HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Poznejte druhé největší město Litvy: Kaunas představuje historii, kulturu a klid

Poznejte druhé největší město Litvy: Kaunas představuje historii, kulturu a klid

Ulice druhého největšího města v Litvě jsou většinou klidné a tiché. A to i přesto, že je Kaunas jedním z kulturních center země. Místní univerzita, stejně tak jako galerie a kavárny, lákají na klidný život daleko od hlučícího davu. Kaunas trpí vůči hlavnímu městu Vilniusu tak trochu syndromem mladšího nedoceněného bratra, zdání ale může klamat. Právě to se město bude snažit dokázat příští rok jako Evropské hlavní město kultury.

Starobylé město založené patrně již v 11. století vzniklo na soutoku dvou řek Neris a Němen, které mu měly poskytnout dokonalou ochranu. Historie Litvy je ale bohužel historií cizích národů a útočníci přicházeli po celý vývoj města ze všech stran. Po vzniku první republiky v roce 1919 se Kaunas stal dokonce nakrátko hlavním městem Litvy, protože vedlejší metropole Vilnius byla obsazena polskými vojsky.

Součástí samostatné Litvy se stal Kaunas znovu až po rozpadu Sovětského svazu, kdy už musel uznat Vilnius hlavním městem země. I tak si ale město drží svůj historický a kulturní odkaz a soupeření s Vilniusem se tu bere jako národní sport. O tom svědčí i tvrzení, že je Kaunas se svými čtyřiadevadesáti procenty občanů litevské národnosti nejlitevštějším městem v Litvě.

Ztratit se v zákoutích Starého města

Historické památky a zajímavá místa se ukrývají v ulicích Starého i Nového města. Ústředním bodem Starého města je Vilniuská ulice, která návštěvníky provede kolem mohutné katedrály až k náměstí. Tady na ně čeká bílá budova radnice s vysokou štíhlou věží, co více než městský úřad připomíná kostel.

Radniční náměstí je obklopeno historickými domky přilepenými k sobě, v nichž se většinou nachází restaurace a kavárny. Jen kousek odsud se pak v úzkých středověkých uličkách schovává takzvaný Perkunův dům. Je to vysoký domek z červených cihel z 16. století, který zdobí všelijaké věžičky a ornamenty.

Jiné dlážděné uličky vedou od náměstí k soutoku dvou řek, kde kdysi dávno Kaunas vyrostl. Právě tady se nachází zbytky středověkého hradu, ze kterého dnes zbyla jenom ikonická červená věžička s kulatou střechou. Místí sem proto utíkají za všudypřítomnou pohodou, posezením u řeky a božským klidem.

Stará historie Nového města

Ulice trochu škodolibě pojmenovaná po Vilniusu se ve středu města mění na širokou třídu Svobody. Zdání tu rozhodně klame, na první pohled kratičká promenáda zabere od začátku do konce asi dvacet minut chůze. Konec ale stojí za to, je jím mohutný kostel, krásně viditelný po celou cestu třídou Svobody. Ta je lemovaná stromovou alejí a jenom ti nejodvážnější se tu nenechají přemluvit k šálku kávy v jedné z romantických kaváren.

Právě  v Novém městě dýchá u muzeí a galerií nejvíce historie. Místní raritou je Muzeum čertů s bohatou sbírkou všech masek a postaviček ďábla ze všech koutů planety, které prý na světě nemá obdoby. Hledat tu exponát z Česka je sice marné, je ale fér uznat, že se jedná snad o jedinou nezastoupenou zemi. Muzeum čertů může budit rozporuplné emoce, sázkou na jistotu je pak ale Galerie Mykolase Želinskase.

třída Svobody

Děsivá připomínka litevských dějin

V severní čísti Kaunasu vyrostla v 19. století Devátá pevnost, která měla za úkol místní chránit. Složité dějiny Litvy ji ale změnily v takzvanou pevnost smrti, kde během nacistické a sovětské okupace zemřely stovky lidí. Dnes se tu nachází hojně navštěvované muzeum věnované především židovským obětem a vysoký kamenný památník. Ačkoliv muzeum na různých serverech návštěvníci nejčastěji hodnotí pěti hvězdami, pozitivní zážitek si odtud odnese jen málokdo.

Kaunas stojí i jako druhé největší a druhé nejvýznamnější město Litvy hrdě a se vztyčenou hlavou. Život tu plyne trochu klidněji a pomaleji a lidé mají více času na odpolední kávu nebo večerní pivo. Ukázat světu, co všechno může jako město s bohatou historií i kulturou nabídnou, má příští rok. Stává se totiž Evropským hlavním městem kultury pro rok 2022 a jistě už se nemůže dočkat, až návštěvníky přesvědčí, kdo je v Litvě skutečně pánem.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí