Kniha čtenáři představuje případ smrti Joy Adamsonové, která strávila podstatnou část života v Africe a byla nsilně usmrcena roku 1980. Jak k její smrti došlo?
Setkání se smrtí – Příběh opavské rodačky Joy Adamsonové (2007)
Kniha se čtenáři v úvodních dvou kapitolách představuje případem smrti Joy Adamsonové a jak k ní došlo.
V následujících 7 kapitolách nás kniha seznamuje s životem prarodičů Joy, především jejího dědečka s podnikatelskými záměry a zásluhami v okolí dávno zaniklé osady Na Stoupách, kde také vyrůstala. Byť se může zdát, že životní éra prarodičů je pro čtenáře místy nudná, je na místě pochopit dobu před a po narození Joy a také v jaké době a v jakém prostředí se její život ubíral. S pozdějšími povahovými vlastnostmi jejich rodičů a sourozenců se seznamujeme od 10. kapitoly.
Až v 18. kapitole se v knize přeneseme do Afriky, kde strávila celý zbytek života až po násilnou smrt 3. 1. 1980. S tím také souvisí Joyina osobnost mnoha povahových rysů ať kladných či záporných, které někdy nebyly zrovna příjemné pro personál v jejím kempu. A právě Afrika, konkrétně Keňa, ji oslovila potřebou chránit divokou zvířenu a společně se 3. manželem Georgem Adamsonem vychovat a vrátit do přírody 3 kočkovité šelmy: lvici Elsu, která manžele proslavila filmem pod názvem Born Free a knihou Příběh lvice Elsy, dále levhartici Penny a gepardici Pippu. Se svým manželem založila NP v Keni: Kora, Meru, Naivasha. Díky nadacím se podílela na založení mimoafrických NP ( Kanada, USA ) pro záchranu ohrožených druhů. Také se dozvíme, jak přišla ke svému jménu JOY.
Seznámíme se také s opavskými památkami na Joy Adamsonovou – rodným domem v ulici Na Rybníčku, gymnazijní budovou na Zacpalově ulici, kde studovala a evangelickým kostelem na ulici Lidické, kde byla pokřtěna. I jedna ulice nese její jméno a barevné fotky jsou toho důkazem. Také v dobových černobílých fotografiích je ztvárněn život Joy od 1. roku života.
Podobně jako otec a syn Grzimkové obětovala svůj život záchraně divokých zvířat a výzkumu šelem a pochopila, kam až mohou lidé zajít při kontaktu s divokými kočkovitými šelmami.
Kniha má historiografický podtext neboť se zmiňuje krátce o politickém vývoji v Keni, o obyvatelstvu, přírodě a především prostřednictvím Joy apeluje na mizející přírodní krásy a některé domorodé kmeny, jež zachytila ve svých obrazech a kresbách. Ty jsou dnes uloženy v muzeu Elsamere na břehu jezera Naivasha.
Autorka knihy Zuzana Beranová je někdejší 38letá pracovnice českého velvyslanectví v Nairobi, pocházející rovněž z Opavy. V Keni se dostala k materiálům o Joy Adamsonové aby mohla vzniknout tato publikace. Je prvním životopisem, zabývající se jejími životními začátky na Opavsku.
V knihkupectvích není běžně k dostání, lze ji objednat pouze na na netové adrese www.joyadamson.cz.
Jiří Zlámal
Společnost přátel Afriky
Olomouc
1. vydání – tiskárna Schneider s. r. o. Opava – 368 stran
