Menorca rájem pro tuláky

Menorca rájem pro tuláky

Malebné rybářské vesničky, divoké pláže s tyrkysovou vodou, nádherná okružní trasa podél pobřeží. Menorca je půvabný baleárský ostrov, který leží možná trochu ve stínu své “dospělejší sestry” Mallorky. A právě to z něj dělá ideální destinaci pro všechny, kdo hledají klid a pohodu.

Dostat se na Menorcu je samozřejmě nejjednodušší letecky. Z Prahy létá společnost Vueling a s jedním přestupem v Barceloně trvá let necelých pět hodin. O dost lépe vychází lety z Vídně, protože přímý let na Menorcu vám zabere asi dvě a půl hodiny, navíc se dá v předstihu koupit i desetkrát levněji.

Druhý největší ostrov Baleárského souostroví je asi 50 kilometrů dlouhý a 16 kilometrů široký. Pohybovat se po něm můžete hromadnou dopravou, která je ale připravena spíše na hlavní sezónu a mimo ni často nefunguje plně. Maximální svobodu získáte s půjčeným autem. Nájmy aut jsou mimo sezónu finančně velmi snesitelné, do výšin se šplhají právě až v červnu, červenci a srpnu.

Počasí je příjemné, v létě horké. Může se stát, že vás zastihne na Menorce déšť – za rok tu prý naprší stejné množství vody jako ve Velké Británii, s tím rozdílem, že tady prší méně často a intenzivněji. Pokud chcete zažít klid a opravdový život ostrova, přijeďte mimo sezónu na přelomu jara a léta nebo na podzim.



Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE, který dává nejlepší inspiraci pro opravdové a náročné cestovatele. 12 exotických i evropských destinací v každém čísle, praktické a velmi konkrétní tipy co vidět a zažít, autentické fotky známých cestovatelů, reportérů a fotografů, v každém vydání 2 velké rozhovory s cestovatelskými osobnostmi. Kup si předplatné (169,- za rok) a získej k němu ZDARMA večeři v restauraci Klub cestovatelů, 500 Kč na nákup italských prémiových trekových bot AKU a 300 Kč na nákup italských trekových holí FIZAN.

Mahon, rybářské vesničky a ostrovní vyhlídka

Když přiletíte na ostrov, věnujte nějaký čas prohlídce hlavního města Mahon. Město nacházející se v pětikilometrové zátoce, široké v některých místech až 900 metrů, má jeden z největších přirozených přístavů v západním středomoří. Z přístavu, který je lemován hospůdkami, bary a restauracemi, jezdí několikrát denně lodě na tzv. Nemocniční ostrov. Tam najdete kromě staré nepřístupné nemocniční budovy také nově zřízenou galerii Hauser & Wirth s moderním uměním, která vdechla v posledních letech ostrovu znovu život. Jestli budete mít čas, určitě si dejte nějaké jídlo ve zdejší restauraci Sa Cantina, vaří tu opravdu skvěle. Po návratu do přístavu můžete navštívit prodejnu zdejšího lihovaru, kde se vyrábí tradiční menorský gin Mahon.

Když pojedete z Mahonu na západ, zastavte se v malebné rybářské vesničce Binibeca kousek od Saint Louis. Pro vesničku jsou typické uzoučké křivolaké uličky mezi miniaturními rybářskými domky. Všechny jsou pečlivě natřené na bílo, a i když je jich jen několik desítek, snadno se mezi nimi zatouláte.

V městečku Es Mercadal existují minimálně dva důvody k zastávce, a jsou to tradiční restaurace es Molí d‘es Racó a modernější Tast. Obě nabízejí fantastická jídla, místní speciality. Skvěle připravují třeba pečeného králíka nebo chobotnici v tradiční majonéze – Mahonnaise. Zkuste plněnou zeleninu nebo mořské plody, nemůžete se splést.

Abyste získali lepší přehled, jak ostrov vypadá, vyjeďte na jeho nejvyšší vrchol s vyhlídkou Monte de Toro. Když napíšu, že se hrdě tyčí do výšky 357 metrů, bude to znít směšně, ale věřte, že z vyhlídky na vrcholu uvidíte velkou část celého ostrova. Na kopec se dá vyjet autem a jezdí tam i autobus po 3,5 km dlouhé, klikaté cestě. Na vrcholku najdete kostel Santuario de la Virgen del Toro, několik metrů vysokou sochu Krista, obchůdek se suvenýry a restauraci.

Centrum menorského městečka Es Mercadal je jen průsečík několika křivolakých uliček

Putování po Koňské stezce

Kolem celého ostrova vede dálková trasa GD 223, pravým jménem tedy Camí de Cavalls – Koňská stezka. Je to 190 kilometrů dlouhý okruh, který vede z velké části podél pobřeží kolem celé Menorcy. Její historie je stará několik stovek let. Stezka sloužila nejen jako přístup k moři, když bylo třeba bránit ostrov před nájezdníky, ale spojovala také jednotlivé strážní věže a pevnosti. Usnadňovala postup vojska a dělostřelectva v obtížně přístupném terénu. Jednotlivé úseky se sice nacházely na soukromých pozemcích, ale na poptávku turistiky byly vykoupeny a dnes jsou všechny veřejně přístupné.

Stezka je kolem cest výtečně značená dřevěnými sloupky opatřenými vínově červenými cedulkami, které často nesou název místa, kolem něhož procházíte, nebo klasickými kilometrovníky se vzdáleností k dalšímu významnějšímu bodu stezky. Mějte s sebou v jakémkoli ročním období dostatek vody a na kamenité cesty si vezměte dobré boty.

Celá Camí de Cavalls je rozdělena na dvacet úseků, z nichž nejdelší měří necelých 14 kilometrů. Můžete se tedy rozhodnout, jestli ji projde celou jako “puťák” se spaním každý den jinde, nebo budete z jednoho místa vyrážet postupně na jednotlivé úseky. A nebo si během své dovolené prostě jen vyberete ty nejhezčí či vašemu bydlení nejbližší úseky a vydáte se jen na ně. Celá Camí de Cavalls se dá projít za sedm dní, i když vás v takovém případě čekají denní dávky kolem třiceti kilometrů. Takovou cestu je třeba připravit a domluvit ubytování, protože spaní ve stanu je na Menorce zakázáno. Najít bydlení mimo sezónu (třeba brzy na jaře) přitom může být oříšek stejně jako v hlavní sezóně.

Historie prehistorického naleziště Talajotické kultury Torre d‘en Galmés sahá až do doby železné

Mokřady, písečné duny, skalnaté břehy i želvy zelenavé

K nejkrásnějším úsekům patří trasa Camí de Cavalls mezi majákem na mysu Favaritx až k mokřadům v laguně za vesničkou Es Grau. V sezóně vás na mys dopraví autobus číslo 43 z Mahonu. Mimo sezónu je to komplikovanější, budete muset využít dvě auta, taxi nebo prostě projít trasu tam a zpět.

Cestou vás čeká výšlap po nádherném skalnatém pobřeží, cesta ve stínu borovic halepských, putování nízkým porostem jalovce fénického a jamovce širokolistého i písečnými dunami. Mějte na paměti, že jste v přírodním parku Albufera des Grau, a proto se prosím netoulejte mimo značené trasy. Na plážích se můžete směle vykoupat, voda je tu průzračně čistá a většina pláží je v malých zátokách chráněna od moře. Na první pláž Cala Presili narazíte asi po kilometru a půl, o pár set metrů po trase je Platja de Capifort.

Projedete oblastí písečných dun, které jsou jedním z nejcennějších přírodních prvků pobřeží Baleárských ostrovů. Roste tu řada endemických rostlin a žije v nich mnoho vzácných živočichů, zejména proto, že se podařilo zabránit zásahům člověka do této oblasti. Příroda se v těchto místech zcela zregenerovala vlastními prostředky. V písku tak můžete vidět třeba opletník dřípatkovitý, známý spíše jako svlačec mořský, krásné jsou bílé květy líru přímořského či žluté kvítky mediku mořského. Své kouzlo má i obyčejná plážová tráva. Z živočišné říše zde můžete pozorovat třeba kulíka mořského a v mokřadech za Es Grau narazíte i na orlovce říčního nebo volavku malou. V porostech okolo Camí de Cavalls žije i vzácná želva nazelenalá.

Část trasy vede i zemědělskou krajinou a pastvinami, které jsou využívány pro tradiční zemědělství na ostrově. Asi po sedmi kilometrech chůze můžete odbočit z trasy Koňské stezky a vydat se prozkoumat Tower of Rambla – britskou pobřežní obrannou věž stojící na ostrohu Rambla, který odděluje zátoku Cala de sa Torreta od zátoky Cala des Tamarells. Byla postavena v letech 1799 až 1802 stejně jako další podobné stavby na pobřeží a sloužila k obraně ostrova. Dovnitř se kvůli špatné statice objektu nedostanete.

Jedna z nejkrásnějších pláží na jihu Menorcy se jmenuje Cala Mitja

Na mořském kajaku a se šnorchlem

Nejkrásnější pláže jsou těsně před příchodem do malé přímořské vesničky Es Grau. V zátoce Tamarells jsou hned tři a všechny oplývají jemným pískem. Můžete k nim přijít pěšky, ale mnohem dobrodružnější je přijet k nim na lodi. V Es Grau si můžete půjčit klidně na celý den kajak a vydat se na něm kolem pobřeží. Jedna z nejhezčích pláží je Les Tamarells na blízkém ostrůvku. Kajaky si za 4570 eur můžete půjčit na celý den přímo v Es Grau u firmy Menorca en Kayak. Máte-li obavy, můžete zkusit i jejich průvodce, který vám vše vysvětlí a provede vás nejhezčími místy v okolí, včetně skalních jeskyní při pobřeží.

Zvažte také šnorchlovací výbavu, protože takřka na všech plážích je život pod vodou opravdu velmi pestrý. “Lakmusovým papírkem”, že prostředí pod vodou je maximálně čisté, je přítomnost posidonie mořské – trávy rostoucí na písečném dně. Ta má až neuvěřitelné zásluhy na udržení přirozeného podmořského prostředí. Poskytuje útočiště různým živočichům a malým rybám, je přirozenou ochranou pobřeží před erozí a vlnobitím a podle posledních výzkumů má i zásadní roli při čištění moře od plastů a mikroplastů.

Koupání na Menorce – naháči, vítr a příroda

Možnosti koupání na Menorce jsou v jarních měsících proměnlivé. Vyšší teplota vody kolem 23 °C vydrží spíše v podzimních měsících září a říjnu. Na ostrově bývá dost větrno a místní se řídí jednoduchým pravidlem: fouká-li na jihu ostrova, jedou se koupat na severní pobřeží a opačně.

Pobřeží Menorcy je lemováno překrásnými plážemi. Na jihu určitě stojí za to trasa z Cala Galdana do St. Tomas. A zase můžete využít stezku Camí de Cavalls. Na trase vás čekají překrásné zátoky s bílým pískem, například pláž Cala Mitjana, Cala Escorxada nebo Cala de Trebalúger. Podobně jsou na tom pláže na severu ostrova. Třeba úsek mezi majákem Far de Favàritx a malou přímořskou vesničkou Es Grau v přírodním parku Albufera nabízí na každém z devíti kilometrů trasy krásnou pláž – například Algaiarens a Cavalleria na cestě od stejnojmenného majáku. Je to těžký boj odolat tyrkysově modré, průzračné vodě, která má na jaře 18 °C, ovšem odměnou jsou liduprázdné pláže.

Všechny menorské pláže jsou veřejné a divoké. To znamená, že je nekazí plážové bary nebo stánky s hlasitou hudbou a občerstvením. Zázemí a toalety najdete většinou u parkoviště, které k pláži patří. Koncept divokých pláží může vyhovovat cestovatelům, kteří zrovna neholdují organizované dovolené v resortech. Posledním specifikem pláží na Menorce je velká tolerance k naturistům. Na většině veřejných plážích (pláže pro nudisty nejsou nijak speciálně označeny) najdete několik naháčů, pro ženy je pak zcela běžné koupání nebo slunění se “nahoře bez”.

Zkušenosti čtenářů

Miki

Kajak na den za 4 a půl tisíce eur ? Vážně ?

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: