Jak se fotí podzim

Všechny fotky, které jsou v příspěvku použity jsou tzv. nalezená zátiší. Nebylo tedy z listy manipulováno, nejedná se o instalované scény. Prostě to chce jen chodit a koukat. Pro férovost ale musím přiznat, že jsem snímkům softwarově doostřil kontury a do zvýšil kontrast či sytost.

Světlo

Podzim je obdobím nádherných světelných kontrastů. Pestrá paleta barevného listí  a rychle se prodlužující stíny dělají z focení poměrně dynamickou záležitost. Několikrát se mi totiž stalo, že než jsem stihl nachystat stativ, a „naštelovat“ se k vyhlédnutému nasvětlenému listu, slunce popošlo, světelná atmosféra zmizela a list byl už částečně  zastíněný. A bylo po vyhlédnuté kompozici i světelné atmosféře. Na druhou stranu, když víte, kudy se sluníčko pohybuje, stačí si někdy dopředu vyhlédnou kompozici a počkat až se světlo dostane tam, kam potřebujete. Nebo si počkat na další den a věřit, že bude stejně hezky.Trik o pohybu stínu je primitivní. Stačí zapíchnou klacík (sirku, větvičku) do jejího stínu zapíchnout druhou. Pak jen stačí pár minut počkat (dát si cigaretku nebo tatranku, či si mezitím porozhlédnout po něčem zajímavém na focení okolo) a hned máte směr, kterým se světlo pohybuje. Pak už víte, co bude za chvíli ve světle a co naopak ve stínu. Je to taková hra na představivost a trpělivost. A na štěstí, protože ve hře jsou vámi neovlivnitelní mraky.

Protisvětlo

Fotit v protisvětle bývává oříšek. Pokud se zaměříte na listy  ještě rostoucí, které se rýsují proti obloze, vyberte si ty hodně světlé (žluté) a nastavte si na foťáku bodové měření. Zaostřete na nejsvětlejší část listu, čímž dosáhnete drobného ztmavení modré oblohy a zvýraznění fotografovaného objektu. Obecně platí, je-li popředí světlejší, než pozadí, nedochází k rozptylování divákovy pozornosti. A vy přece chcete strhnout pozornost na to, co je hlavním motivem snímků, ne? Vyplatí se použít zoom na vypíchnutí hlavního motivu, ale nezapomeňte na to, že při focení pak musíte použít adekvátně krátký čas, aby nedošlo k rozmazání.

Detail

Každé roční období má své detaily. Jaro pravě rašící kvítky, léto krůpěje vody na opálené kůži, podzim právě barvu listů a zima třema tající rampouchy či stopy líží v prašanu. Fantazii se meze nekladou.  Chce se to jen dívat a hledat. Doporučuji nefixovat se na jedno téma (musím najít zajímavě zkroucený list), ale hledat cokoli zajímavého.

Celek

Ačkoli se při mém malém brainstormingu „co nejvíce charakterizuje podzim“ pořád nejvíce „zjevovalo“ spadané listí, bylo mi jasné, že by se hodilo (krom celku s nádherně vybarveným lesem) ještě něco snově mlžného. Náhodou jsem v archivu našel fotku dvouletého Tomíka, kterak se ráno motá okolo uvázané loďky. Právě jeho oblečení a mlha evokují drobně sychravé počasí, byť se jedná víceméně o pozdní léto.

Pokud si zvolíte jakékoli téma, zkuste se nejprve zamyslet, co jej nejvíce charakterizuje (láska: milenci, růže, srdce…, léto: koupání, plavky, opalování, dovolená…. cesty: boty, cesty, pěšiny, krajiny s cestami… vymýšlet by se dalo na nekonečna). Při přemýšlení o tom, co vlastně nejlépe charakterizuje podzim, mi nakonec zůstaly dva pojmy. Mlha a žloutnoucí či opadané listí. Jakmile byl jasný leitmotiv, bylo jasné, kam jít fotit.

Pokud se rozhodněte fotit kterékoliv roční období, myslete na to, že v různých koutech republiky začíná různě. Zatímco na Sněžce už je sníh, v podhůří Krkonoš žloutne listí, tak na jižní Moravě  ještě najdete zbytky rekreantů v plavkách hledajících štěstí ve vlnách Novomlýnské nádrže.

Ale aby, bylo jasno, podzim není jen listí, ale i výlovy rybníků, burčák, vinobraní… Takřka vždycky můžete fotit několik témat najednou. Z výlovu rybníku se dá udělat jak reportáž, tak krásné černobílé obrazy, stejně tak jako pár fotek do série „podzim“ či článek o životě kaprů, který bude končit štědrovečerní večeří. Ovšem při focení dlouhodobých celků to chce mít alespoň zhruba rozmyšlenou koncepci, protože nafotit něco podobného může trvat i několik let.

Blíží se zima. Rampouchy, zamrzlé kaluže, lidé v kožiších a beranicích. Tady doporučuji ruské ušanky v Karlových Varech 🙂 , sáňky, brusle. Co kdybyste si vyzkoušeli vlastní kreativitu.

Příštím díle se podíváme na reportáž – Krumlovský vodní maratón – a jak si poradit při focení pohybu při omezených technických možnostech.

HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Veškeré příjmy z inzerce věnujeme na neziskové projekty prostřednictvím Expedičního fondu. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.