Články

Přátelé mi říkali: Nezbláznila ses? Ty chceš cestovat sama? Věřte mi, že strach mě opustil hned v letištní hale. Vítala mě melodie místních domorodců a já se cítila po dlouhé době šťastná a klidná. A vděčná. Bylo to jako probuzení do snu.

Chcete poznat Olchon trochu jinak? Třeba opojeni lahví vodky, kterou popíjíte s veselým řidičem sovětského UAZu? Nebo byste si přáli navštívit zběsilý život na bajkalském statku? Zkuste stopovat, pak je všechno možné.

V poslednej dobe sa objavilo viacero ľudí so záujmom navštíviť menej prebádané miesta akým je napríklad Irak. Nie ten Irak, ktorý zapĺňa každý deň stránky novín krvavými písmenami, ale jeho severnú kurdskú časť známou aj ako „Iný Irák“.

Kardamon se v Orientu používal tisíce let a přitom jeho zdroj byl stále neznámý. Mnozí dávní cestovatelé se vydali prozkoumat tuto záhadu, hledají legendárního Kardamonového krále. Našli ho?

I když už jste v Indonésii nějakou dobu a myslíte si, jak se vyznáte v různých druzích dodávek, rikš, taxíků, otřískaných autobusů, vlaků, lodiček, obřích trajektů nebo letadel, místní veřejná doprava vám přesto dokáže připravit mnohá překvapení.

Existuje země, která je exotická, naprosto bezpečná, pro cestovatele dobře dostupná, cestování v ní nenákladné a domluvíte se tu třeba i česky? Nedotčená příroda, kde se dá putovat několik dní, aniž byste někoho potkali? Že by Mongolsko?

Když jsme našemu emigravšímu spolužákovi oznámili na jeho polosamotě uprostřed hlubokých lesů Britské Kolumbie, že máme namířeno na Yukon a dál na sever, pohrdlivě odfrkl. „Co tam proboha chcete dělat? Tam chcípl pes.“

Na své Cestě jsem si dal za minimální cíl navštívit všechny pevninské země Jižní Ameriky. Většina těchto zemí je pro nás bez víza, pouze do dvou z nich potřebují Češi víza – do Guyany a Surinamu. Jako první z těchto dvou vízových zemí byla na řadě Guyana.

Američtí filmaři nám Mexiko prezentují jako zemi plnou ospalých barů, banditů, pistolníků a špinavých měst, kde přestřelky jsou na denním pořádku. Jak tomu tak většinou bývá, realita je trochu jiná.

Malé tuniské město El Džem, ležící nedaleko od břehů Středozemního moře, ukrývá  ve svém nitru třetí největší amfiteátr bývalé Římské říše. Majestátní stavba zde připomíná vzestup i pád staré civilizace, která kdysi sahala až do severní Afriky.

Pokud ještě existují na světě kouty, kde si člověk může připadat jako dávný cestovatel, až na pár drobností, pak je to Čadské jezero.

Vlhký mlžný opar, obtížný terén a mnohá zranění ztěžují výzkum na Mt. Wilhelmu. Odchyt ptáků a výzkum jejich druhové rozmanitosti v závislosti na nadmořské výšce se přesouvá do vyšších poloh papuánského tropického lesa.

Národní park Comoé Na severovýchodě leží největší národní park Parc National de la Comoë, který je také nejznámější. Je zde možné vidět lvy, slony i hrochy. Na své si přijdou i milovníci ptáků. Park je otevřený od prosince do května. Národní park Comoé je jednou z nejrozsáhlejších chráněných oblastí v Západní Africe a je pro něj charakteristická také velká rostlinná různorodost. Národní park TaiTento národní park je posledním větším pozůstatkem původního tropického pralesu v Západní Africe. Jeho bohaté rostlinstvo, ohrožené některými druhy savců např. hrošíkem neboli trpasličím druhem hrocha a 11 druhy opic, je z vědeckého hlediska velice zajímavé. Přírodní rezervace Mount Nimba Hora Mt. Nimba se nachází na hranici tří zemí – Pobřeží slonoviny, Libérie a Guinei. Její svahy jsou pokryty hustým pralesem a na úpatí se rozprostírají travnaté pastviny, které poskytují útulek mnohým rostlinám a zvířatům, které rostou a žijí pouze tady.   Tyto tři přírodní parky jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Twyfelfontein nebo /Ui-//aes má jednu z největších koncentrací kamenných petroglyfů (skalních rytin) v Africe. Většina těchto dobře zachovalých rytin představuje zvířata (slony, nosorožce, pštrosy, žirafy) nebo lidské a zvířecí stopy. Nachází se tady také šest pomalovaných kamenných skrýší s motivy lidských osob namalovaných červenou barvou. Artefakty, které tady byly vykopány, pochází z doby kamenné. Zapsaná lokalita obsahuje rozsáhlé doklady týkající se rituálních praktik společenství sběračů a lovců v této části Afriky po dobu dlouhou asi 2000 let. Na seznamu UNESCO od roku 2007.Poloha: S20 35 44.1 E14 22 21.3, oblast Kunene

Světové dědictví UNESCO od roku 2004Poloha: N33 15 24.012 W8 30 6.984, 90 km jihozápadně od CasablankyBývalá portugalská pevnost Mazagan, která je dnes součástí města El Jadida, byla postavená jako opevněná osada na pobřeží Atlantiku počátkem 16. století. Maročané ji obsadili v roce 1769. Opevnění s baštami je příkladem renesanční vojenské architektury. Z další původních budov se zachovala nádrž na vodu a kostel postavený v pozdněgotickém manuelském stylu. Portugalské město Mazagan – jedna z prvních základen portugalských mořeplavců na západě Afriky při jejich plavbě do Indie – je vynikajícím příkladem kulturní výměny mezi evropskou a marockou kulturou, která našla svůj odraz v architektuře, technologiích a při plánování města.