HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Nový Zéland


POSLEDNÍ DISKUSE

Copland Track

Na Copland track nás upozornilo hned několik lidí. Není údajně nijak náročný a člověk se může vykoupat v termálních jezírkách hned u první chaty.



17. – 19. 04 2007

Doufáme, že nápory „velikonočních“ turistů pominuly, přesto si na doporučení DoC bereme s sebou karimatky pro případ, že by bylo plno. Taky si po „zájezdových“ výletech u palačinkových skal a ledovců připadáme trochu nesví. Balíme lehké batohy na třídenní výlet a trochu pozdě vyrážíme na údajně sedm hodin dlouhý pochod k Welcome Flat Hut.

Nejmenší chata na Novém Zélandu?

Hned na začátku cesty musíme přebrodit potok. Milan si připevňuje mokré sandále na batoh, teprve po půl hodině cesty zjišťuje, že mu jedna bota chybí a musí se vracet téměř na začátek. Nasazujeme proto vyšší tempo, abychom do setmění dorazili na chatu.

Cesta nás stále vede údolím řeky s trochu kalně modrou vodou. Z počátku široké koryto se postupně zužuje, také my musíme více stoupat. Přecházíme nespočet potoků, místa, kde hrozí sesuv kamenů. Asi v půli cesty dorážíme k nejmenší chatě Architect Creek Hut, co jsme zatím potkali: pouze pro dva lidi. Zvažujeme, že tu přespíme na zpáteční cestě.

Zasloužené termální lázně

Po dalších necelých čtyřech hodinách jsme konečně u našeho dnešního cíle. Voda v jezírkách sahá asi po kolena, halí koupající se do mlhy a naše unavená těla si tu užívají zaslouženého odpočinku po 17 kilometrech chůze. Můžeme si dokonce vybrat z několika různě teplých bazénků.

Na chatě je kromě pár jednodlivců jedenáctihlavá skupina turistů vedená svéráznou průvodkyní, která nám mimo jiné radí další zajímavé tracky. Naše obavy z návalu lidí byly tedy zbytečné a karimatky můžeme nechat zabalené.

Mokré boty a Copland Pass

Druhý den míříme dál údolím k chatě Douglas Rock. Blížíme se k dvoutisícovkám nad námi. Bohužel zase musíme přecházet několik potoků. Milan nešťastně uklouzne na kameni a dál šlape v mokrých botách (jak typické pro několik dalších dní).

Na chatu dorazíme docela brzy, takže bez baťohů vyrážíme směrem ke Copland Pass a doufáme, že aspoň zahlédneme nejvyšší horu Nového Zélandu Mt. Cook. Jak později zjišťujeme, museli bychom vyšplhat až do sedla, abychom ho uviděli. Průvodce doporučuje horolezecké vybavení, mačky a cepíny, tak se pouze smiřujeme s výhledem na trochu nižší hory kolem.

Skrytý Mt. Cook

Další den se vracíme zpátky k autu, což znamená zhruba desetihodinový pochod. Vstáváme brzo, kocháme se pohledem na ranním sluncem ozářené špičky hor a spěcháme dolů. Uděláme si přestávku v horkých jezírkách a chvátáme dál až k autu.

Trochu nás mrzí, že jsme si nevzali více jídla na to, abychom se mohli o den déle zdržet na Douglas Rock Hut. Měli jsme dobré počasí na výstup do Copland Pass. Mt. Cook nám tedy zatím zůstává skrytý.

Přejato z http://www.mongol.homeip.net/zeland/



Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

CESTOVATELSKÝ TWEET

Dětské sny jsou světem bez hranic, světem svobodným, ale křehkým. Přestaneš je chvíli žít a navždy zmizí.

NAJDI SI ČLÁNKY V OKOLÍ