Botswana

Většina cestovatelů míří do jihovýchodní Afriky spíše na safari, Šebestián Bok to ale vzal z úplně jiné strany. Během dvou měsíců prošel Tanzanii, Malawi, Zambii a Botswanu, urazil stovky kilometrů po svých a další tisíce kilometrů stopem. Setkával se s lidmi, kteří bělocha viděli vůbec poprvé, dobrovolničil a poznával Afriku z perspektivy, kterou běžný turista nezažije. V rozhovoru vypráví, proč ho přitahuje nejistota, co všechno člověka naučí cestování mimo komfortní zónu a proč za dobrodružstvím nemusíme vyrážet nutně až na vrcholky hor.

Tonda má už od mládí objevitelského ducha. Více jak polovinu svého života pobývá v Austrálii, má za sebou několik horských výstupů a lyžařských sjezdů. Dobrodružství mu není cizí, a proto se také před 6 lety rozhodl ke koupi obytného vozu, se kterým má velké plány. Po 3 a půl letech cestování Austrálií poslal auto do Jižní Afriky. V jihovýchodní a jižní části Afriky už navštívil 14 zemí a ujel více než 45 000 kilometrů.  

Při mých prvních cestách do Afriky se mi fakt nechtělo platit stovky dolarů za to, abych spatřil divoká zvířata. Zjistil jsem, že do mnoha národních parků se dá vyrazit na vlastní pěst bez průvodce a to do konce i malým autem z půjčovny.

Je první říjnová týden, teploty sahají ke čtyřicítce a Botswana oslavuje padesáté výročí nezávislosti. Můžeme to vidět na stěnách škol, obchodů, odpadkových košů, ještě i některé stromy jsou označené národními barvami – modrou a bílou. Byl jsem v této zemi minulý rok, už tehdy jsem věděl, že se potřebuji co nejdříve vrátit a objevit zbytek krásy, kterou v sobě země ukrývá.

Botswana ukrývá ty nejtajnější národní parky. Málokde uvidíte takovou kumulaci africké zveře jako právě tady, v parku Chobe.