Cesta za záhadným kořením: Kardamon

V Indii je kardamon používán přes 2500 let. Byl znám v antickém Egyptě, Řecku (odtud jeho název kardamomon) i Římě. Již stovky let je v Etiopii i Kašmíru součástí národních jídel, používá se v celém arabském světě jako příchuť čaje a kávy a ve stepích střední Asie k ochucení masa a rýže.

Přesto ještě před 200 lety rostl jen divoce v pralesích jižní Indie a celá světová spotřeba závisela na tom, kolik rostlin kardamonu se podaří polodivokým sběračům v horských džunglích nasbírat. Tato skutečnost – velká poptávka po kardamonu v mnoha částech světa a na druhé straně neznalost jeho původu a dovednosti jeho pěstování – dala vzniknout mnoha legendám, včetně legendy o Kardamonovém králi.

Kardamon je i dnes třetím nejdražším kořením (po šafránu a vanilce). Přestože jej britští kolonizátoři v 19. století začali systematicky pěstovat, nároky kardamovníku na teplotu, neustálou vlhkost a nadmořskou výšku z něj dělají dodnes náročnou rostlinu.

LEGENDA O CESTOVATELI

Výše popsané Přesné datum vzniku příběhu o Kardamonovém králi není známo. Jeho děj se však odehrává okolo 9. století.  

Legenda vlastně není o Kardamonovém králi, ale o jeho hledání v mnoha krajích Orientu. Hlavním hrdinou legendy je libanonský kupec Hášim ibn Labíb ben Busayrí (Busayrí je malá oáza v syrské poušti). Z příběhu není zřejmé, zda byl Hášim muslim, křesťan nebo židovského vyznání. Vzhledem k různorodosti obyvatel Libanonu je možná jakákoliv varianta.

Zatímco střední a západní Evropa se v 9. století pomalu probouzela z temnoty, na Blízkém východě v té době vzkvétala arabská muslimská říše – tzv. chalífát. Díky své tehdejší mimořádné otevřenosti a toleranci dokázali arabští a perští učenci navázat na odkaz antického Řecka a rozvíjet matematiku, astronomii, geografii, lékařství a další vědy. Vliv chalífátu v jeho největším rozmachu sahal od dnešního Maroka a Španělska přes celé Středozemí až po východoafrické pobřeží a Indii. Na takto obrovském území byl zaváděn stejný právní systém, výborně se dařilo obchodu a to i s Indií a Čínou.

V 9. století vznikl také slavný příběh O námořníku Sindibádovi. Ač přikrášlen pohádkovými prvky, má základ ve skutečných cestách arabských obchodníků. Sindibád během svých cest navštíví Madagaskar, Komory, Somálsko, východní Afriku, Indii, Maledivy, Cejlon, Borneo a Čínu. Hášim z příběhu o Kardamonovém králi „jen“ Persii, Jemen, Zanzibar a Indii.

Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

VÝZNAM KOŘENÍ VE STAROVĚKU A STŘEDOVĚKU

Dnes už je těžké si představit, jak vysoce bylo koření ceněno.

Vzpomeňme, že Portugalec Vasco da Gama obeplul jako první Afriku, aby mohl z Indie dovážet koření. Stejně tak Kryštof Kolumbus objevil Ameriku v domnění, že jde o Indii. A to vše opět – kvůli koření.

Zázvoru, pepře, hřebíčku, kardamonu, šafránu se používalo k ochucení jídla, úschově masa, jako afrodisiaka a hlavně jako léku (ještě v 18. století byl kořenář totéž, co lékárník).

Koření bylo symbolem bohatství. Když v roce 408 n.l. oblehl vizigótský král Alarich Řím, požadoval jako výkupně 5000 liber pepře. Obrovské zisky ale plynuly hlavně z obchodu s kořením. Prodejní cena v Evropě byla až 20x vyšší než nákupní cena v Indii. I například ohromný majetek a rozsáhlá námořní říše renesančních Benátek, Pisy a Janova pocházel zejména z obchodu s kořením.

KARDAMOVNÍK OBECNÝ (Elettaria cardamomum) je statná bylina z čeledi zázvorovitých. Z mohutného oddenku vyrůstá do výšky dvou až čtyř metrů. U kořene lodyhy jsou dvě řady plochých listů délky 50 -70 cm. Kvete při zemi, bíle nebo slabě nažloutle, s nafialovělými žilkami a žlutými nebo růžovými okraji. Plody jsou podlouhlé zelenavé tobolky, dorůstající délky 2 cm a obsahující 15 až 20 aromatických hnědočervených semen.

Původním areálem rozšíření jsou tropické deštné pralesy Kardamonových hor (Cardamom Hills) v pohoří Ghat při jihozápadním pobřeží Indie, ve výškách mezi 700 až 1500 m n. m. Rostlina vyžaduje zastíněné stanoviště v bylinném patře tropických deštných pralesů s ročními srážkami v rozmezí 3000 až 4000 mm a s trvale vlhkou půdou. Kvete a jeho plody dozrávají pouze v oblasti tropů.

Kardamonvík ještě přes 200 lety rostl jen divoce v pralesích jižní Indie a celá světová spotřeba závisela na tom, kolik rostlin kardamonu se podaří polodivokým sběračům v horských džunglích nasbírat.

KARDAMON V AYURVÉDICKÉ A TRADIČNÍ INDICKÉ LÉČBĚ

Kardamon se v Indii a dalších zemích odedávna používá pro léčení zánětů ďásní a kožních chorob, jako prevence proti onemocněním dýchacích cest a bolestem krku, zápalu plic, astmatu a dokonce tuberkulózy. Je používán k rozdrobení ledvinových a žlučníkových kamenů a podle některých zpráv také při hadím uštknutí a škorpioním bodnutí.  Zrníčka kardamonu s medem údajně vylepší váš zrak.

Nejčastějším využívaným a námi ověřeným účinkem kardamonu je však zklidnění žaludku a celého trávicího ústrojí. Podle některých zdrojů jej lze použít i při otravě jídlem. Čaj s kardamonem pomáhá také při stresu, přepracování nebo depresi.

JE MOŽNÉ, ABY MĚL KARDAMON TOLIK LÉČIVÝCH ÚČINKŮ?

Vědeckých studií je dosud jen minimum, našli jsme jen jednu, která potvrdila pozitivní účinky na trávení.

V každém případě zde je seznam jen těch nejvýznamnějších látek obsažených v kardamonu (kromě bílkovin, tuků a škrobů):Terpeny (1,8-cineol, α-pinen, β-pinen, α-terpineol a jeho acetát, borneol, geraniol a jeho acetát, limonen, linalol a jeho acetát, myrcen, nerolidol, p-cymen, sabinen), karboxylové kyseliny (olejová, linolová, palmitová, stearová), thiamin, riboflavin a niacin.

Takže něco na tom možná bude …