Z Kamčatky za lyžemi do Evropy, část 5 – Bad Gastein

Z Kamčatky za lyžemi do Evropy, část 5 – Bad Gastein

Po absolvování Z Kamčatky za lyžemi do Evropy, část 4 – kulturnaja programa jsme se s lyžemi a snowboardem přesunuli do Rakouska. Jako první oblast byla vybrána dolina Gastein. Perfektní ubytko u Graukogelu jsme vyřídili přes Bad-Gastein.cz.

Počasí vyšlo výborně, jen sněhu bylo mimo sjezdovky poněkud méně než by se hodilo. To nám k vylyžování se nevadilo.

Bad Gastein – Bad Hofgastein (857–2251 m)

Jako první středisko jsme vybrali samotný Bad Gastein, kde je možné dobře zkombinovat tři do určité míry oddělené oblasti – Stubnerkogel (2251 m), Angertal a Schlossalm (2050 m), resp. propojení Schlossalm-Angertal-Stubnerkogel. Na sjezdovkách bylo sněhu hodně, v naprosté většině se ale jednalo o technický sníh, neboť situace v Rakousku se dost podobá tomu, co máme v České republice – teploty vysoko nad bodem mrazu a téměř úplná absence přírodního sněhu.

Co se mi ještě nikdy nestalo, a musel jsem si na to počkat až do Bad Gasteinu – na široké sjezdovce s minimem lidí mě sejmul nějaký šmejd. Byl jsem v oblouku doleva, když mi do špicek lyži zprava vletělo nějaké individuum. Jelikož to dotyčný čekal, ani to s ním nehlo, zatímco já jsem skončil v kotrmelcích.

Dorf Gastein – Grossarl (830–2033 m)

Další den jsme vyrazili do Dorf Gasteinu, který se rozkládá v nadmořských výškách od 830 m do 2033 m na nejvyšším vrcholu Fulseck. Středisko Dorfgastein je propojené s druhou stranou kopce – Grossarlem. Všechny sjezdovky byly výborně upravené, na straně kopce směřující na Grossarl byly i slušné možnosti na freeride. Pouze v hřebenové oblasti mezi Kreuzkogelem (2027 m) a Fulseckem (2033 m) hodně foukalo, takže jsme plně dávali přednost kabinkovým lanovkám před sedačkami.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Sportgastein (1590–2686 m)

Z hlediska freeridu jednoznačně nejlepší oblast celé doliny Gastein. Sice je tam pouze kabinková lanovka a jedna kotva, které obsluhují řadu červených sjezdovek. Jezdili jsme jen s minimálními přestávkami z 2686 m k dolní stanici ve výšce 1590 m, takže na jeden sjezd to bylo krásné převýšení téměř 1100 metrů.

Mimo sjezdovek je tam nepřeberně možností na freeride. Stačí si jen zvolit obtížnost, délku, a poté už jen jezdit, jezdit, a zase jezdit. Na procvičení lavinové prevence je u dolní stanice Pieps tréninkové centrum, kde je možné se procvičit ve vyhledávání jednoho až tří zasypaných. Zařízení umožnuje navolit různé vyhledávače, takže není potřeba mít něco od Piepsu. Jedinou malou nevýhodou může být to, že se vyhledává na úplné rovině, což není úplně praktický příklad laviniště.

Co bylo dost neobvyklé na standardní poměry lyžařského střediska – velký počet telemarkových lyžařů a lyžařek, kteří se pohybovali jak na sjezdovkách, tak ve volném terénu. Jejich počet mnohonásobně (tak 20×) převyšoval počet snowboardistů. Naše skupina v tom měla také podíl, neboť se k nám přidala lyžařská instruktorka Katka Vlhová, která se rozhodla provětrat svou telemarkovou výbavu. Na to, že na tom stála v této sezoně teprve podruhé, telemarkovala parádně – viz fotky.

A co dělat po lyžování? Variant je spousta, vybrali jsme saunový svět v Felsentherme Gastein, návštěvy Silver bullet a mnoho dalšího.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí