Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Vzdáme se WC papíru? Zhubneme? Budeme více hnojit? Několik nečekaných způsobů, jak může každý z nás přispět k záchraně světa před ekologickou katastrofou.

Smutné hnědé oči hledí vstříc naprosto beznadějné situaci. Znásilněné ženy jsou svými rodinami donuceny k vyhnanství, děti, které znají jen válku, končí v sirotčincích. Příběh jedné z největších společenských tragédií zkoumá v Kongu Lenka Klicperová.

Mnohý z článků, jež čtete z pera českých žurnalistů o cizích zemích, je psán z pohodlí pokoje několikahvězdičkového hotelu. V široké plejádě časopisů není snad žádný novinář, který by nevyužil nabídky zdarma si vyrazit na cestu. Víte, kdo pro vás píše?

Na jaře, 25. dubna 2009,  vypukla jedna velká cesta na kolech dvou cyklistů. Cesta začala dobrým nápadem Radka vyjet na kole do Turecka a podívat se po Sýrii. Pokračovala pak koupí letenky na ostrov Kypr a dál přípravou kol a potřebných věcí. A tak jsme jmenovaného dne vyrazili směr letiště Vídeň. Přistáli jsme v Larnace, kde je i lodní přístav. Na Kypru v tomto čase už bylo pěkně teplo. A tak jsme se vydali hledat vhodný trajekt směr Sýrie nebo Libanon, kam jsme se chtěli dopravit nejdříve.

Nejen v Indii, ale i jinde ve světě se naskytují různé možnosti sebepoznávání a zdokonalování, které nejenže napomáhají k relaxaci, ale také ukazují jiný úhel pohledu na každodenní realitu. Lákají vás meditační kurzy?

Podle starého maorského názvu se tomuto novozélandskému ostrovu říká „Země hořící oblohy“. Stewartův ostrov je však zemí neprostupné zeleně a malých okrouhlých pláží se zlatavým pískem a rybářskými loďkami, které čekají na vyplutí. A voní po dešti…

Český hudební skladatel, fotograf a cestovatel Eduard Ingriš se rozhodl vydat ve stopách slavného Thora Heyerdahla, který chtěl plavbou na svém balzovém voru Kon-Tiki prokázat možnost osídlení Polynésie z Jižní Ameriky. Napodruhé slavil úspěch.

Gibraltar – v mé mysli jen těžko představitelný výběžek na jihu Španělska, takový cancour. Ve chvíli, kdy mi můj přítel Tomáš oznámí, že by tam chtěl jet sledovat dravce táhnoucí do Afriky a nadšeně mi ukazuje knihu o různých migračních trasách v závislosti na směru a síle větru, mi tato myšlenka připadá cizí a hrozně vzdálená.

Jak už bylo nesčíslněkrát řečeno, Indie je země kontrastů. Buď si ji zamilujete, nebo nenávidíte. Ale něco mezi? Věřím, že každý kdo z této země odjíždí má kladné nebo záporné normy, ale nikdy ne neutrální. Snažíme se ji pochopit, ale dá se pochopit něco tak odlišného? Každý samozřejmě může říct, že prostředí, ve kterém většina Indů vyrůstá, je předurčí pro jejich život a pokud neznají nic jiného, chovají se přirozeně pro jejich prostředí.  Ale dost filozofování.

Cílem humanitárního projektu Občanského sdružení Kintari foundation v Indonésii, který podpořil Expediční Fond, je rekonstruovat školu Ngolang. Přinášíme Vám první zprávy z terénu.

Antigua a Barbuda je již necelých 30 let nezávislým státem v náhrdelníku Malých Antil, třebaže svou rozlohou je menší než Praha. A jak to tak v pohádkách bývá, dvě sestry jsou si v něčem podobné a ve své podobnosti jsou naprosto rozdílné.

Pro většinu lidí je Maďarsko jen Balaton, lázně a hlavně širá rovina. Jenže ona to není tak docela pravda.

Podle fotografa Petra Slavíka je Afrika kontinentem, který svádí nepoznaným. Jakmile poprvé vstoupíte, musíte se stále vracet. V jeho fotoreportáži nahédneme do africké divočiny, poznáme její faunu zcela zblízka a jistě se do ní také zamilujeme.

  Druhá nejdelší jeskyně Slovinska má pokračování. Prokázala to speleologická expedice podpořená Expedičním fondem.

Válka trvá na východě Demokratické republiky Kongo už přes deset let. Za tu dobu zde bylo znásilněno na 200 000 žen a dětí. Už několikátá generace nezná nic jiného než násilí. Ve vesnici Miowe přišlo své příběhy vyprávět na 40 žen.