Právě teď, právě dnes vyráží tři odvážlivci – dva lidé a Toyota Heduš, po zemi a vodě až do Vietnamu. Sledujte s námi osudy a příhody Expedice Mekong 2007.
Plánovaná trasa a cíl
Celý nápad vzniknul na podzim loňského roku, kdy jsme se vrátili s přítelkyní z delší cesty po Balkánu. Od ledna letošního roku probíhají přípravy naší půlroční cesty s cílovou zemí Vietnam.
Původní trasa měla vést přes Čínu, ale vzhledem k tomu, že čínské úřady nepustí přes hranice cizince s vlastním dopravním prostředkem (pouze za doprovodu čínského úředníka a po zaplacení vysokého poplatku), byli jsme donuceni trasu změnit. Nová trasa vede přes Turecko-Írán-Pákistán-Indie-Nepál-Indie-trajekt do Singapuru a dál přes Malajsii, Thajsko, Laos do Vietnamu. Na vietnamské hranici nás čeká problém s platností řidičského průkazu. Jelikož vietnamské úřady neuznávají mezinárodní řidičský průkaz, jsou tedy pouze dvě možnosti, jak legálně překročit vietnamské hranice. A to: zařídit si vietnamský řidičský průkaz, což není tak jednoduché a nebo si najmout vietnamského řidiče. My jsme zvolili druhou variantu, přes hranici nám auto převeze domluvený řidič.
Ve Vietnamu hodláme strávit asi měsíc, jelikož chceme navštívit místa nejtěžších bojů americko-vietnamské války. Tím ovšem nemyslím jen zpřístupněné tunely Vietkongu, které se ukazují turistům, ale i místa vysoko v horách, kde proběhly těžké boje a podle našeho zdroje jsou tam sestřelené vraky helikoptér a letadel (pátrání po pozůstatcích z válek je můj koníček). Provázet nás bude veterán z této války, bývalý člen Vietkongu.
Z Vietnamu bychom rádi pokračovali přes Kambodžu do Thajska, ale podle mých informací tam bude obdobný problém jako v Číně nebo Barmě s průjezdem vlastním dopravním prostředkem. Pokud to nepůjde, cestu zpět naplánujeme opět podél řeky Mekong přes Laos. Zpáteční cesta povede zhruba stejnými místy jako cesta do Vietnamu. Celá trasa je naplánovaná na dobu 6 měsíců, ale ze zkušenosti víme, že plány jsou jedna věc, ale realita je věc druhá. Je možné, že horské oblasti Nepálu, Indie a Pákistánu nebudeme moci navštívit vzhledem k počasí. Celou půlroční cestu nehodláme pojmout jako velký závod, ale v pohodě a v klidu se věnovat památkám a kultuře v jednotlivých zemí.
Expedice Mekong 2007 je tedy připravená vyrazit. Vše je naplánované, vše je zabalené. Období příprav je zdárně překonané a teď už stačí jen udělat první krok, popojet první kilometr a vyrazit vstříc dobrodružství. Právě dnes, právě teď.
Co vše ale takové výpravě předbíhalo? Samozřejmě spousta starostí a kupa vyřizování. Ale mezitím také spousta legrace a zážitků s úředním šimlem.
Zdvořilí Vietnamci a zmatená Thajka
Při vyřizování víz proběhlo kupodivu vše poměrně dobře a bez problémů. Mohu říci, že nejlépe se k nám chovali na Vietnamském velvyslanectví, kde byli vstřícní nejen zaměstnanci, ale i Vietnamci, kteří stáli u okénka a pouštěli nás před sebe. Po předání tiskopisů, pasů a poplatků jsme dostali zdarma knížku o Vietnamu v češtině. To bylo docela příjemné překvapení. Na pákistánském konzulátu nás překvapil perfektní přístup, osobní jednání a mnoho užitečných rad na cestu. Íránský konzulát je trošku opatrnější s udělováním víz. Tím myslím ty jejich dotazníky, které se musí vyplnit třikrát pro jednu osobu a nejlépe na stroji. Takže jsme přijeli pro dotazníky, sedli do auta a v zaparkovaném autě jsme je vyplňovali na stroji. Jenomže než jsme je vyplnili, tak nám zavřeli konzulární oddělení. Ale telefon nám naštěstí pan úředník vzal a byl nakonec tak moc hodný, že si pro doklady přišel k brance do areálu velvyslanectví. Nakonec jsme to tedy také docela zvládli. Ostatní konzuláty jsou celkem bez problémů. A vízum do Nepálu a Laosu budem vyřizovat na hranicích.
Jen paní na thajském konzulátu jsem asi trošku rozhodil. Thajci totiž vyžadují kopii letenky nebo doklad o rezervaci. Mám tedy dvě možnosti. Buď nějaký doklad pořídím nebo budu psát dopis s vysvětlením způsobu dopravy ze země. A právě tady nastává malinký střet kultur. Paní jednoduše nemohla pochopit, že jedu do Thajska autem. Z legrace jsem jí tedy tvrdil, že nemám na letenku a že se jedeme autem k moři opalovat. Chudinka z toho byla celá zmatená. No co, když neuspěji, dá se snad vízum do Thajska koupit na hranicích Malajsie.
Nedostatek nafty v ropné velmoci
Navíc se pro podobnou cestu musí vyřídit doklady, které normální cestovatel s batůžkem nepotřebuje. Carnet vyřídí v Autoturistu. Potřebné je však také povolení pro vjezd do Íránu. Toto povolení sice není úplně nezbytné, ale je dobré ho mít, protože v Íránu je trochu problém s tankováním nafty. Asi se teď divíte, co je to za blbost, ale je to tak. Írán ve velkém vyváží ropu, ale asi má málo rafinerií na výrobu nafty. Fakt nevím. Benzínu mají dost, ale nafty málo. Povolení vystaví ministerstvo dopravy a následně i Cesmad. To povolení má platnost do konce roku, takže až se budu na jaře vracet, tak to musím nějak vymyslet.
Heduš a Análka – poslední záchrana českých tuláků v Asii
No nemáte to vy baťůžkáři jednodušší? Ale já to vlastně dělám kvůli vám, víte? Já totiž jsem taková malá autobusová linka Praha-Hanoi. Ještě se vám jako stop budu hodit vážení baťůžkáři :-):-) Až uvidíte naší bílou Heduš (Toyota), tak klidně mávněte a my vás kus cesty vezmeme. A mám s sebou i sedací záchod, který vám možná i půjčím. Já jsem totiž takovej malej vynálezce. To jsem jednou v Africe dostal uvítací průjmík a při tom krásném pocitu jsem vymyslel židličku análku. Je sice pravda, že tahat ji sebou v batohu je nesmysl, ale v Hedušce místo je. Je to úplně normální skládací plastová židlička odcizená z hospůdky a v ní je vyříznutá dírka, teda trochu větší díra. Testování proběhlo na vrcholcích rumunských Karpat, kde se dá krásně sedět na Análce a kochat se pohledem na krásu místní přírody. Tímto byl její provoz zahájen, ale je pravda, že přítelkyně ji odmítá používat. Ale vám všem, které na naší pouti Asií potkám jí půjčím.:-):-) Teda myslím Análku, ne přítelkyni!
Sami tedy musíte uznat, že budeme prospěšní všem českým tulákům, které v Asii potkáme. Poznáte nás docela jednoduše – Heduš je bílá a na boku má logo Hedvábná stezka.cz. Pod ním je nápis CHYTŘEJŠÍ NEŽ VELBLOUD. Pravda, vypadá to dost divně, když to mám na dveřích a koukám z okénka. Někdy zkrátka není tak úplně jasné, kdo je chytřejší, jestli já nebo ten velbloud.
Technická data a vybavení Heduš:Toyota Landcruiser 78 upravený pro bydlení a průjezd náročným terénem |
Nejširší nabídku průvodců a map Vietnamu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Milane, držíme palce na cestu.
Vrátil jsem se zrovna z Indie a tam počítejte s průměrnou rychlostí max. 50 km/h.
Na malajské hranici thajské vizum dostanete, ale jen 15denní a nejde prodloužit. Tak si ho raději vyřiďte třeba v Indii nebo Malajsii na ambasádě.
Budou zde uveřejněny zprávy z cesty, nebo existuje oficiální web expedice?
Oficiální web expedice nemá, zprávy z cesty budete moct sledovat tady na HS. Budou se objevovat v sekci cestopisy pod jménem Milana Elznice a samozřejmě také v rámečku Nové cestopisy na hlavní straně. Některé zajímavé momenty se možná také objeví jako články na hlavní straně. Nechte se překvapit a sledujte HS :-))
Nazdar cestovatelé, držíme palce. Borovec a spol.
Ahoj Lidi,je to otazka mimo misu, ale kde je prosim promitani o Ekvadoru 5.12.2007?Pisou ze na VSE, ta ma ale hafo mist. Pomoc vitam, diky
Dotaz na promítání o Ekvádoru napiš Karlu Wolfovi na jeho mail karel.wolf(zavinac)setkanicestovatelu.cz On ti jistě odpoví nejpřesněji :-))
Držím palce, přeju krásné zážitky a posílám veliký pozdrav.