Tygří stopou do Corbettiho tygří rezervace

Tygří stopou do Corbettiho tygří rezervace

Máte rádi divoká zvířata a také si myslíte, že africké safari je příliš turistické? Vydejte se do Indie. Je to divoká země, kde na vás čeká tygr bengálský.

„Mr. Slagik“, čtu zkomoleninu svého jména načmáranou na kartonu. „To jsem asi já,“ proderu se povykujícím davem k člověku, který se následující měsíc má stát mým průvodcem na cestě za jednou z nejkrásnějších velkých koček – tygrem indickým.

Je hodina po půlnoci, když nakládáme má zavazadla do starého osobáku před letištěm Indiry Gándhíové. Krátce nato nás polkne horké a páchnoucí Dillí. Prodíráme se dopravou, která jako by nevnímala tu pokročilou noční hodinu a houstne směrem k výpadovce na sever. Čeká nás 250 kilometrů do Rámnagaru, vstupní brány do Corbettovy tygří rezervace, pojmenované po lovci lidožroutů, spisovateli a ochránci přírody, plukovníku Jimu Corbettovi.

Tento národní park má silnou populaci slonů, jelenů čítálů a sambárů. Zdejší tygři jsou ale velmi plaší a park je obrovský. Přesto si najímám džíp, rozhodnut zkusit štěstí.

Stopy v bahně

První den projíždíme park v malém otevřeném džípu, kterému zde říkají gipsy, a hledáme tygří stopy. Brzy nacházíme v říčním bahně otisky tlap obrovského samce. Dvě hodiny je se střídavým úspěchem sledujeme. Jsou úplně čerstvé. Značky moči na kamenech ani nestačily uschnout. Když si o ně otřete prsty, jejich pach připomíná vařenou rýži basmati. Tygr nemůže být daleko! Stádo jelenů čítálů na okraji džungle se chová velice nervózně. Neustále větří a otáčí se směrem k porostu. Volíme vhodné místo k čekání a dalekohledem pátráme po okolí. Slunce stoupá. Teplota se stává nesnesitelnou. Čítálové uléhají do stínu. Šance spatřit tygra je pro tuto chvíli pryč. Vracíme se do kempu, abychom se odpoledne pokusili najít tygra ze sloního hřbetu. S problémy se nám podaří sehnat starou slonici. Ostatní sloni byli bez ohledu na rezervace poskytnuti VIP turistům a vydávají se tam, kde ráno jeden ze strážců zahlédl tygra. Když se chceme vydat stejným směrem, je nám velice jasně naznačeno, abychom od svého záměru upustili.

Porostem marihuany za tygrem

Opouštíme kemp opačným směrem podél řeky Rámgangy. Pobřežní porost marihuany sahá jízdní slonici až k bokům. Při každém jejím kroku se ze země zvedne oblak drobounkých mušek, aby trápil zvíře i jeho náklad. Chráním fotoaparát starým povlakem od polštáře a celkem marně se pokouším udržet si čisté oči. Každou chvíli mi v nich přistane malý hmyzí trapič.

Rychle na ústup!

Tygr ale už není tím nejnebezpečnějším zvířetem na scéně. Z džungle vyšel sloní samec s dlouhými kly a silné výtoky na spáncích svědčí o jeho stavu. Říjný býk! Napadá vše, co se mu připlete do cesty. Řeka, tygr, sloní samec v říji a uprostřed toho trojúhelníku tři blázni zběsile povykující na hřbetě staré vyděšené slonice ve snaze zahnat nezahnatelné. Kdo uteče, vyhraje, řeší situaci naše slonice a prchá do porostu bez ohledu na svůj náklad.

Když si večer kontroluji fotografické vybavení, jestli neutrpělo naším neslavným ústupem, přinese průvodce Prithvi láhev místního piva s názvem Ledňáček. „Byl jsem tady třináctkrát a nikdy jsem tygra neviděl. Džungle tě má ráda,“ říká. Asi na tom něco bude: s tygrem jsem se potkal dokonce sedmkrát. To je věc velmi neobvyklá.

Džungle na mě nezanevřela ani později. Musel jsem ale najezdit po zdejších komunikacích více než dva tisíce kilometrů. Vyhrabávat auto z bahna, když monzunové deště přišly dříve, než měly. Prodírat se uličkami Džabalpúru plnými velbloudů, krav, potahů, rikš, aut, náklaďáků a lidí. Čekat nekonečné hodiny u napajedla v národním parku Ranthambhor poblíž míst, kde kdysi lovil mahárádža. Prohledávat sálové lesy Kanhy, které inspirovaly Rudyarda Kilplinga k napsání Knihy džunglí, a polykat prach na kamenitých cestách Bandhávgarhu, parku s nejsilnější populací tygrů v Indii. Pokaždé, když jsem měl pocit, že mám všeho plné zuby, mi ale džungle odkryla některé ze svých tajemství.

Kdo se jednou podívá do očí tygra, ponese si ten zážitek s sebou celý život.

Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Nejkrásnější národní parky Indie

Corbettův národní park

* v údolí řeky Rámgangy

* povolení a objednávky ve správě parku v Rámnagaru

* uzavřen od 16. 6. do 14. 11.

* safari v džípech nebo na slonech – rezervace nutná

Národní park Ranthambhór

* skalnaté rokliny pod zříceninou staré pevnosti, tajemná zákoutí kolem bývalých mahárádžových loveckých altánů, indická buš

* pohyb po parku omezen na několik hodin denně

* uzavřen od června do října

* v sezoně ceny služeb několikrát vzrostou

Národní park Bandhavgarh

* skalnaté kopce, bažiny, listnaté lesy a louky

* velká šance na spatření tygra (nejsilnější populace v Indii)

* uzavřen od konce června do října

* pohyb v parku omezen návštěvními hodinami (6.15-10.00 a 14.15-17.45 hod.)

* nejvhodnější doba návštěvy březen až červen

Národní park Kánha

* louky, bažiny, nízké kopce a salové lesy

* do této oblasti umístil R. Kipling děj Knihy džunglí

* uzavřen od konce června do konce října

* kromě tygrů zde můžete pozorovat největšího tura na světě, gaura, jelena barasingu nebo divoké psy dhóly

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí