HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Vietnam jak ho možná neznáte

Vietnam jak ho možná neznáte

  Cestování trochu jinak? Vietnamské dobrodružství prostřednictvím občanského sdružení INEX-SDA vás vtáhne do světa pracovní každodennosti i výjimečnosti festivalových příprav.

Náplň práce projektu byla navržena spíše obecně, takže bylo na nás „glenících“, abychom se domluvili přímo s organizací, co přesně budeme dělat. SJ Vietnam nám vyšel plně vstříc. Jejich očekávání směřovala hlavně do oblasti fundraisingu a doufali, že jim budeme schopní pomoci získávat finance. Přestože SJ Vietnam funguje už čtyři roky, jsou finančně závislí především na účastnických poplatcích krátkodobých dobrovolníků (ti přijíždí na dvoutýdenní workcampy) a poplatky dlouhodobých dobrovolníků. Další zdroje financí jsou nahodilé a neplánované. Například při přípravě workcampu ARTE DIEM se jim sama ozvala nadace z Indonésie, že jim daruje peníze. Naštěstí to SJ vychází a prozatím nebyly žádné aktivity organizace kvůli nedostatku financí rušeny.

Na začátku pro nás v SJ připravili dvoutýdenní „orientation“, kde jsme byly s mou německou tandem partnerkou Katrin seznámeny s chodem organizace a jeho projekty. Po těchto dvou týdnech nám bylo oběma jasné, že projekt GLEN byl napsán dobře, ale spíše nerealisticky a začaly jsme s Katrin přemýšlet, jak využít naše tři měsíce smysluplně, abychom měly pocit, že jsme něčím přispěly. Nápadů byla spousta, ale jak už to tak bývá, času málo. Katrin se zalíbil projekt ARTE DIEM (u příležitosti mid-autumn festivalu v polovině září, jednalo se o různě umělecky zaměřené workshopy spojené s vystoupením pro veřejnost a také zapojení dětí z jiných projektů organizace), jehož současná koordinátorka zrovna odjela. Já jsem se rozhodla zaměřit na podporu organizace v hledání nových grantů, projektů, ale hlavně na jejich podporu v psaní grantů. Ukázalo se, že nám byli ochotni odsouhlasit cokoliv, co jsme řekly, že bychom mohly dělat. Po nějaké době jsem zjistila, že není problém, že by nevěděli, kde žádat o grant, ale pouze nemají zkušenosti s psaním. Téměř po měsíci svého pobytu jsem se cítila usazeně a měla jasno, co budu dělat, ale začala mě děsit představa, že na to mám už jen dva měsíce. V kanceláři si dle mého názoru člověk rychle uvědomí, s čím organizace nejvíce „bojuje“.  Proto jsem jim nabídla připravit dva workshopy, jeden na téma „jak psát strukturované CV“, které nikdo v organizaci doposud neměl, a druhý na téma „jak psát projekty aneb tvorba záměru projektu, cílů a výstupů“. Do toho jsem vklínila další aktivity jako návštěva a práce na nových aktivitách SJ, výběr nových zaměstnanců, zjišťování úrovně angličtiny místních dobrovolníků, kteří měli zájem o účast na workcampech apod.

Sirotčinec v Hanoji, Vietnam

Kromě mě a Katrin byli všichni kolegové Vietnamci. Rádi a často proto využívali naši pomoc se vším, s čím si nevěděli rady a většinou předpokládali, že my budeme vše vědět a budeme jim schopny se vším pomoci. Na druhou stranu jsem si takhle připadala užitečná, i když někdy toho bylo příliš a nemohla jsem se soustředit na „svou práci“. Díky přístupu kolegů jsem se rychle integrovala do organizace a cítila jsem se tam velmi dobře.

Mezitím se začal blížit festival ARTE DIEM a všichni, kdo měli ruce a nohy, se nějakým způsobem zapojili. Chod organizace se prakticky na dva týdny zastavil a všichni žili jen festivalem. Do toho jsme stěhovali kancelář a LTVs do nových prostor. Po ARTE DIEM byli všichni vyčerpáni a mně přibylo nové, více než hodinové dojíždění do kanceláře. Workshopy se mi podařilo připravit a realizovat včas, nicméně jejich účinek nejsem schopna ohodnotit. Vietnamci nejsou příliš zvyklí na zpětnou vazbu a konstruktivní kritiku, vždy vše pochválí a teď to nebylo jinak. Doufám, že si z těchto workshopů něco odnesli a podpoří je v psaní projektů.

Autorka se účastnila projektu GLEN v roce 2008 ve Vietnamu

HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Veškeré příjmy z inzerce věnujeme na neziskové projekty prostřednictvím Expedičního fondu. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí