Working holiday na Novém Zélandu

Z České republiky už není mnoho vzdálenějších míst, kam vyrazit, přesto snad všichni víme, jak tato země vypadá. Ať už jste viděli jeden z mnoha dokumentů, nebo jste fanoušci světa hobitů, televizní obrazovky nabízejí mnoho příležitostí objevovat krásy místní přírody alespoň virtuálně.

Když se ale rozhodnete navštívit Nový Zéland naživo, je to samozřejmě mnohem intenzivnější zážitek. Česká republika má tu výhodu, že patří mezi země, které mají s Novým Zélandem zavedený program Working Holiday. Díky tomuto programu mohou mladí Češi do 35 let odcestovat mezi hobity na celý rok a legálně zde pracovat, studovat a cestovat. Absolvovat tento program bych rozhodně doporučil každému, protože jde o unikátní příležitost, jak poznat tuto nádhernou zemi, strávit zde dostatečně dlouhý čas na to, aby získané zkušenosti nebyly jen povrchní a hlavně poznat sebe sama.

Je třeba říct, že podobná forma získávání zkušeností u nás ještě stále není úplně rozšířená. Zato v jiných zemích, třeba v Německu, je poměrně běžné, že si mladí lidé mezi střední a vysokou školou udělají rok pauzu a vydají se poznávat svět. Ony ty cesta za zkušenou, které my známe často pouze z pohádek o Hloupém Honzovi, mají něco do sebe. Procestovat část světa, nebo se na delší dobu usadit v některé z cizích zemí, může dát mladým lidem do života více, než několik let ve škole.

Seznámení se s odlišnou kulturou, ověření si, zda je u sousedů tráva opravdu zelenější či zda je všude chléb o dvou kůrkách, je jen jednou stranou mince poznání. Tou druhou, a možná ještě důležitější stranou, je poznání vlastních schopností, hranic a preferencí. Nezřídka podobná zkušenost slouží k tomu, že si mladý člověk poprvé uvědomí, co ho opravdu baví a čemu by se v životě chtěl věnovat. Nasměruje ho a pomůže mu uvědomit si, jak by chtěl po návratu (pokud k němu dojde) žít svůj život.

Nový Zéland je velmi otevřený mladé pracovní síle. My baťůžkáři jsme pro ně velmi důležití, protože většinou zastáváme práce, které místní dělat nechtějí. Pro nás jsou tyto práce velmi dobře placené, vždyť minimální hodinová mzda na Novém Zélandu je dnes asi 325 korun. V některých odvětvích, zejména na sadech, se tak dá velmi rychle vydělat dostatek peněz na delší cestování. Zadarmo to ale rozhodně není, aby člověk vydělal opravdu velké peníze, není neobvyklé, že pracuje 12 hodin denně, 7 dní v týdnu. Ale je takto schopen za 3 týdny vydělat peníze na 3 měsíce cestování.

A jak tedy probíhá typický rok mladých Čechů na Novém Zélandu? Nejprve je potřeba získat vízum. To bylo v době před covidem asi nejtěžším krokem, Česká republika má každý rok 1200 míst a všechna víza byla rozebrána během půlhodiny po otevření kvóty. Nyní po covidu ale zájem poněkud oslabil a víza zůstávala v uplynulých letech dostupná po celý rok. Po získání víza začíná roční lhůta pro vycestování. Většina lidí volí k odletu náš podzim, protože na Novém Zélandu začíná jaro.

Po příletu je potřeba vyřídit potřebné formality, zejména bankovní účet a IRD evidenční číslo. Pro tyto úkony je vhodné využít některé větší město, ale jakmile je vše zařízeno a ideálně ještě koupeno auto, je čas vyrazit pryč. Pro život ve velkoměstě se na Nový Zéland nejezdí! Tím hlavním cílem je příroda. Zemi tvoří 2 hlavní ostrovy, ovšem kdybyste se bavili s místními, musíte říct, že 3. Maličký Stewart Island se nemůže rozlohou ani zdaleka rovnat Severnímu a Jižnímu ostrovu, ale místní zejména z jihu jsou na jeho ignorování hákliví.

Nejširší nabídku průvodců a map Nového Zélandu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Oba největší ostrovy se od sebe dost výrazně liší. Severní ostrov je rozlohou menší, s největším městem Aucklandem a hlavním městem Wellingtonem. Najdete zde mnoho zajímavých turistických cílů, ale pokud vás trápí nedostatek času, zvládnete ty nejzásadnější navštívit za týden. Jižní ostrov je větší a žije na něm méně obyvatel, takže hustota osídlení je výrazně nižší. Sem vyrazíte za rozsáhlými oblastmi, kde nenarazíte na spousty dalších návštěvníků. Tedy pokud nezvolíte ty nejprofláklejší turistické cíle, kterými jsou třeba nejznámější treky, tzv. Great walks. Ty jsou dnes tak naplněné, že je potřeba si je rok předem rezervovat. Ale není nutní zoufat, Nový Zéland naštěstí nabízí spoustu dalších méně známých treků a i zde platí, že ta „druhá nejhezčí“ místa vám mohou přinést ty nejhezčí zážitky. Pokud budete chtít navštívit jen ta nejvyhlášenější místa Jižního ostrova, měli byste si vyhradit alespoň 3 týdny. Je toho opravdu hodně.

Osobní preference pak často vedou k rozhodnutí, v které oblasti hledat práci. Někomu vyhovuje práce ve městě, například v restauraci či hotelu, jiní preferují venkov a práci na farmách. Množství prací je sezónních a není nezvyklé, že člověk vystřídá během roku i 5 a více zaměstnání. Největší nabídka prací na farmách a sadech je samozřejmě v období sklizně, naopak zima bývá na pracovní příležitosti skoupější. Tak proč nevyužít zimní období k vyzkoušení něčeho nového a nenajít si práci třeba v lyžařském rezortu?

Velkým tématem celého ročního pobytu je ubytování. Existují 2 extrémy, na jedné straně je možné si pronajmout klasický dům a užívat si všeho komfortu, na straně druhé je možné celou dobu bydlet v autě. Obě varianty mají svá pro a proti. Komfort stojí peníze a ty musíte tvrdě vydělat. Naopak pokud jste schopni přežívat v autě a živit se nudlovými polévkami, můžete pracovat jen velmi sporadicky a téměř celý rok si užít převážně cestováním.

Nový Zéland je natažený od severu k jihu a nachází se tak v různých klimatických pásmech. Na svém území tak nabízí možnost procestovat prakticky všechny typy přírody z celé planety. Můžete lyžovat na zasněžených vrcholcích hor, nebo na prkně sjíždět duny písečné pouště. Můžete se procházet deštným pralesem, nebo se ztratit v loukách, které vypadají jako u nás. Zlaté písčité pláže na severu jakoby patřily do Karibiku, rozbouřené moře narážející do skal obležených lachtany na jihu zase připomíná třeba i Antarktidu.

Když vás omrzí příroda, snadno najdete cestu mezi lidi. Místní vám přirostou k srdci, jsou většinou pozitivně naladění, i ve středně velkém městečku vás ráno pozdraví na ulici, aniž by vás znali. Nic není problém, heslo „no stress“ tu platí ve velkém. Ale jako všude, nic není jen růžové a i tady narazíte na místa, kterým je lepší se vyhnout. Pokud zatoužíte po evropské společnosti, stačí se ubytovat v libovolném hostelu a uslyšíte převážně němčinu a francouzštinu.

A proč jsem psal, že bych tuto zkušenost doporučil každému, aby poznal zejména sebe sama? Dlouhodobé vytržení ze zajeté rutiny života, který známe a kde se cítíme (většinou) komfortní, vás postaví před zcela nové výzvy. Ocitnete se v nových situacích, budete se muset více starat sami o sebe a vyzkoušíte svou fyzickou i psychickou odolnost. Poznáte se se spoustou nových lidí různých národností a díky možnosti srovnání se s nimi lépe porozumíte sami sobě. Tyto dlouhé cesty vytvářejí nové vztahy, ale dovedou jiné vztahy ukončit. Pokud vyrazíte jako pár, je velké šance, že se vrátíte každý sám, nebo s někým jiným. A nebo se utvrdíte v tom, že k sobě patříte. Dlouhodobé pobyty v zahraničí, které jsem sám prožil, považuji za jedny z nejlepších úseků svého života a jsem rád, že nyní mohu pomáhat dalším lidem splnit si svůj sen.