Africká pohoda na břehu jezera Malawi

Africká pohoda na břehu jezera Malawi

Jedna z nejkrásnějších zemí světa leží schovaná v jižní Africe. Jmenuje se Malawi, stejně jako obrovské jezero, které zabírá velkou část jejího území. V tomhle ráji je bezpečno, levno, počasí příjemné, lidé krásní, milí a vlídní.

V Malawi jsme celkem strávili 8 dní, což není mnoho. K vidění je tu jistě spoustu zajímavých věcí. Původně jsme chtěli například navštívit národní parky Nyika a Liwonde, případně si prohlédnout hlavní město Lilongwe. Ale přesuny napříč africkým kontinentem zabraly víc času než jsme plánovali a navíc už jsme viděli hodně parků v Keni a Tanzanii, takže vidět tisící žirafu a milióntou impalu už nás moc nelákalo. A Lilongwe? Nechci urazit občany Malawi, je to přece jenom jejich hlavní město. Proto se omezím jen na konstatování, že Lilongwe rozhodně není ten pravý turistický magnet, kvůli kterému by se člověk vláčel přes půl světa, aby tuto zemi navštívil. Bohatě nám stačilo, že jsme tu přespali.

Ale magnet, kvůli němuž se vyplatí do Malawi rozhodně jet, existuje. Je jím jezero Malawi. Je nádherné. Je obrovské! Je také pěkně hluboké. A žije v něm neskutečně mnoho ryb. V roce 1859 spatřil toto jezero první Evropan, skotský cestovatel David Livingstone. Livingstone pojmenoval jezero Nyasa (v českém přepisu též Njasa či Ňasa, portugalsky Niassa). Podobné slovo v místním jazyce totiž znamená prostě „jezero“ a Livingstone se domníval, že to je jméno této vodní plochy. Název jezera pak přešel na celou zemi. Od roku 1964, když Njasko vyhlásilo nezávislost, změnila země svůj oficiální název na Malawi a stejně se tedy nazývá i jezero. Ale původní Livingstonův název ze světa nezmizel. Portugalský název Niassa se dodnes používá v Mosambiku a tak má jezero vlastně názvy dva. O pobřeží jezera se Malawi a Mosambik dělí ještě s Tanzanií.

jezero Malawi

Jezero Malawi má rozlohu zhruba 30,000 km2. To je víc jak třetina rozlohy České republiky! Pro srovnání – největší jezero střední Evropy, Balaton, je zhruba padesátkrát menší. A nejmenší jezero České republiky je menší tolikrát, že se mi to ani nechce počítat.  Malawi je desáté největší a čtvrté nejhlubší jezero na světě (maximální hloubka 706 metrů). Má velmi protáhlý tvar. Jeho délka je 579 kilometrů, kdežto největší šířka „pouze“ 80 kilometrů. A patří ke geologicky nejstarším jezerům světa. Malawi je totiž jezero tektonického původu a leží ve Velkém riftovém údolí (Rift Valley).. V této tektonické depresi pomalu ale jistě dochází k oddělování východní části Afriky od zbytku kontinentu a nejhlubší části sníženiny jsou zaplaveny vodou. Až se východní Afrika odtrhne, jezero zanikne. To však ještě hezkých pár milionů let potrvá. Zatím je jezero Malawi odvodňováno řekou Shire do Zambezi. Stejně jako jiní velká jezera tektonického původu, Bajkal a Tanganika, je i Malawi kryptodepresí. Jeho dno totiž leží pod hladinou oceánu (nadmořská výška hladiny jezera je 473 m.n.m.).

Malawi má také jeden celosvětový primát. V tomto sladkovodním jezeře žije více rybích druhů než v kterémkoliv jiném jezeře na světě. Žije zde zhruba tisíc druhů ryb, tedy více, než v celé Severní Americe dohromady. Převažují všem našim akvaristům dobře známé cichlidy. Přesný počet druhů nebude určitě nikdy zjištěn. Některé druhy obývají jen malinkou část jezera, zatímco jinde se vůbec nevyskytují a ještě navíc některé cichlidy mohou měnit barvu, čímž matou i zkušené zoology, kteří by je náhodou někdy chtěli všechny spočítat. Cichlidy ovšem žijí pouze v povrchových vodách. Jezero je hluboké asi 700 metrů a jelikož postrádá významnější vertikální cirkulaci vody, neobsahuje voda ve velkých hloubkách kyslík a naopak je u dna nasycena jedovatými plyny, vznikajícími rozkladem odumřelé biomasy.

Jak se dostat do Malawi

Po pravdě řečeno, na Malawi jsem byl ze všech čtyř zemí, které jsme v Africe navštívili, nejvíce zvědav. Přijde mi pro Středoevropana tak nějak nejexotičtější. Přitom jsme ale vůbec nevěděli, jestli se do Malawi dostaneme. Především jsme nebyli nikde (ani na internetu) schopni zjistit, jestli do Malawi dostaneme na hranici vízum nebo ne. Stránky českého ministerstva zahraničí bohorovně tvrdí, že vízum se uděluje na letištích i pozemních hraničních přechodech (což je nepřesná informace a navíc MZV stejně ke každé informaci na svých stránkách šalamounsky dodá, že si to máte před cestou pro jistotu ověřít – proboha kde?). Velvyslanectví Malawi v Berlíně nám odpovědělo rychle – máme si prý zajet do Berlína nebo tam poslat pasy. Což se nám nechtělo a spolehli jsme se na to, že na hranicích se uvidí.

jezero Malawi

Na hranici Malawi jsme jeli minibusem z města Mbeya v Tanzanii. Trasu dlouhou 150 kilometrů nám zpestřil policista, kteří eskortoval dva vězně přímo mezi ostatními cestujícími. Muklové seděli způsobně vedle sebe na rozklápěcí sedačce uprostřed uličky a ani nemukli! Pro jistotu ale byli k sobě navzájem připoutáni želízky. Policista seděl o dvě řady za nimi a uděloval pokyny.

Hranici mezi Tanzanií a Malawi tvoří říčka Songwe. Tu jsme překročili po mostě a vstoupili jsme do celnice na malawijské straně. Tady jsme hned zjistili, jak je to s tím vízem. Vízum nám sice na hranici nemohou udělit, ale dali nám papír s razítkem. S tím jsme museli jet do nejbližšího velkého města Mzuzu, kde je imigrační úřad. Do Mzuzu je to z hranice „kousek“,  asi jako z Prahy do Bratislavy. Tam jsme pak na imigračním úřadě na základě bumážky bez problémů obdrželi malawijské vízum – za 70 amerických dolarů ovšem. Úředník se na nás zubil, jak je to jejich vízum levné – přitom bylo ze všech 4 zemí nejdražší – v Keni, Tanzanii i Zambii stojí vízum jen 50 USD. Tento nemilý fakt však byl záhy více než vykompenzován zjištěním, jak je Malawi krásně levná země. Každopádně to bude asi jedna z nejlevnějších zemí na světě.

U Jezera Malawi

Jak jsem se už snažil naznačit výše uvedenými údaji, Malawi je jezero obrovské. Ale když k němu přijedete, zjistíte, že je ještě mnohem větší, než jste si mysleli. Někdy není vidět ani na druhý břeh. Vzhledem Malawi připomíná moře. Když fouká, dělají se velikánské vlny, přesně jako na moři. Na délku má vzdušnou čarou necelých 600 kilometrů, ale po silnici je to o dost dál a jeli jsme to 2,5 dne! Malawi je tedy vnitrozemský stát, ale když jedete kolem jezera, rozhodně si jako ve vnitrozemí nepřipadáte.

Navštívili jsme u jezera dvě místa – Nkhata Bay a Cape Maclear. V obou místech jme se víceméně poflakovali, koupali jsme se a odpočívali. Ne všude u jezera Malawi se dá koupat! V tropické Africe se ve stojatých vodách vyskytuje nemoc bilharzióza. To se Vám taková larva dostane přes kůží do močového měchýře a tam se uhnízdí. Není to nemoc smrtelná, ale velmi nepříjemná, léčí se špatně a rozhodně se Vám potom nemočí moc dobře. Ve sladké stojaté voděse tedy nikdo nekoupe. Ale v obou místech byly veliké vlny a riziko bilharziózy zde tudíž nehrozí – nemoc se skrývá pouze ve stojatých zátokách, kam se vlny a proudy z jezera nedostanou. Ve Nkhata Bay jsme si i zašnorchlovali. Viděli jsme mraky různých cichlid, hlavně černé a modré, ale byly tu i žluté, bílé a zelené. A skoro každá byla jiná – ne taková hejna jako na korálových útesech, ale druhová variabilita podobná. Na rozdíl od korálových útesů však jsou v jezeře k vidění prakticky jen ryby – a nic víc! Všude u pobřeží jsou pod vodou k vidění jen holé skály.

jezero Malawi

Cape Maclear

Víc se mi líbilo v Cape Maclear. Krásné místo, taková malawijská riviéra. Akorát cesta sem byla svízelná. Jeli jsme po prašné cestě necestě několika matatu (hromadné taxi, dodávka – stejné jako dolmuš v Turecku nebo maršrutka v zemích bývalého SSSR) a několika náklaďáky – jede se na korbě a je to regulérní místní osobní hromadná doprava. Klíčové je tu slovo hromadná, protože na korbě jedete skutečně s místními i pár dalšími turisty na jedné velké hromadě. Tak velké, že skoro všichni stojí, aby se na prostornou korbu náklaďáku vůbec vešli. Cesta je to poměrně hrbolatá a poměrně dost nepohodlná. A když se Vám o půlnoci náklaďák porouchá, spíte v pangejtu u silnice nebo na korbě samotné.

U samotného jezera je řada hotýlků, penzionů a kempů, ale hned přes ulici jsou domky domorodců. Spali jsme v kempu ve stanu hned na břehu jezera a bylo to moc fajn. V okolí se dá chodit na pěší výlety, nebo si můžete třeba půjčit kajak či pronajmout loď a prozkoumávat okolní ostrovy. Okolo jezera jsou krásné kopce, poseté velikými balvany.

Cape Maclear je kouzelné místo. Má zvláštní atmosféru, která se těžko popisuje. Působilo to tu na mě neskutečně pohodovým dojmem. Krásné jezero a okolí, bezpečno, domorodci přívětiví. Uklidňující atmosféra. Všude okolo mohutné baobaby, kousek za vesnicí opičáci. Přes den se koupete, procházíte se, fotíte. Okolo Vás se sbíhají místní děti a všechny jsou nadšené, když je vyfotíte. Nikdo nikam nepospíchá, pohoda. Večer si zajdete na večeři nebo na pivo. U piva můžete potkat třeba Andyho. Andy je Angličan, ale asi usoudil, že v Anglii je moc draho nebo že by tam musel pracovat, tak se usadil tady. Celé dny tráví pitím piva. Ptal jsme se ho, co dělá. Říkal, že je básník. Že by mu – řečeno společně s klasikem – ty básničky tolik vynášely? Možné to je, každopádně v kteroukoliv noční či denní hodinu najdete Andyho u Thomase – to je zdejší bar, restaurace a obchod v jednom. Však jsme tady rovněž ztrestali nejedno Kuche Kuche! Vaří tu také výborně, ale obsluha je dost pomalá. Tady se nikam nepospíchá!

Cape Maclear mi připomněl Bali. Vůbec se to tady Bali nepodobá. Ale měl jsem tu podobný pocit. Byl pocit klidu, bezstarostnosti, pohody, pocit, který se těžko vysvětluje. Nevím čím to je. Ale ta atmosféra je tu jedinečná. Musíte ji zažít. Jeďte do Malawi!

Zkušenosti čtenářů

Karel WOLF

My jsme take prijeli na malawijsko-tanzanskou hranici bez viza, a ziskani viza nebylo uplne jednoduche. Pokud bych se tam vydal znovu, tak bych si jiste viza zajistil dopredu. Vyse popsany zpusob ziskani viza je nestandardni a mozna vyjimecne. Pokud si chcete usetrit nervy, tak si vizum obstarejte v Dar es Salaamu na malawijske ambasade. AHOJ KAREL

M.W

Lze do Malawi cestovat s malymi detmi?
Cesta na nakladaku me dost desi… ale jsme tam pozvani k prilezitosti otevreni noveho hotelu na jezere Malawi, hotel je projekt a ‚dite‘ nasich znamych…
Co je treba s sebou mit za veci a jake ockovani a pojisteni? Vizum bysme vyridili v Berline.

Dan

V Africe jsme byli v druhé polovině října 2009, konec doby sucha. Bylo to úžasné, příroda jakoby cítila déšť a začala se zelenat a rozkvétat (i když vůbec nepršelo)! Lidé v Zambii a zejména v Malawi byli naprosto skvělí, byli jsme nadmíru spokojeni.

Co se týče malárie, žádné prášky jsme nebrali, nicméně, komáři nás občas poštípali, nikdo nic nechytil. Koupání uprostřed jezera Malawi (půjčili jsme kajaky) taky (zatím) bez následků (bilhariózy).

Díky tvému infu jsme se v Jižní Luangwě vyhnuli Flatdogům a usídlili ve Wildlife Campu a zafungoval naprosto báječně.

S Malawi se objevuje problém s vízy. Teoreticky je můžeš dostat na hranicích/letišti. Letecké společnosti ale mají napsáno, že je musíš mít předem, takže občas někoho na různých letištích po Evropě zkouší vyhodit z letadla. Pak záleží na tom, jak je člověk schopný ukecávat. My jsme raději požádali o víza v Berlíně, ale přišel nám průvodní dopis od konzula, v kterém napsal, že víza by nám dal, ale došli mu nálepky s vízy, takže nám mají při vstupu ve všem vyhovět. Po příletu do Lilongwe jsme dopisy chvlku nemohli nalézt … :o) Úřednici se začli tvářit dost nevraživě, nedokážu posoudit, co by bylo (předpokládal jsem, že úplateček by vše vyřešil), protože se dopisy našly. Ale při přechodu do Zambie nás upozornila úřenice z Malawi, že pokud se vrátíme zpět na hranice ze Zambie a nebudeme mít předem vyřízená nová víza, do země nás v žádném případě a za žádnou cenu (sic) nepustí. Odlétali jsme z Lusaky, takže nám to bylo fuk …

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí