Mezinárodní svaz ochrany přírody zveřejnil seznam nejohroženější stovky organismů planety. Tyto druhy navždy zmizí, pokud nepodnikneme razantní kroky.
Na seznameu najdeme nejen zvířata, ale i houby a rostliny. Stovku těch nejohroženějších představili ochránci před několika dny na Světovém kongresu na ochranu přírody v Jižní Koreji – největším shromáždění ochránců přírody na světě. Konference se koná jednou z čtyři roky a pořádá ji Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN).
Už dříve IUCN uvedl, že z 63 837 posuzovaných druhů hrozí 19 817 vyhynutí. Ohroženo je 41 procent druhů obojživelníků, 33 procent korálů, 25 procent savců, 20 procent rostlin a 13 procent ptáků. Ochrana těchto druhů přitom není jen samoúčelná, ale i lidem prospěšná – mnoho z těchto ohrožených organismů je pro člověka nezbytně potřebných; zajišťují nám potravu nebo práci a mnoho dalšího.
Stovka balancující na hraně
Seznam stovky nejohroženějších přírodních druhů na Zemi byl zveřejněn na kongresu ochrany přírody, kde se sešlo kolem 8 000 vládních činitelů, zástupců různých nevládních skupin, vědců i podnikatelů ze 170 zemí světa.
Na zprávě se podílelo několik tisíc vědců a seznam představuje souhrn nejohroženějších druhů, kterým hrozí bezprostřední vyhynutí, pokud nedojde k okamžitému jednání.
Na seznam se dostali velká a známá zvířata, jako třeba nosorožec jávský, lenochod trpasličí, gibon hainanský, leguán jamajský. Ti mají ale přeci jenom šanci na přežití. Na seznamu jsou totiž i druhy, které nejsou pro lidi tak atraktivní – a ti mají boj o přežití o poznání těžší.
O ohrožené pandě velké jste už asi slyšeli, ale o čolkovi luritánském asi jen stěží. Ten žije v provincii Lurestán v jihozápadním Iránu (na jednom z výběžků pohoří Zagros) a stejně jako ostatní živočichové a rostliny vyskytující se na malém území, visí jeho existence doslova na vlásku. Další z „neviditelných“ je skřivan sidamský (Etiopie), sladkovodní krab (Johora singaporensis; žije v Singapuru) nebo pták s netradičním zobákem jespák lžícozubý (Eurynorhynchus pygmeus).
A rostliny? Ty, které nejsou lidem nijak zvlášť prospěšné, patří mezi nejohroženější. Protože, jak se říká,co nás nepálí, tak to nehasíme.
Něco za něco
„Více než polovině z nejohroženější stovky druhů rostlin, zvířat a hub nevěnujeme žádnou nebo minimální pozornost,“ prohlásil Jonathan Baillie z Zoological Society London (ZSL). Přírodu stále hodnotíme podle toho, co pro nás dělá, nebo nedělá, jak nám slouží, nebo neslouží. A tak posuzujeme i jednotlivé druhy – jestli z nich něco máme, nebo ne. Utilitární přístup k přírodě ale brání skutečné ochraně a maří práci vědcům i ochráncům. Oficiální zpráva se seznamem nejohroženějších druhů má výmluvný název – Bezcenná, nebo nedocenitelná? (Proceless or Worthless?).
„Všechny druhy mají pro přírodu hodnotu, a tudíž mají hodnotu i pro nás. I když u některých to tak zdánlivě nevypadá, všechny druhy určitým způsobem přispívají k fungování naší planety,“ dodal Simon Stuart z IUCN.
Odborníci se na fóru shodli, že je možné tyto druhy zachránit. Ale musí se začít jednat okamžitě. Pokles populací těchto druhů v naprosté většině zavinil člověk.
Článek vyšel také na webu National Geographic Česko. Další zajímavé články a krásné fotogalerie uspokojí touhu stále něco objevovat i na webu. National Geographic Česko redakčně spolupracuje s www.HedvabnaStezka.cz.
