HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Bayanhoshu: odvrácená tvář Ulánbátaru

Bayanhoshu: odvrácená tvář Ulánbátaru

V hlavním městě Mongolska Ulánbátaru dnes žije asi jeden milion obyvatel a tento počet neustále roste. Lidé se sem stěhují v naději, že zde najdou práci, vzdělání, a tím i lepší život.

Některým z nich v tuhých zimách v letech 2000 – 2002 na venkově uhynul všechen dobytek, přišli tak o zdroj obživy a museli se přestěhovat. V hlavním městě však lidé těžce shánějí práci, chybí zde základní infrastruktura a některé rodiny nemají peníze ani na to, aby dětem zajistily základní školní pomůcky.

Od devadesátých let 20. století, kdy došlo k pádu komunismu, se velice rychle začala zvětšovat propast mezi chudými a bohatými. Na předměstích Ulánbátaru se dnes živelně rozšiřují chudinské jurtové čtvrti. Dvacet minut cesty autobusem z moderního centra Ulánbátaru se nachází jurtová čtvrť Bayanhoshu. Hotely, obchodní centra, restaurace a postarší paneláky zde střídají jurty a dřevěné domečky, prkenné ploty, prašné nedlážděné cesty, potulní psi a místy hromady odpadků. Tady, se svou matkou a pěti bratry, bydlí i šestnáctiletá Tsotloo. Jejich otec byl zabit a rodinu teď živí pouze nejstarší bratr. Všichni bydlí ve společné jurtě, která měří v průměru asi sedm metrů. Takto jsou zvyklí Mongolové  žít. S jurtou kočovali po celá staletí, je pro ně kuchyní, koupelnou, obývacím a dětským pokojem zároveň.

Tsotloo a její dva mladší bratři chodí na Bayanhoshu do školy ACHLAL, která dětem z chudých rodin umožňuje dokončit první čtyři ročníky školní docházky. Když se naučí číst, psát a počítat, mají šanci získat alespoň nějakou práci. V této škole je zapsáno devadesát dětí ve věku od devíti do sedmnácti let. Tsotloo chodí do školy dopoledne, Turtuvšin odpoledne. Doma musí všichni pracovat, na učení někdy nezbývá čas. „Turtuvšine, co chceš v životě dělat?“ „Pracovat!“ „Ale čím chceš být?“ „Já chci pracovat a vydělávat peníze!“ „A co ti v životě dělá největší radost?“ „Maminka.“  Přestože někteří Mongolové nemají lehký život, rodina vždy drží při sobě a děti si rodičů velmi váží.

HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Veškeré příjmy z inzerce věnujeme na neziskové projekty prostřednictvím Expedičního fondu. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.

Zkušenosti čtenářů

Vladimir

Mongolsko? V životě už nikdy více !!!!!!!!!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí