Dětské úsměvy z Nepálu

Dětské úsměvy z Nepálu

Rozjásaní nepálští školáci jdou poprvé do školy. Z políček plných těžké dřiny i z chudých káthmándských ulic. Smějí se a štěbetají, aniž by si zatím uvědomovali důležitost vzdělání. Projekt Úsměv z Nepálu, pořádaný sdružením Namasté Nepál, podpořil Expediční fond.

Děti ulice

Země s nádhernou přírodou pod štíty nejvyššího pohoří naší planety patří bohužel k nejchudším na světě. Po letošních parlamentních volbách a následném definitivním sesazení krále není politická situace v Nepálu jasně vyřešena. A proto se řešení neuspokojivé hospodářské situace i nadále odkládá, čímž trpí prostí obyvatelé Nepálu a nejvíce jejich děti. Za chudými lidmi nemusíme do odlehlých částí země, stačí se porozhlédnout po nepálských městech, především po metropoli Káthmándú, kde žijí stovky dětí ulice. Jsou bezprizorné, přespávají přímo na chodníku, místo deky jim slouží kartonová krabice. Hodně z nich jsou sirotci, některé z nich mají rodinu v chudinské čtvrti, jiné utekly za vidinou dobře placené práce z rodných vesniček, kde poznaly jen bídu.

Jenom málo z nich však ve městech najde lepší život. V roztrhaném oblečení, bosé, nemyté se toulají po turistické čtvrti Thamelu. Spokojí se s troškou vyžebraných rupií od turistů, za které si kupují jídlo, a jsou přesvědčené, že nemusí chodit do školy a vzdělávat se. Občas najdou zbytky jídel vyhozených z restaurací, mnohé z nich ale trpí podvýživou a nejrůznějšími nemocemi. Snaží se vykonávat i nějakou, byť špatně placenou práci. Sbírají odpadky, čistí boty nebo si přivydělávají jako poslíčci či těžkou nádenickou prací, často v nevyhovujících až nelidských podmínkách. Jsou terčem vykořišťování a mnohé z nich skončí jako narkomani nebo prostitutky. Tyto děti ztratily tradiční podporu rodiny a denně se setkávají s odmítáním a nelásky.

V thamelské ulici mě zastavují tři ušmudlaní chlapci ve věku asi osmi let. „Mister, máme hlad, dejte nám pět rupií na sušenky. Nebo nám je kupte v obchodě…“ žadoní. Sušenkami se nenají, a tak se rozhoduji vyzkoušet, jestli jsou opravdu hladoví. Zvu je na dálbhát, typické nepálské jídlo. Viditelně ožijí a vedou mě do malé hospůdky, kde tuto specialitu mají zaručeně nejlevnější. Kluci se cpou, jako kdyby půl roku nejedli. Když vidím, jak si spokojeně dávají přidávat, je mi jasné, že jsem zvolil správný způsob pomoci.

Podmínky, v nichž děti ulice žijí, jsou mnohem tíživější, než kdyby zůstaly doma i v té nejchudší vesnici. Ale ani tam nemají na růžích ustláno. Od rána do noci musí pracovat na polích, aby pomohly rodině uživit se. Rodiče o jejich vzdělávání nechtějí vůbec slyšet, protože by přišli o levnou pracovní sílu. Také nejsou přesvědčeni o nutnosti školní docházky. Proto míra negramotnosti ve venkovských oblastech Nepálu stoupá vysoko nad 75 %. A pokud některé osvícenější rodiny by chtěly své potomky přeci jenom do školy posílat, nemohou si to z finančních důvodů dovolit. Nepálské státní školy jsou sice bezplatné, ale rodiče musí zakoupit školní uniformy, učebnice a pomůcky.

Nejširší nabídku průvodců a map Nepálu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Jak můžeme pomoci?

Nepálská nadace Development of Children and Woman Center (DCWC) patří k několika charitativním organizacím, která se snaží nelehký život nejchudším dětem v Nepálu usnadňovat. Úzce s ní spolupracuje české občanské sdružení Namasté Nepál, které shání prostředky na pomoc nepálským dětem. V rámci projektu „Úsměv z Nepálu“ podporuje studia nejchudších dětí formou sponzoringu z české strany. Jedná se o formu tzv. adopce na dálku, kdy čeští „rodiče“ (mohou to být jednotlivci, rodiny i kolektivy) přispívají na školní docházku vybraného dítěte roční částkou 6000.- Kč. Výběr dětí do projektu není ničím podmíněn, ani náboženským vyznáním nebo kastovní příslušností.

… a výsledek … škola Khandadéví

Vysoko nad údolím ve strmých svazích himálajského předhůří ve vesničce Khandadéví byla nedávno otevřena nová základní škola postavená nadací DCWC. Byla financovaná penězi, které v České republice shromáždilo sdružení Namasté Nepál a největší částkou přispěl Jihomoravský kraj. Skromně zařízené třídy kypí bujarým veselým školáků ve světle modrých košilích a tmavě modrých kalhotách či sukýnkách, kteří již nemusí docházet do mnoho kilometrů vzdálených škol. Pro malou skupinku osmi z nich je dnešek obzvlášť slavnostní. Pochází z nejchudších rodin a jsou velmi talentovaní, proto byli vybráni do projektu „Úsměv z Nepálu“ a spolu s více než stovkou dalších chudých nepálských dětí našli své adoptivní rodiče v České republice. Rozdávám jim batůžky se školními a hygienickými potřebami i s látkou na novou školní uniformu. Jejich oči září štěstím a na tvářích se objevují nadšené úsměvy z Nepálu, které spolu s cedulkou THANK YOU zvěčňuji na fotografiích pro štědré dárce. Tyto děti již mají zajištěnou lepší budoucnost.

Adoptujte si i vy chudé nepálské dítě. Můžete si jej vybrat na internetové adrese www.namastenepal.cz, kde se dozvíte i další podrobnosti o tomto projektu. Odměnou vám bude úsměv z Nepálu na tváři dalšího dítěte, které díky vaši podpoře bude moci chodit do školy a získá tak potřebné znalosti k lepšímu uplatnění ve svém životě.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí