HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

UXO Lao – Jak zbavit Laos bomb

UXO Lao – Jak zbavit Laos bomb

Laos je nádherná země s jedním strašlivým prokletím. Tím je nevybuchlá munice. O její likvidaci se starají jednotky UXO Lao. Podle  průvodce jsou tu návštěvníci vítaní. Ale jak je to doopravdy?

Netradiční turistická destinace

Píše se prosinec 2006 a po prázdné silnici v oblasti Bolaven Plateau v jižním Laosu se ne zrovna předpisovou rychlostí řítí dvě motorky. Na rozdíl od včerejšího výletu za účelem seznámení se s vypůjčenými čínskými stroji značky Zongshen má ale naše dnešní cesta jasný cíl – malé provinční městečko Sekong, konkrétně místní pobočku organizace UXO Lao.

Jakkoliv je Lonely Planet pro mnoho cestovatelů biblí, občas se holt stává, že o některých zajímavých místech se toho zrovna moc nedočtete. A to byl i náš případ – jediným podkladem celodenního „Rallye Pakse – Sekong – Pakse“ se staly věty „Stojí za to navštívit oddělení likvidace nevybuchlé munice, které najdete naproti kanceláři ministerstva financí přímo na západ od tržiště. Tito mládenci se zabývají likvidací nebezpečných pozůstatků války celé roky a za tu dobu vybudovali velmi zajímavou a poučnou expozici na vnitřním dvoře budovy. Návštěvníci jsou zde vítáni. Aneb tumáš, hrej si.

Brzy po poledni jsme sice úspěšně dorazili do Sekongu, ale k našemu překvapení tam o žádné stanici pyrotechniků s expozicí nikdo neslyšel. Nakonec se na nás ale štěstí přece jen usmálo a jedna dáma, které jsme se ptali, nám byla schopná poradit kudy kam. Jak se za chvíli ukázalo, Lonely se s určením místa plus mínus trefil, pomineme-li drobný fakt, že stanice byla úplně z druhé strany bloku domů, než vyplývalo z LP. O tom, že jsme na správném místě, ale nebylo možné pochybovat – ono kolika lidem se před vjezdem do výšky dvou a půl metru tyčí jako ozdobné sloupky dvě 2000 librové bomby?

2000 liberní bomba u vjezdu

Bomby na výstavě

Protože u vjezdu do areálu nebyla žádná závora, zaparkovali jsme naše motorky na dvoře, a vydali se k nevelké budově, v níž jsme tušili výstavu. Jenže k našemu překvapení se na verandě budovy vyrojilo několik mužů, kteří na sobě měli uniformy a netvářili se zrovna jako uvítací výbor. Došlo nám, že jsme právě vtrhli na půdu polovojenského zařízení. Věci se ale vzápětí začaly zase vyvíjet zpátky k lepšímu, když se jeden z nich začal srozumitelnou angličtinou vyptávat, co hledáme. Ulevilo se nám a začali jsme mu popisovat hledanou expozici. Chlapík se začal tvářit nechápavě a my jsme v duchu prokleli autora Lonely Planet až do třetího kolena.

Po chvíli dohadování jsme se konečně dobrali k tomu, jak se věci mají – jsme sice na stanici organizace starající se o likvidaci nevybuchlé munice, žádná „expozice“ ale neexistuje, a jedinou věcí, která by ji mohla připomínat, je zlikvidovaná munice naskládaná kdesi v areálu. Protože železo se má kout, dokud je žhavé, chytli jsme se téhle informace jako klíšťata, a podařilo se nám chlapíka přesvědčit, že máme zájem se tam podívat. Velitel stanice po krátké debatě s ním kývnul na znamení souhlasu, a jen co jsme spolu s naším novopečeným průvodcem a dohledem v jedné osobě zašli za roh, věděli jsme, že naše úsilí nebylo marné.

Vedle budovy se nacházel betonový plácek o rozloze pár metrů čtverečních, který byl zcela zaplněný vším, co okolní překrásná krajina bohužel nabízí. Výstavce dominovala hromada dvou desítek 1000 librových bomb. Na některých bylo až moc dobře vidět, jak ničivou silou disponovaly, protože jejich tlusté kovové pláště byly rozervány na kusy a trčely v groteskních tvarech na všechny strany. Vedle těchto klasických bomb ležel prázdný obal kontejnerové bomby (Cluster Bomb Unit, CBU), jejichž obsah se stal prokletím Laosu. Kontejnerové bomby, jež obsahují až několik stovek miniaturních bomb o velikosti tenisáku, slouží k likvidaci živé síly nepřítele. Tyto „bombies“ se během pádu bomby rozletí tak, aby pokryly celý cílový prostor. V Laosu byly kontejnerové bomby poprvé nasazeny proti oblastem, kudy procházela Ho Či Minova stezka. Podle odhadů ale až 30 % „bombies“ neexplodovalo, a stalo se tak na další desítky let smrtelným nebezpečím především pro zvědavé děti.

V rohu plácku bylo dále vyrovnáno několik desítek min a dělostřeleckých granátů, to vše doplněné o dva minomety, dálkový detonátor pro miny typu Claymore, hlaveň protiletadlového děla a několik beden kulek a různé munice do pěchotních zbraní. Celá výstavka byla samozřejmě kompletně rezavá a bez popisků, ale to nám ani v nejmenším nevadilo. Využili jsme příležitosti a vyptávali jsme se našeho průvodce na všechno možné, od vystavených kusů munice až po financování a organizaci prací. Osazenstvo stanice samozřejmě nemá v náplni práce jen sedět a čekat, až bude někde nalezena nevybuchlá munice (unexploded ordnance alias UXO – odtud také název organizace UXO Lao), nýbrž aktivně čistí oblasti kontaminované pozůstatky války. Neopominutelnou součástí jejich práce je i organizování preventivních vzdělávacích aktivit pro tisíce obyvatel postižených oblastí.

Velitel a část týmu

Vědomi si toho, že nás čeká ještě dlouhá cesta zpátky, museli jsme po více jak hodině poděkovat za prohlídku a výklad. Ještě před rozloučením ale ze stanice odjíždělo jedno z bílých vozidel se znakem UXO Lao. Po tom co jsme viděli a slyšeli nás ani nepřekvapilo, když nám náš průvodce řekl, že právě dostali hlášení, a tak jedna ze skupin musí vyrazit do terénu. V duchu jsme jim popřáli mnoho štěstí a vydali se na cestu zpátky do Pakse. Nenahraditelnost úsilí těchto lidí jsme ještě víc cítili tehdy, když jsme z našich motorek během cesty postupně zamávali asi dvěma stovkám smějících se dětí, které se podél silnice vracely domů ze školy.

  • Laos je nejvíce bombardovaná země na světě. Během vietnamské války Severní Vietnam i USA svorně ignorovaly neutralitu Laosu – z komunistického státu přes Laos proudily systémem cest, který se stal známým pod jménem Ho Či Minova stezka, tisíce vojáků a tuny zásob pro Viet Cong v Jižním Vietnamu, zatímco americké letectvo se snažilo stezku vyřadit masivními nálety. Výsledkem bylo, že na Laos dopadlo asi 5 milionů tun munice, z nichž převážnou většinu tvořily kontejnerové bomby. Na rozdíl od mnoha zemí zamořených nášlapnými minami proto hlavním problémem Laosu zůstávají nevybuchlé „bombies“;
  • 15 z 18 laoských provincií je označeno jako „vážně kontaminované“ leteckou, dělostřeleckou a minometnou municí, minami a jinou pěchotní municí; hrozba UXO se týká ¼ vesnic;
  • Za rok 2006 bylo vyčištěno 47 km2, zlikvidováno bylo 102.198 kusů UXO;
  • V oficiálních záznamech je za rok 2006 uvedeno 16 mrtvých a 33 raněných osob, odhad skutečného počtu obětí se pohybuje kolem čísla 400;
  • Náklady odminovacích prací v Laosu dosáhly za rok 2006 částky 13.383.571 $, které věnovaly USA, Austrálie, Japonsko, Irsko, Velká Británie, Evropská Komise, Nový Zéland, Německo, Lucembursko a Kanada;
  • Pod zkratkou UXO Lao se skrývá Laoský národní UXO program, který začal fungovat v roce 1996. Organizace je činná v devíti provinciích a má 572 pracovníků ve 23 týmech.

Laos – fakta a čísla

  • Laos je nejvíce bombardovaná země na světě. Během vietnamské války Severní Vietnam i USA svorně ignorovaly neutralitu Laosu – z komunistického státu přes Laos proudily systémem cest, který se stal známým pod jménem Ho Či Minova stezka, tisíce vojáků a tuny zásob pro Viet Cong v Jižním Vietnamu, zatímco americké letectvo se snažilo stezku vyřadit masivními nálety. Výsledkem bylo, že na Laos dopadlo asi 5 milionů tun munice, z nichž převážnou většinu tvořily kontejnerové bomby. Na rozdíl od mnoha zemí zamořených nášlapnými minami proto hlavním problémem Laosu zůstávají nevybuchlé „bombies“;
  • 15 z 18 laoských provincií je označeno jako „vážně kontaminované“ leteckou, dělostřeleckou a minometnou municí, minami a jinou pěchotní municí; hrozba UXO se týká ¼ vesnic;
  • Za rok 2006 bylo vyčištěno 47 km2, zlikvidováno bylo 102.198 kusů UXO;
  • V oficiálních záznamech je za rok 2006 uvedeno 16 mrtvých a 33 raněných osob, odhad skutečného počtu obětí se pohybuje kolem čísla 400;
  • Náklady odminovacích prací v Laosu dosáhly za rok 2006 částky 13.383.571 $, které věnovaly USA, Austrálie, Japonsko, Irsko, Velká Británie, Evropská Komise, Nový Zéland, Německo, Lucembursko a Kanada;
  • Pod zkratkou UXO Lao se skrývá Laoský národní UXO program, který začal fungovat v roce 1996. Organizace je činná v devíti provinciích a má 572 pracovníků ve 23 týmech.

Zdroj: Landmine Monitor Report 2007


Proč Hedvábná stezka?

Lidé putují Hedvábnou stezkou už 2500 let. Přesto i dnes taková cesta vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce každý prožije svá vlastní dobrodružství a objeví pro sebe nová místa nebo třeba sám sebe. Hedvábná stezka je tak symbolem toho, že doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Neboť kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí