Cestovatelé

O podmaňování Jižní Ameriky se zasloužil objevitel Venezuely Hojeda proslavený svou krutostí k původním obyvatelům i vlastním námořníkům.

Hledači důkazů po Vikinzích v Grónsků dopadli neslavně. Jedním z nich byl i polárník Holm.

Rakušan Höhnel se dvakrát podíval do Afriky jako člen výprav boháčů. Přinesl několik geografických poznatků o dosud neobjevených jezerech.

Západní část Středomoří a Atlanský oceán zkoumal v pátém století před naším letopočtem Kartáginec Himilko.

Téměř legendou se stal Hillary v roce 1953, kdy spolu s Tenzingen Norkayem vystoupili na nejvyšší horu světa. I poté novozálandský horolezec pokračoval ve velkých expedicích. Dostal se na jižní pól, hledal yettiho a pokusil se na člunu překonat Gangu v celé její délce. Štafetu svých objevů předal svému synovi.

Německý zoolog se několikrát vypravil do Afriky. Hledal tam ztraceného kolegu, zpravoval chartúmský konzulát a přinášel do Evropy vědecké poznatky.

Z Kuby vyrazila španělská expedice poznávat americké domorodce. Časté střety s nimi ale nebyly přátelské a na zranění z boje zemřel i velitel expedice Hernández de Córdoba.

Při svých cestách v Kongu objevil nizozemský posel Herder řeku Cuango.

Velkou cestu přes Severní ledový oceán podnikl polárník Herbert. Vyšel z Barrowova mysu a přes severní pól se dostal až na Špicberky.

Desítky diplomatických misí podnikl Herberstein pro habsburské panovníky. Nejvýznamější z nich vedla do Ruska.

Špatná pověst v Evropě přivedla Hendaye do Ameriky, kde se stal agentem Společnosti Hudsonova zálivu. Pod jejím jménem cestoval do vnitrozemí Kanady. Ani v Americe se ale netěšil dobré pověsti.

Švédský cestovatel Hedin byl fascinován zejména oblastí Tibetu, několikrát se tam vrátil a neúspěšně se pokoušel proniknout do Lhasy. Prošel Pamírem i Himlájemi, spatřil Indii i Čínu, podíval se na blízky východ do Palestiny a Sýrie. Své zážitky zpracoval v několika knihách.

Pod záštitou Společnosti Hudsonova zálivu putoval Angličan po severní Americe a došel až k Pevnosti prince Waleského. Hledaná ložiska mědi ale neobjevil.

Snaha potvrdit ideu volného moře u severního pólu vedla amerického lékaře k expedici na sever. Při první cestě se mu to nepovedlo a další plány mu zhatila občanská válka ve Spojených státech.

O poslední nedostatky na africké mapě se ve dvacátém století postaral Egypťan Hasanajn. Podnikl dvě velké cesty – nejprve jako průvodce, později sám za poznáním.