Historie a kultura Šrí Lanky je úzce spjata s Indickým subkontinentem. Historické počátky ostrova jsou kladeny do 6.–5. století př.n.l., kdy docházelo k prvním nájezdům indoárijských kmenů ze severozápadu Indického subkontinentu.
Árijšti kolonisté se při osídlování Lanky střetávali s původním kmenovým obyvatelstvem, etnicky zřejmě příbuzným s jihoindickými horskými kmeny. O jejich vzájemných střetech se dozvídáme z prvních historických kronik Dípavansa (Ostrovní rodokmen) a Mahávansa (Velký rodokmen). Kroniky jsou psány v jazyce páli a barvitě zachycují rozvoj prvních center árijského osídlení na Lance. Ústřední postavou je bájný Řek Vidžaja, jehož otec Sinhabábu se podle legendy zrodil ze spojení lva (siha, sinha) a bengálske princezny.
V 11. století n.l. se správní centrum přesunulo na východ do města Polonnaruva, které se udrželo přes 200 let. Pak se země rozdělila na tři hlavní oblasti: 1. tamilské etnikum (imigranti z indického Tamilnádu) na severu v okolí Jaffny, 2. nepřístupné království v okolí Kandy a 3. království Kótté na jihozápadním pobřeží.
V téže době se o Šrí Lance zmiňuje i Marco Polo. 200 let poté na Cejlon přijíždějí první portugalští námořníci. V roce 1505 se na Šrí Lanku připlavil Lorenco de Almeida, který s tehdejším králem uzavřel přátelské dohody. Portugalsko vzalo Šrí Lanku pod svou ochranu kromě centrálního území v okolí Kandy, které bylo delší dobu nedosažitelné.
V roce 1656 převzala správu nad celým ostrovem nizozemská námořní síla. Za Velké francouzské revoluce (1789–95) získala Cejlon Velká Británie, která z něj roku 1802 učinila svou korunní kolonii.
V období mezi 1. a 2. světovou válkou Šrí Lanka usilovala o dosažení samostat-nosti. Na rozdíl od sousední Indie se jednalo především o pokojné vyjednávání bez větších projevů násilí. Roku 1948 byla vyhlášena nezávislost ostrova v rámci Commonwealthu jako parlamentní monarchie v čele s britskou královnou, zastupovanou generálním guvernérem. Země se rychle rozvíjela, tamilská politická síla a komunisté ovšem nesouhlasili s tehdejší vládou.
V roce 1956 se k moci dostal Solomon W.R.D. Bandáranájaka, jenž neuznával práva tamilské většiny na severu, uzákonil používání sinhalštiny jako jediného úředního jazyka, což vedlo na severu ostrova ke krvavým srážkám mezi Tamilci a sinhalskou armádou. Bandáranájaka vytvořil několik programů, jež měly pomoct vyvést zemi z nepříznivé ekonomické situace. Zrušil soukromé autodopravce a nastolil v zemi neuvěřitelný a nepřehledný dopravní chaos. V roce 1959 byl na něj spáchán atentát vykonaný buddhistickým mnichem.
Po smrti Solomona Bandáranájaka se moci chopila jeho manželka SirimávóBandáranájaková – první žena ve vysoké politice v historii země, která se snažila dokončit plány svého manžela a do roku 1971 dovedla zemi do celkového rozpadu a občanské války. Velkou mírou ke všem národnostním konfliktům přispívá neporozumění mezi národnostní menšinou Tamilů (hinduisté) a většinou Sinhálců (buddhisté). Vytváří se organizovaná vojenská skupina Za osvobození tamilského severu, LTTE, (1976) a na severu ostrova pokračují prudké boje.
V roce 1977 se politická situace obrací, země se otevírá turistickému ruchu, proexportní politice a množství Sinhálců odjíždí za prací na Střední východ.
V roce 1983 ovšem propukají v zemi krvavé srážky mezi tamilskými nacionalisty a Sinhálci. Tamilové musí opouštět své domovy, jsou terčem nacionalistických útoků Sinhálců. V roce 1987 indická vláda hrozí vojenskou intervencí za ochranu práv tamilské většiny na severu země.
Válka ustala v roce 1990, ale roku 1995 Tamilští Tygři obnovují boje. Odpovědí bylo obsazení severního poloostrova státní armádou a znovunastolení politiky boje proti Tygrům. Boje se odehrávají za demarkační linií na severu země, kromě ojedinělých útoků na vládní osoby či budovy a na masmédia.
Přesto dnes najdete množství tamilských osadníků, žijících v míru se zbytkem obyvatelstva i v centru ostrova, nejen na severu. Živí se většinou prací na plantážích. V oblastech, kde cestujeme, nepoznáte, že jsou v zemi nepokoje, a navíc to pro vás bude vzhledem k mírumilovnosti a otevřenosti místních lidí i nepředstavitelné.
Ve volbách v prosinci 2001 zvítězila strana United National Party, kterou vede pan Ranil Vikramasingha a všichni s napětím očekávají, jaké změny to přinese. Jedním z jeho nejdůležitějších bodů v předvolební kampani bylo vyřešit konflikt na severu země.
Zpracováno ve spolupráci s China Tours.
