Cestování podle aktivit

Mám rád služební cesty. Jsou pro mě příležitostí opustit každodenní rutinu a alespoň zběžně zažít pocit cestování a malého dobrodružství. Jen těžko se to dá srovnávat s plnohodnotnými výpravami za poznáním, ale když člověk chce, trocha nevšednosti a zážitků se dá do pracovních cest vždy zahrnout.

Při cestě za zvířaty Krugerova parku můžete opatrně nahlédnout do zajímavých čtvrtí Johannesburgu, navštívit diamantové doly, vyzkoušet safari v některé ze soukromých rezervací a projet se po panoramatické silničce Dračími horami.

Před Kaprunem zahýbáme doleva na Grossglockner, a tam začíná opravdová výzva hor – jsme v Alpách pod Salzburgem – známý lyžařský centra jako Kaprun atd. jsou všude okolo.

Když v roce 1890 pronikl holandský dobrodruh van Rijin jako vůbec první běloch do vnitrozemí indonéského ostrova Sulawesi, objevil zde pozoruhodný národ, který o sobě tvrdil, že pochází z hvězd. Aby stanul van Rijin v této oblasti, izolované od okolního světa přirozenou bariérou neschůdných pohoří a prudkých řek, musel při své cestě překonat vysoké horské hřebeny zarostlé hustým tropickým pralesem. Přinesl však senzační zprávy o kmeni Torajů, který uchovává lebky nepřátel jako trofeje, zná otroctví, bydlí ve zvláštních dřevěných lodích na kůlech a jí lidské maso.

Přirozenou hranici Španělska a Francie tvoří nádherné a respekt budící vrcholky Pyrenejí. Právě nedaleko této přirozené hranice jsou dva výchozí body nejznámější verze Svatojakubské cesty – Saint-Jean-Pied-de-Port a Puerto de Somport. Tentokrát se projdeme právě po prvních úsecích trasy a kousek z ní i odbočíme, abychom autonomní oblasti Navarru a Aragonii poznali co nejvíce do hloubky. Podíváme se na zelené vrcholky hor, do historických měst i zapadlých horských vesniček, v nichž je ve srovnání se závěrečnou Galicií poutníků ještě dosti poskrovnu.

Zuzana Tarabusová Pouštní hvězdy Jadu si na svých dlouhých nohou vykračuje pouští. Sem tam se zhoupne v bocích v rytmu stříbrných rolniček, které mu visí z uší. Občas zatřepe nesouhlasně hlavou: „Kam to vlastně tak dlouho jdeme?“ A jindy se otřese celý a já se kymácím a padám… Jadu je můj velbloud a válčíme spolu už druhý den.

Světlo života Je konec listopadu. Všude po Indii se slaví Divali, svátek světel. Pověst vypráví, že před dávnými a dávnými věky světu vládl král Balu. Byl tak krutý, že i bohům se znelíbil a nejvyšší bůh Ráma se rozhodl jej ze světa zprovodit. Vrátit se smí jen na čtyři bezměsíčné noci a to do domů, kde vládne temnota a zlo. Proto za těchto nocí se ve všech indických domech rožnou olejové lampičky. Je to svátek vítězství světla nad tmou a dobra nad zlem. Rodiny jsou pohromadě, všichni hodují, obdarovávají se a mají se rádi.

Na Kamčatce je stále hlavním vládcem nespoutaná příroda, modelovaná rozsáhlou sopečnou činností, která Kamčatku řadí mezi nejaktivnější vulkanické oblasti světa. Vulkány dokonale kónických tvarů pokryté ledovci i sršící lávu a síru vyrůstají z nekonečné a bujné zelené tajgy i tundry, kterou se potulují hnědí medvědi a v řekách se tísní lososi. V údolích, v nichž vyvěrají teplé gejzíry, se daří jahodám i orchidejím a z moře se tyčí skalní věže.

Po roce a půl se vracím do Polynésie, stejně jako kdysi kapitán Cook – na rozdíl od něj nám ale již vstříc nevyjíždějí kanoe s bojovníky a už dávno nás domorodci nemají za bohy, jak tomu bylo za časů prvních objevitelů.

Ostrov čajových plantáží, nádherných scenérií, exotické fauny a flóry, buddhistických a hinduistických památek, přátelských obyvatel i úchvatné přírody protknuté venkovským životem prozkoumáme nejlépe na kole. Uvidíme tak totiž nejen turistické cíle, ale i opravdový život mezi nimi.

Oblast, která se rozkládá na území dvou států na úplném jihu Jižní Ameriky, Chile a Argentiny, má jedny z nejfotogeničtějších hor světa, obrovské kondory, zdánlivě nekonečné ledovce i vysokohorské pouště, rovinné pampy a aktivní sopky.

Když vyrážíte na lyžovačku do Alp zkuste nezastavit tradičně v Rakousku, ale popojeďte ještě o pár kilometrů dále. Lyžařská střediska ve Slovinsku vás určitě nezklamou. Dokonce vás možná překvapí nebo jako mě doslova chytí za srdce domáckou atmosférou, pestrým výběrem svahů různé obtížnosti, oslnivými výhledy na zasněžené, zalesněné i skalnatější svahy a údolí, vynikajícím jídlem, ještě lepším vínem a také vřelostí místních lidí.

Letadlo klesá nad Indický oceán a z nekonečného modra se vylupují světlounké skvrnky a pomalu se mění v tisíce maledivských ostrůvků. Je brzy ráno, ale už teď je teplo a vlhko, cítím tu typickou směs indických vůní a tropického vzduchu.

Sopečný ostrov Tenerife v Atlantském oceánu rozhodně není jen dovolenkovým rájem plážových povalečů. Naopak je ideálním místem, kam se milovníci turistiky mohou vydat za nádhernými scenériemi, náročnými výstupy i za trochou sluníčka uprostřed zimy. Koneckonců najdete tu nejvyšší horu celého Španělska, fascinující vavřínové lesy i strmé útesy.

Popisovat Machu Picchu, když to za mě již udělali mnozí jiní, je snad zbytečné, ale stačí pouze shrnout emocionální stránku věci. Zde určitě leží vrchol naší krátké návštěvy v Peru, spolu s Inca Trail.