Cestování podle aktivit

Postojenská jeskyně, Julské Alpy nebo Plitvická jezera. To jsou místa, kam každoročně míří spousta Čechů na dovolenou. Ale ze sedla vlastního bicyklu mají tato místa zvláštní kouzlo. Možná ho dodává ten pocit nespoutanosti.

Po stopách dávné kadidlové stezky se můžete vydat spolu s Romanem Garbou v jeho fotografiích. Zavede vás za „květinovými lidmi“ i na atrakci číslo jedna v Saúdské Arábii.

Zvolávanie muezzína z neďalekej mešity ma nezobudilo. To robí až nastavený budík. Schádzame dolu na raňajky. Na stole už čakajú syry, vajcia, maslo, džemy a arabské placky. Aspoň niečo kým opäť vyrazíme objavovať skryté krásy Petry. Otvárajú ju už o šiestej ráno. My prichádzame hodinu po otvorení, no vonku sa tvoria fronty pretože predajňa lístkov je otvorená až neskôr. S lístkom v ruke ich len obchádzame a vstupujeme do areálu.

Když se řekne Ázerbájdžán, mnoho z nás si představí velice exotickou, nepřístupnou a ortodoxně islámskou zemi. Opak je pravdou. Ázerbájdžán je díky svému ropnému bohatství nejbohatší ze tří zakavkazských zemí.

Vstávame skoro ráno už okolo piatej hodiny. To preto aby sme stihli autobus do Petry, ktorý odchádza síce až o pol siedmej, ale vraj tu máme čakať už o šiestej. Rýchlo balíme tých pár vecí a ranným Ammánom šliapeme ku kancelárii spoločnosti JETT odkiaľ nám to má ísť.

Od poslední písemné zprávy vedla naše cesta z eukalyptových lesů v okolí Pembertonu dále přes městečka Northcliffe, Walpole a Denmark až do přímořského letoviska Albany. Odtud jsme pokračovali na sever do vnitrozemí do pohoří Stirling Range a dále znova k pobřeží do Esperance. Zde se naše cesta otočí na sever do vnitrozemského Norsemanu, okraje pouště Nullarbor plain.

Od našich přátel z Perthu vyrážíme po 1,5 dnech volna směrem na jih. Nějakou dobu jsme váhali, kterým směrem se vydat, neboť z Perthu do Norsemanu Nullarbor vede cest několik. Nakonec zvítězila varianta podél pobřeží jihozápadní Austrálie.

Náš úplně původní záměr jet z Perthu hned dolů na jih jsme nahradili novým plánem a to zajet se podívat ještě severně nad Perth na velkou australskou zajímavost – geologické útvary Pinnacles. Ani jsme mapu nijak důkladně nestudovali, neboť plán byl jasný – chceme tuto raritu vidět. Naši hostitelé nám jen tak mezi řečí řekli, že je to od nich nějakých 150 km. A tak jsme tedy počítali celkem s 300 km a 3-4 dny jízdy. Realita byla ovšem jiná.

Máte rádi divoká zvířata a také si myslíte, že africké safari je příliš turistické? Vydejte se do Indie. Je to divoká země, kde na vás čeká tygr bengálský.

Na každém kroku nám Írán vyvracel svoji všeobecně rozšířenou neblahou pověst. Íránci sice žijí ve zvláštním spojení moderního života a pevných muslimských pravidel, ale místo islámských radikálů jsme potkávali jen nesmírně pohostinné lidi snažící se nám všemožně pomoci.

Potřebujete poradit? Hedvábná stezka je tu od toho. Každý pátek můžete sledovat články ze sekce Rady, vždy na jiné téma. A začínáme exkluzivním článem od autorské dvojice Motani. Podělí se s námi o své zkušenosti z extrémně horkých oblastí.

Krutost člověka nezná mezí. Pod vlivem „ideálů“ dokáže způsobit ostatním bolest a utrpení. Svědectví o tom podává bývalá střední škola, později nejstrašnější vězení Kamboži a dnes muzeum genocidy – Tuol Sleng.

Při stopování se báječně navazují kontakty s domorodci. Třeba s lovcem divočáků, majitelem farmy, včelařem v kombinéze či vojáky. A každý z nich vás může popovézt blíž ke konci světa.

V Tanzánii najdete ráj zvířat, zasněžené vrcholky sopky i chudobu třetího světa. Je to země mnoha kontrastů. Potkáte zde vstřícné lidi a budete-li mít štěstí, i strážného anděla Gabriela.

Svanetie jako oblast s nebezpečnou pověstí mizí. Stále více turistů dnes míří do tohoto království hor, architektonických skvostů a přátelských lidí. Podívejte se tam s námi dříve, než podlehne turistickému boomu.