Kuchyně

Festivaly, průvody, oslavy, svátky nebo třeba i mírumilovné demonstrace. Jihokorejci prostě rádi vycházejí do ulic za zábavou nebo se jen setkávat s lidmi. A příležitostí k tomu mají dostatek po celý rok.

Festival rozkvetlých třešní

Z dlouhého zimního spánku se Jižní Korea probouzí do jara pod rozkvetlými třešněmi. Celá země je pokryta bílými, žlutými a růžovými okvětními lístky a festivalová sezona může být zahájena. A kam se za pohádkovou podívanou vydat?

Úplně první pupeny rozkvétají zpravidla na největším korejském ostrově Čedžu, kde jaro začíná nejdříve. Než se ale za královskými třešněmi vydáte, doporučujeme najít si předpověď pro nejlepší dobu, kdy ostrov navštívit. Přestože se údajně jedná o tu nejhezčí jarní přehlídku třešní, má jen krátké trvání. Vrchol kvetoucí sezony tu trvá pouhé dva až tři dny, než okvětní lístky opadají. Čedžu ale stojí za to navštívit v jakékoli roční době, už na začátku března se tu například koná festival ohně, při kterém se pálí pole, aby se zajistila dobrá úroda v nadcházejícím roce.

Stezky žlutě rozkvetlých třešní lemují i městečko Gurye na jihu Korey, kde aleje podél řeky Seomjin lákají na začátku dubna návštěvníky z celé země. Festivalové aktivity a umělecká představení jsou doplněny například i koncertem věnovaným samotným kvetoucím stromům.

Pokud ale máte jen krátkou dovolenou nebo mezipřistání v Soulu, nevadí! Hlavní město a především okolí jezera Seokchon je lemováno kvetoucími třešněmi a po dva první týdny aprílového měsíce zde můžete shlédnout spoustu představení, výstav i dalších festivalových aktivit. Zároveň si nenechte ujít ani oblast Yeongdeungpo v centru Soulu, kde téměř dva tisíce třešní můžete obdivovat jak ve dne, tak v noci, kdy jsou rozzářeny barevnými světly.

Oslava čaje

Jihokorejským národním nápojem je čaj. A dalo by se říct, že jeden z nejlepších na světě. Místní si čajových lístků pečlivě vypěstovaných na plantážích velmi váží a horký nápoj oslavují při nejedné příležitosti. Vždyť i samotné pití odpoledního šálku se může změnit v nezapomenutelnou čajovou meditaci.

Blíže se seznámit s čajovou kulturou můžete od jara až do podzimu během víkendů v paláci Gyeongbokgung v Soulu, kde vás zasvětí do tajů darye – čajové ceremonie. Čajovou etiketu zná každý Korejec jako své boty, nováčky ji ale naučí například na festivalu zeleného čaje v Boseongu. Oblast Boseong je největším producentem zeleného čaje v Jižní Koreji a plantáže čajových keřů vytvářejí nádhernou podívanou. Čaj si ale můžete vychutnat i s mnichy v buddhistických chrámech po celé zemi nebo během dalších čajových festivalů.

Korejský čaj si ale nedokážeme představit bez tradiční keramiky, ve které se podává. Jak se čajový set vyrábí, představují hrnčíři na Chasabal festivalu v oblasti Mungyeong.

Svátky dobrého jídla

V této kategorii bychom se mohli rozepisovat opravdu dlouho. Korejci se netají tím, že cokoli se hýbe nebo roste a dá se to jíst, to sní.

A zároveň by se dalo říct, že k oslavám v této zemi stačí opravdu málo. Nebo naopak hodně? Zdá se, jakoby Korejci měli vlastní adaptaci pohádky Sůl nad zlato. V květnu totiž na farmě v Taepyeongu pořádají festival soli. Největší solná farma v zemi se chlubí tou nejlepší solí a návštěvníkům festivalu dovoluje si produkci základní kuchyňské ingredience vyzkoušet na vlastní kůži.

Chimaek. Slovo, které by mělo být v základním slovníčku každého návštěvníka Jižní Korey. Vlastně sousloví, které si Korejci vymysleli spojením dvou oblíbených věcí, kuřete – chicken a piva – maekju. Koreu byste neměli opustit bez ochutnání kuřecích kousků na místní způsob. To znamená chilli. Hodně chilli. To se nejlépe spláchne pivem a voilà, delikatesa je na světě. Pětidenní festival tohoto obžerství se koná v červenci ve městě Daegu.

Pokud by ale Korejci měli jmenovat jedno jídlo, které vystihuje jejich kulturu, mnoho z nich by asi zmínilo bibimbap. Misku rýže se směsí zeleniny, masa, vejce a tradičních omáček. Ten nejlepší bibimbap můžete ochutnat nebo se jej rovnou naučit vařit v Čondžu, korejské Mekce všech gurmánů.

V neposlední řadě je ale Korea i zemí rybářů, proto stojí za zmínku i festivaly sněžných krabů, pořádané v přístavních městech v průběhu března.

Vzpomínkový Čuseok

V období podzimní rovnodennosti, konkrétně patnáctý den osmého měsíce lunárního kalendáře, slaví Korea svou vlastní verzi díkuvzdání. Původně oslava úrody je dnes třídenním svátkem, kdy se rodiny setkávají, společně vaří tradiční jídla, věnují si malé dárky a uctívají své předky. Ženy si oblékají tradičním šaty hanbok a společně tančí historické tance. Vedle slaných jídel a sladkých dezertů, je vyhlášenou pochoutkou v tento svátek songpyeon. Koláček z rýžového těsta plněný směsí sezamových semínek, ořechů a sladkých fazolí se podává na borovicovém jehličí, které tak provoní celý dům svým specifickým aroma.

Rozzářené lampiony

Několikrát ročně je Jižní Korea rozsvícena festivaly lampionů. Už na jaře se v několika chrámech v Soulu slaví Buddhovy narozeniny. Při nich se vyrábí a rozsvěcují lotosové svítilny a návštěvníci mají možnost se dozvědět více z historie buddhismu.

Ten největší festival lampionů se ale koná začátkem podzimu v jihokorejském Jinju. Dvoutýdenní festival světel z celého světa má tradici již od konce 16. století, kdy Koreu okupovali Japonci. Jen díky lampionům, které fungovaly jako prostředek komunikace, se korejským vojákům podařilo porazit několikanásobnou přesilu a zapsat se do dějin. Dnes festival rozsvěcuje centrum města podél řeky Namgang, po které jsou posílány plovoucí lampiony, a nábřeží, kde si i návštěvníci mohou vyrobit své vlastní lampiony přání.

V zajetí filmu i hudby

V průběhu celého roku žijí města filmovými a hudebními festivaly. Jak místní, tak mezinárodní scéna v zemi uspořádá na čtyři desítky přehlídek a promítání. Hudební festivaly jsou často doprovázeny soutěžemi v karaoke, které především korejská mládež miluje.

Nezáleží na tom, v jakém období Jižní Koreu navštívíte, tady se něco děje opravdu pořád. Korejci si svou kulturu a historii připomínají často a jsou na ni náležitě hrdí. Ať už se jedná o tradici jídla, čaje nebo buddhistických zvyků, vždy se můžete těšit na nezapomenutelný zážitek.

Darina Fedorová a Dominik Franěk již přes rok putují kolem světa. Stopují, chodí pěšky, mluví s místními a hlavně užívají okamžiku. O svém cestování píší blog, na kterém už teď najdete příběhy z minulých putování. Blog naleznete na zasedmerohorami.com.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: