Doprava

[cut]Letecké spojení mají čtyři letiště, mezinárodní je v Lilongwe, novém hlavním městě, které bylo postaveno v roce 1975 v centrální oblasti země. Národní aerolinie Air Malawi létají do Blantyre, Johannesburgu, Harare, Lusaky, Dar es Salaamu a Nairobi. Mezinárodní spojení se zemí zajišťují také Aero Zambia, Air Tanzania, Air Zimbabwe, British Airways a další.[/cut]
Dopravní systém je nedostatečný a většina silnic je nezpevněná. Železnice sice spojuje zemi s mosambickými přístavy Beira Nacala, ale v 80. letech byla v důsledku mosambické občanské války mimo provoz. Malawi proto vynakládá přes 40 % svého hrubého národního produktu na nákladní dopravu přes Zambii, Botswanu a Zimbabwe do jihoafrických přístavů. Řeka Shire je splavná a na jezeře Malawi je provozována nákladní i osobní lodní doprava. Osobní doprava na trajektech má tři cenové třídy pro ubytování. Autobusová doprava je velmi rozšířená, pohybuje se v různých úrovních. Tou nejlepší je Coachline jezdící mezi Lilongwe, Blantyre a Mzuzu. Na malawiských silnicích je levostranný provoz. Cizinci řídící automobil musí mít mezinárodní řidičský průkaz.

Letenky do hlavního města Lilongwe, případně do ekonomického střediska Blantyre, nabízí především British Airways, KLM a Southafrican Airlines – jsou však dost drahé (kolem 40 000 Kč). Levnější destinace představuje Dar es Salaam (Tanzanie) nebo Lusaka (Zambie), odkud pak lze cestovat do Malawi po zemi. Z obou těchto měst jezdí do Lilongwe párkrát týdně přímé dálkové autobusy (např. z Dar es Salaamu společnost Falcon, asi 24 h, 50 USD).

V případě cesty z Dar es Salaamu však doporučujeme napřed přesun k hranicím do tanzanského města Mbeya a následující den teprve přechod do Malawi: Z Daru odjíždí do Mbeyi denně několik autobusů, všechny v 6:00 (11 h, 30 USD). V Mbeye lze přespat v některém z hotýlků nad autobusovým terminálem a ráno pokračovat minibusem na hranice (3 h, 5 USD) – přechod Kyela/Iponga, místní tu říkají prostě „border“. Pár kilometrů před hranicemi se přesedá za neuvěřitelného chaosu a hádek do jiných minibusů (původní jízdenka však stále platí).

Vyřízení hraničních formalit probíhá na tanzanské i malawiské celnici velmi korektně, úředníci mluví anglicky. Vyplňují se jednoduché imigrační karty. Přes noc je hraniční přechod uzavřený (otvírá se v 6:00). Z hranice jezdí sdílené taxíky (500 kwača/osobu; 45 min) do příhraničního malawiského městečka Karonga, kde se nachází první autobusový terminál, tržiště i ubytování. Do noci se můžete dostat až do velkého města Mzuzu (1000 kwača; 4,5 h).

Hlavní dopravní prostředek představují minibusy v rozličném stádiu rozpadu. Vyjíždějí, když se naplní – a naplní se opravdu vždycky až do posledního místa jak cestujícími, tak jejich zavazadly (pytle sušených ryb, pytle s moukou, koše se zeleninou apod.). Dospělé ženy cestují vždy s dětmi, mladé slečny typicky se slepicí (?). Rovnocenným dopravním prostředkem jsou v severním Malawi pickupy, kde se lidé mačkají pro změnu na korbě. Pickupy a náklaďáky jsou také jediným dopravním prostředkem do odlehlejších vesnic – obvykle se jede ráno nakoupit do města a odpoledne zpět do vesnice. Aut je v takových vesnicích málo a každé místo je vzácné, proto se i za „stopování“ zcela přirozeně platí. Na hlavní trase Blantyre-Lilongwe-Mzuzu jezdí i velké, relativně luxusní autobusy. Ve městech jezdí jako MHD minibusy, klasické taxíky nebo cyklotaxi.

Místním řidičům/průvodčím budiž ke cti, že po nás nikdy nechtěli víc než po domorodcích. Platí se zhruba 500 Kw za hodinu jízdy (50 km). Příklady cen: Karonga-Chitimba 800 Kw (1,5 h), Chitimba-Rumpi 600 Kw (2 h), Rumpi-Mzuzu 450 Kw (1 h), Mzuzu – Nkata Bay 400 Kw (1 h), Monkey Bay – Cape Maclear 400 Kw (40 min), Liwonde-Limbe 800 Kw (), Limbe-Mulanje 450 Kw (1,5 h), Blantyre-Lilongwe 1500 Kw (velký autobus; 6 h), Lilongwe-Mzuzu 1200 Kw (7 h), Mzuzu-Karonga 1000 (4 h).

V malawiské dopravě se připravte na opravdu vysokou míru nepohodlí. Podobně jako v Asii se během přesunů obrňte trpělivostí a nedělejte si příliš pevné časové plány! Řidiči jezdí jako šílenci. Viděli jsme a zažili i několik nehod a srážek. Četná rakvářství podél silnic mě dost znervózňovala.

Tipy cestovatelů:

Naprostá většina hlavních silnic má kvalitní asfaltový povrch. Na jezeře Malawi je provozována nákladní i osobní lodní doprava.
Co se týče osobní lodní dopravy, dá se mluvit jen o trajektu Ilala. Tato loď vyjíždí každý pátek z Monkey Bay a v neděli (čistě teoreticky) přijíždí do Chilumby, nejsevernějšího přístavu (spíše přístavečku) na jezeře Malawi. V Chilumbě to obrací zpátky na jih a do Monkey Bay přijíždí ve středu.

[/cut]

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: