Lidé
Thajsko je na první pohled etnicky velmi homogenní země, obyvatelstvo země tvoří z naprosté většiny etničtí Thajci, zbylých několik procent tvoří Malajci na dalekém jihu země, Khmerové v kambodžském pohraničí a v Isanu, Laosané v laoském pohraničí a etnické menšiny v horách severního a severozápadního Thajska.
Země je však tvořena několika odlišnými geografickými oblastmi, jež se součástí Thajska staly v různou dobu a v průběhu historie patřily k jiným říším. Sever, severovýchod, střed a jih Thajska tedy tvoří geograficky, historicky a kulturně a do značné míry jazykově odlišné části země. Samotní Thajci, tedy lidé etnika Tai, tvoří několik podskupin, jež se odlišují jazykem.
Sever Thajska tvořil říši Lanna, jež byla v průběhu historie samostatná, či patřila pod sousední Šanský stát a společně s ním k Barmě, tradiční verze severní thajštiny má velmi blízko jazyku etnika Tai Jai ze Šanského státu a písmo Lanny se od thajského písma také velmi liší, není však již v běžném životě používáno.
Velmi specifickou oblastí je severovýchod země, Isan, který je kulturně, etnicky i historicky blíž k Laosu než k centrálnímu Thajsku a jazyk je blízce podobný laoštině. Kulturu Isanu v historii do velké míry ovlivňovala Angkorská říše a khmerská kultura, mnozí obyvatelé jsou etničtí Khmerové.
Centrální Thajsko lze považovat za kolébku současné thajské kultury, je to oblast, kde vznikly a vzkvétaly největší thajské říše, jazyk této oblasti je považován za standardní thajštinu.
Jih Thajska má odlišné podnebí, mluvená thajština je rychlejší, jídla jsou pálivější a životní styl a rytmus není tak přesně ohraničen a udáván monzuny. Na dalekém jihu země thajskou kulturu nahrazuje kultura malajská včetně náboženství, jazyka (místní jazyk jawi je podobný malajštině) a kuchyně. Tato etnická skupina žijící v nejjižnější části země se po mnoho let snaží o odtržení od Thajska a proti vládě vede krvavou partyzánskou válku, která si vyžádala tisíce obětí a která nejeví známky brzkého konce.
Významnou část thajské společnosti představují lidé s čínským původem, Číňané se v Thajsku usazovali v průběhu mnoha staletí, asimilovali se a v průběhu doby si vybudovali velmi silné společenské, finanční a mocenské postavení, které v mnoha ohledech přetrvává dodnes.
Zvyky
Při pobytu v Bangkoku či v nějakém přímořském letovisku to možná bude působit, že Thajsko svou tradiční kulturu a zvyklosti ztrácí, avšak i v těch neturističtějších oblastech stačí zajít pár kroků mimo hlavní trasu a něco z tradičního Thajska bude i tam. Thajci jsou v naprosté většině silně nábožensky založení, jsou velmi slušní, zdvořilí a tolerantní.
Náboženství
Převážná většina obyvatel Thajska, podle odhadů kolem 95 %, vyznává théravádský buddhismus, ve kterém jsou zakomponovány animistické prvky a také prvky bráhmanismu. Asi 4 % obyvatel vyznává islám, zejména na jihu země, avšak mešity je možné spatřit v Bangkoku i v jiných městech země. Zbývající část obyvatel vyznává animismus, křesťanství a další víry. Důležitou součástí života mnoha Thajců je pověrčivost, jež se projevuje nepřeberným množstvím způsobů.
Etiketa
Přestože Thajsko může působit jako země, kde je možné téměř všechno, skutečnost je velmi odlišná, Thajci jsou velmi konzervativní, zejména na venkově a v oblastech mimo turistická centra. Barová scéna s děvčaty nemá s tradičním životem a životním postojem Thajců vůbec nic společného a je jim zcela cizí (Thajci samozřejmě mají také své podniky s dívkami, avšak v naprosto odlišném stylu než ty určené pro cizince ze západu).
Thajci velmi dbají na zevnějšek a chodí slušně a čistě oblečení a nerozumí tomu, proč cizinci z bohatých západních států po jejich zemi cestují špinaví, otrhaní a neupravení. Přestože mladé místní dívky ve větších městech chodí v tílkách a minisukních, na venkově něco takového vůbec není zvykem a ani ve městě by žádná místní dívka, byť ve velmi odhalujícím oblečení, nevyšla mimo domov bez podprsenky.
Veřejné odhalování a opalování bez horního dílu plavek či zcela bez plavek je nejenom společensky naprosto nepřípustné, může také mít za následek postih – i přes to, že na některých plážích lze cizinky bez horního dílu plavek vidět. Přestože jsou Thajci nesmírně tolerantní, dodržují v běžném a každodenním životě mnoho zásad a pravidel chování, které berou jako dané a neměnné.
Jedním ze základních konceptů thajské společnosti (to stejné platí i o okolních zemích) je zachování tváře – tedy takové chování a jednání, při kterém nebudou ostatní uvedeni do rozpaků či trapné a nepříjemné situace. Nejedná se tedy pouze o zachování vlastní tváře bez ohledu na dopad na ostatní, ale naopak svým chováním zamezit tomu, aby tvář ztratili jiní.
Aspekty toho principu se prolínají v mnoha rovinách celým thajským životem a odrážejí se v každodenním jednání a životech lidí. Jedněmi z prvků je nevyvolávat hádky, nezavádět hovory na témata jiným lidem nepříjemné a netrvat si za každou cenu na své „pravdě“. Některé cizince toto chování mate a mají pocit, že mohou svou „křivdu“ napravit západním stylem, tedy zvýšeným hlasem, gestikulací a rozčilováním – takové jednání však v nejlepším případě povede jenom k ignoraci, Thajci v mnoha případech raději přijdou o část výdělku, než by se dohadovali s někým, kdo z jejich pohledu ztratil tvář vlastním rozčilováním. Pokud však budou zatlačeni do situace, kdy bude hrozit ztráta tváře jim samotným, může jejich chování znenadání dostat neobvykle agresivní podobu – stává se to velmi zřídka a je mnohem lepší takovou situaci nenavodit.
Dalším podstatným prvkem thajské povahy je úcta a respekt, je to úcta a respekt k jiným lidem, jejich názorům, přesvědčení, víře a životnímu stylu. Thajci velmi uctívají buddhismus a veškeré symboly, které se s touto filozofií v thajském pojetí váží, stejně tak nesmírně uctívají krále. Jakékoli znesvěcování krále a královské rodiny je v Thajsku trestným činem a na rozdíl od mnoha jiných přestupků je tento přečin brán velmi vážně.
Aktualizaci online průvodce vypracoval Jan Styblík.
