Cestovatelé od antiky po 20. století

Nová Guinea, Borneo, Írán či Aruské ostrovy probádal z botanického hlediska italský cestovatel. Sbírky s jeho cest je možné dodnes vidět ve Florencii.

Rakušan Baumann několikrát cestoval do Afriky, aby zmapoval dosud nepoznané oblasti v okolí Měsíčních hor nebo pramene Nilu.

Francouzský mořeplavec se postaral zejména o objevy okolo Austrálie. Ze své velké výpravy se ale živý nevrátil

Značnou část života strávil přírodovědec v okolí řeky Amazonky, kde mapoval hmyz, nové rostlinné i živočišné druhy. Za své objevy byl v Anglii velmi uznávan.

Bastidas byl jedním z významných pokolumbovských kolonizátorů, který se zasloužil o doplnění neznalostí o Americe.

Naprosto vyčerpávajícím způsobem procestoval Němec Bastian snad celý svět. Všude se věnoval hlavně etnografii.

Že mezi Austrálií a Tasmánií suchou nohou nelze projít, zjistil až britský lékař Bass, a to zcela náhodou.

Další bílé místo na mapě Sahary se podařilo zaplnit německému lékaři. Zmapoval významnou část pohoří Aïr.

Němec Barth podnikl první opravdu vědeckou expedici do Afriky. Zůstal tam téměř pět let a za své poznatky získal nemalé uznání a profesorský titul.

Barents byl jeden z těch, kteří se snažili najít cestu do Číny podél Sibiře. Toto hledání ho málem stálo život, když se svou lodí zamrzl nedaleko mysu Želanija.

Baranov doplul na Aljašku, kde vztyčil ruskou vlajku a založil pevnost Novoarchangelsk, střed Ruské Ameriky.

To, že byl Baptista negramotný a že jeho poznatky z cest nepřinesly nic moc nového, zastíní prvenství v přechodu napříč Afrikou od Atlantiku do Mosambiku. A to v obou směrech.

Balboa byl krutým ale úspěšným španělským dobyvatele Jižní Ameriky. Jeho největšín úspěchem byl přechod Panamské šíje k Tichému oceánu.

Manželé Samuel a Florence Bakerovi prosluli svými četnými expedicemi v Africe. Objevili Albertovo jezero nebo Murchinsonův vodopád.

Řeka Cangpo se často považovala za horní tok Brahmaputry. Stoprocentně tuto hypotézu ale potvrdil až anglický cestovatel.