa se saltahem (míchaná vejce a zelenina), ale ostrov Sokotra díky své odlehlé poloze, vyprahlé půdě a starobylým tradicím nabízí poněkud odlišný výběr.

V místních restauracích se podávají jednoduchá jídla s obyčejnou nebo kořeněnou rýží (skořice, hřebíček, kardamom) a arabským chlebem, rybami a zeleninovou omáčkou (brambory, mrkev, cibule, česnek, fazole a rajčata). V mnoha restauracích lze najít kozí a kuřecí maso a vejce, ale čerstvé ryby a mořské plody hrají jednoznačný prim. Podávají se zejména grilované a ochucené kari. Na místním trhu je možné si koupit ovoce, jako jsou pomeranče, jablka, banány a papája; k dostání jsou také rajčata, okurky, lilky a krokety pocházející z trhů v San’á nebo Mukalla či z Emirátů. 

Hadibo, šnorchlování v Dilhamri a východ ostrova

Na Sokotru přilétáme z Abú Dhabí a setkáváme se s místním průvodcem. Z hotelu v hlavním městě Hadibo je to asi půl hodiny na pěknou pláž Delisha s obrovskou písečnou dunou. Po dlouhé cestě z Evropy odpočíváme ve vlnách teplého Arabského moře. Ráno jedeme terénními vozy do oblasti Homhils a pěšky se vydáváme k sladkovodnímu jezírku s výhledem na mořskou zátoku. Osvěžíme se v něm a pak pomalu sestoupáme až k pobřeží, abychom se přesunuli do chráněné mořské rezervace Dilhamri. Zde si můžeme půjčit šnorchlovací výbavu a obdivovat korálové útesy a bohatý podmořský život. V Dilhamri je také tábořiště, kde nocujeme ve stanu. 

Čeká nás přesun dál na východ ostrova. Začneme výstupem krásnou krajinou mezi lahvovníky k jeskyni Hoq (2 kilometry s převýšením 400 metrů). Krasová jeskyně Hoq skýtá neuvěřitelné tři kilometry chodeb, z nichž jeden kilometr je přístupný. Uvnitř se leskne sladkovodní jezírko a od monumentálního vstupu do jeskyně je nádherný výhled na krajinu a pobřeží. Po prohlídce jeskyně se vypravíme na nejvýchodnější cíp ostrova Irsal, kde se Arabské moře setkává s Indickým oceánem. Můžeme tu vidět stovky krabích domečků na písečné pláži. Odpoledne a noc pak trávíme v tábořišti na pláži Arher, kde z žulových masivů vyvěrají potoky a ke skalám se tisknou stometrové písečné duny.

Kaňony, vádí a lesy dračinců ve vnitrozemí

Pokračujeme do východního vnitrozemí ostrova k velkolepému kaňonu Wadi Kalisan, k němuž vede nenáročná půlhodinová stezka. Zde si dáváme piknik a koupeme se v průzračné řece, která tvoří příjemné bazény k plavání i skákání. Doplavat můžeme až k menšímu vodopádu a poté se vydáváme na offroadový přejezd přes několik plání a hlubokých vádí, abychom se dostali na jižní pobřeží, kde se utáboříme na bílé písčité pláži Amaq.

Za náhorní plošinou Dixam sjíždíme do soutěsky Derhur, jejíž stěny jsou vysoké až 700 metrů. Na dně kaňonu se můžeme vykoupat v jednom z mělkých bazénků. Náhorní plošina je domovem kočovných beduínských pastevců, kteří se se svými stády přesouvají z jednoho místa na druhé. Procházíme Firminským lesem, posledním lesem stromů dračí krve. Nikde jinde na světě nenajdeme stromy dračí krve v takové hustotě, jako rostou zde. Místní lidé nám ukazují, jak se sbírala – a v menším měřítku stále sbírá – vzácná červená pryskyřice z těchto stromů. Přímo v lese se dá také tábořit. 

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.

Na vrcholky hor i do rybářského městečka Qalansyie

Brzy ráno vyrážíme na výstup k nejvyšším vrcholkům Sokotry v pohoří Hajhir. Místní průvodce nás vede po nenápadných pasteveckých stezkách přes několik kaňonů, až vystoupáme na horu Mashanig (1519 m). Cestou jsme svědky nádherných výhledů na hornatou krajinu Sokotry. Potkáváme místní pastevce, kteří v horách stále žijí tradičním způsobem života.

Zpět k autům se vracíme jinou cestou a přesuneme se rovnou na západ ostrova k městu Qalansyia do laguny Detwah, kde táboříme a můžeme si tu i zaplavat. Qalansyie je tradiční rybářské městečko s kamennými domy a úzkými uličkami. Lodí se dá dostat na nádhernou písečnou pláž Shu’ab – pozorovat můžeme při troše štěstí delfíny rodu spinner, nad hlavami nám létají kormoráni a vydáváme se na průzkum mangrovového lesa. 

Vyprávění o Sokotře si můžete osobně poslechnout na největším cestovatelsko-outdoorovém Festivalu OBZORY, který probíhá 11.–12. listopadu 2023. Přijďte si pro tipy!