HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Saúdská Arábie: co vidět a co čekat v zemi pouště a skal?

Saúdská Arábie: co vidět a co čekat v zemi pouště a skal?

Na konci roku 2019 Saúdská Arábie poprvé v historii začala vydávat turistická víza. Do té doby bylo možné tuto zemi navštívit jen s pracovním nebo business vízem. Pro cestovatele se tak otevřela rozlohou 13. největší země světa s mimořádnou historií a přírodními krásami nejvyšší kategorie. Co v Saúdské Arábii vidět a co od ní čekat?

Pravidelné online zpravodajství o cestování v době Covidu sleduj na hedvabnastezka.cz/zase-cestuj!

Víza nyní pořídíte elektronicky na visa.visitsaudi.com a ta naše byla potvrzena během 7 minut. Platí celý rok, nic zvláštního k vyřízení nepotřebujete a součástí je i povinné zdravotní pojištění. Země je otevřená očkovaným turistům, a to těm, kteří mají dokončené očkování jednou ze čtyř uznávaných vakcín. Kompletní informace o vstupních podmínkách najdete v online průvodci. Nejlepšími měsíci k návštěvě jsou asi říjen–listopad a únor–březen. Protože vnitrozemí je z velké části náhorní plošina nebo hory, je tam v prosinci a lednu trochu chladno násobené ledovým pouštním větrem. A nejeli jste přece do Saúdské Arábie, abyste tam mrzli, ne?

Abyste zemi poznali, potřebujete auto, a to i ve městech, která jsou rozlehlá a založená na tom, že každý všude jezdí autem. Silnice a dálnice mezi městy jsou obvykle rovné, rychlé a v dobrém stavu, a vzdálenosti tak překonáte poměrně svižně. Nejlepší zážitky však budete mít, když se pustíte po pouštních off-road „cestách“.

Půjčení auta je snadné a ceny odpovídají světovému standardu. Má to ale pár háčků, které vyplývají z toho, že moc turistů sem ještě nejezdí. Tak například k dispozici jsou převážně menší auta, která jsou dobrá pro pohyb ve městech, kde je řízení mimochodem dost divoké, ale pro výlety do pouští potřebujete čtyřkolku a ty jsou mnohem méně dostupné a mnohem dražší. Auto lze snadno vrátit v jiném městě, než si ho půjčíte, a zpátky můžete letět. Vzhledem k velikosti země se hodí využít vnitrostátních letů.

Co vás nemá překvapit

Otevření země turistům bylo doprovázeno změnou oficiálního přístupu k oblékání. Povinností žen je mít pouze zakrytá ramena a kolena a nenosit příliš přiléhavé nebo vyzývavé oblečení. V praxi je ale vhodné mít dlouhé kalhoty i rukávy a alespoň lehký šátek přes hlavu, jinak budete nápadnější než sněhulák. I na mužích jsme kraťasy zahlédli jen v hotelu v Džiddě a na pláži.

Počítejte s tím, že všechny obchody, restaurace i benzínové pumpy musí zavřít na dobu modlitby, což znamená, že pětkrát denně je všechno na asi 30 minut zavřené. Rolety jsou zatažené a nedostanete se dovnitř, nebo, pokud už jíte, ven. Ačkoliv se debatuje o zrušení tohoto opatření, zatím se to dodržuje opravdu striktně, takže i u stánku s banány musíte půl hodiny čekat, prodavač tam sedí, nemodlí se, čeká, ale ten banán vám prostě nedá.

Dvacet procent populace jsou přistěhovalci za prací, hlavně Egypťané, Jemenci, Indové, Bangladéšané, Turci, Filipínci, Pákistánci, Afghánci. I díky tomu jsou ulice plné restaurací od arabských, indických a tureckých přes fast foody všeho druhu až po výborné kavárny a džusárny. Ceny jsou velmi nízké a porce často obří. Pro ženy a rodiny mají restaurace vyhrazenu „family zone“, což zahrnuje samostatný vchod a vnitřní rozdělení prostor do místností, kde mohou ženy stolovat odhalené. Supermarkety, čerstvé tropické a subtropické ovoce a před minutou upečené placky/chleba najdete všude. Anglicky se všude domluvíte snadno, ale některé nápisy a ukazatele jsou jen v arabštině.

TIP: Všechny informace včetně interaktivní mapy jsou k dispozici na www.saudiarabiatourismguide.com

Kosmopolitní Džidda – brána do Arábie

Přístav Džidda (angl. Jeddah) je určitě zajímavějším vstupním bodem do země než hlavní město Rijád. Má historické centrum s opravenými tradičními domy, nejuvolněnější atmosféru a nejširší škálu restaurací a hotelů v zemi. Mnoho kilometrů pobřeží bylo přetvořeno v rámci projektu „Jeddah Waterfront“ v sérii parků, hřišť, restaurací a různých atrakcí, kterým kraluje fontána Krále Fahda vystřikující do výšky přes 300 metrů.

Jakkoliv je Džidda zajímavé město, ty opravdové poklady a světově unikátní místa se nachází ve vnitrozemí. Správně očekáváte, že to je tvořeno pouští, ta ale není vůbec nudná nebo jednotvárná. Najdete zde písečné duny od žlutých přes oranžové až po rudé, hory přesahující 3000 metrů, skalnaté útesy, věže a kaňony, oázy s tekoucí vodou, sopky a lávová pole, prehistorické skalní malby i historické památky.

Džidda je příhodně umístěna zhruba v polovině Rudého moře a do svatého města muslimů, nevěřícím zapovězené Mekky, je to jen 65 kilometrů. A protože je Saúdská Arábie opravdu velká země, můžete se z ní vydat na okruh buď na sever, nebo na jih. Oboje zahrnuje několik tisíc kilometrů jízdy a/nebo kombinaci s vnitrostátním přeletem. Pokud byste chtěli prozkoumávat východní provincie země, což je podle mě nejméně zajímavá varianta, je lepším východiskem Rijád nebo i Dubaj.

Vydáte-li se na jih z Džiddy, uvidíte mimo jiné nejvyšší hory Saúdské Arábie, ačkoliv ty nejsou až tak výrazné, protože vystupují z náhorní plošiny. Díky nadmořské výšce je zde na některých místech zeleněji, ale popravdě řečeno kvůli zeleni jste asi do Saúdské Arábie nejeli. V nejjižnějších provinciích Džizán a Nadžrán zaznamenáte v architektuře a zvycích vliv sousedního Jemenu. Jenže ve srovnání s Jemenem samotným je to jen velmi slabý odvar. A tak jakkoliv je jih země úžasný, přeci jen se mi zdá sever být unikátnější.

Historická Al Ula a Mada’in Saleh

Al Ula je městečko s 6000 obyvateli a dlouhou historií. Leží v oáze mezi nádhernými skalními formacemi a na rozdíl od většiny saúdských provinčních měst je docela příjemné a přehledné.

Už v 6 st. př. n. l. zde stálo město v Bibli zvané Dedan, které hlídalo tento úsek tzv. Kadidlové stezky a bohatlo z výběru cel a poskytování zázemí karavanám. V okolí Al Uly jsou proto k vidění nejzajímavější předislámské památky na území Saúdské Arábie. Biblický Dedan nebyl dosud archeology prozkoumán, ale prohlédnout si můžete alespoň hrobky vytesané do skály jen asi 5 kilometrů severně od moderní Al Uly. Zčásti rekonstruovaná pevnost a staré město z islámské doby stojí hned na kraji dnešní Al Uly. O asi 20 km dále na sever se rozkládá Mada’in Saleh, pozůstatky města Nabatejců, kteří zde vládli na přelomu našeho letopočtu. Některé z celkem 111 dochovaných hrobek vytesaných do skalních věží a útesů jsou vskutku monumentální.

Uvedené historické zajímavosti jsou často obrazně i doslova zastíněny přírodními krásami. Severně a východně od Al Uly se totiž rozkládají fantastická skalní města plná neuvěřitelných útvarů. Můžete se do nich vydat na procházku nebo celodenní túru. Budete téměř jistě sami, sem tam velbloud. Skalní okna a skalní hřiby brzy přestanete počítat. Pískovcové útvary žluté, oranžové i růžové barvy jsou protkány klikatícími se vádími s malými písečnými dunami.

Al Ula má být ukázkovým příkladem saúdského otevírání se turismu, a tak se staví infocentra, malá muzea a okolí památek se upravují (a proto nejsou některé pro běžné turisty otevřeny). Některé dražší resorty mají parádní polohu, jsou obklopeny skalami. V Al Ule je pak dost levných a středně drahých hotelů a apartmánů, restaurací a kaváren. Vnitrostátní letiště s půjčovnami aut je nedaleko. A jako jinde v Saúdské Arábii, bez auta se tato oblast poznávat nedá. S autem si zajeďte k libovolným skalním útvarům a vádím a běžte je prozkoumat pěšky.

Věděli jste? Kadidlová stezka byla obchodní trasa, po které se dopravovalo kadidlo vyráběné z pryskyřice kadidlovníku pravého na území dnešního Ománu a Jemenu do přístavů na pobřeží Středozemního moře. V antických říších mělo kadidlo vysokou cenu a používalo se v náboženských obřadech. Našlo se v hrobce Tutanchamóna a jako dar ho přinesli i tři mudrcové právě narozenému Ježíšovi. Někteří historikové odhadují, že ročně kadidlovou stezkou putovaly až tisíce tun (!) tohoto cenného zboží.

Strhující pískovcové masivy Wadi Qaraqir

I v zemi, která je posetá neuvěřitelnými skalními formacemi, je Wadi Qaraqir klenotem. Kdyby bylo Wadi Qaraqir kdekoliv jinde než v Saúdské Arábii, točily by se o něm stovky dokumentárních filmů a vedly by tudy desítky turistických tras. Ale díky uzavřenosti země a tomu, že Wadi Qaraqir je daleko od větších lidských center, tady žádné turistické trasy nejsou, neexistuje vlastně ani pořádná mapa a při prozkoumávání potkáte nanejvýš pasáky koz a velbloudů.

Wadi Qaraqir je údolí mezi stovky metrů vysokými pískovcovými věžemi, které se postupně zužuje do sevřené soutěsky. Teče tady, uprostřed pouště, potok, který zavlažuje palmy, zahrady a rákos skalnatých pustin. Pokud se pustíte do některého ze skalnatých bočních údolí a křivolakých soutěsek, můžete strávit celé dny na túrách s objevitelským pocitem, který jinak z dnešního světa skoro zmizel.

Do větších měst s hotely a restauracemi je to jakýmkoliv směrem asi 100 km. Základnou vám bude vesnice Al-Disah, kde Wadi Qaraqir ústí do pouštní planiny. Jsou tu dvě nebo tři malé místní jídelny, jednoduchý obchod, pár arabštinou označených možností ubytování, které je lepší si domluvit předem (to se mi ale nepovedlo ani s pomocí rodilého Araba) a taky soukromé maličké muzeum s historickými i prehistorickými předměty posbíranými v okolí. Pokud je i malá vesnice pro vás příliš moc civilizace, přijeďte k Wadi Qaraqir ze severu z města Tabúk. Tam už nenajdete žádné trvalé osídlení, jen skupiny nomádských pastevců se svými kozami, stany a terénními pick-upy.

Skalní ráj Jibal Hisma

Asi 50 kilometrů západně od velkého a moderního města Tabúk, které je centrem severní Saúdské Arábie, se nachází rozlehlá oblast (velká asi jako půl Moravy) obsypaná žlutými, oranžovými i červenými pískovcovými skalami, dunami (v odpovídajících barvách), útesy, kaňony, skalními okny a „ementály“, věžemi, jehlami a hřiby, to vše ve velikostech od roztomile dětských přes majestátní až po gigantické. V oboru skal asi nic lepšího na světě nenajdete.

Dvě silnice vedoucí z Tabúku k Rudému moři (č. 394 a 8784) protínají tuto oblast. Nezbývá než zahloubat se do satelitní mapy a vybrat místo, které chcete prozkoumat a vyrazit. Nemůžete vybrat špatně, ale pokud chcete záchytný bod, pak je to Bareerah. Osada s 50 domy, kam si nomádi roztroušení v okolních pouštích a horách jezdí doplnit zásoby. Benzínka s pákistánskou jídelnou, místní čajovna a jednoduchý obchod je veškeré dostupné zázemí, vznikají možnosti ubytování, které jsou ale těžko dohledatelné. Máte-li vybavení, můžete v okolních skalách kempovat, což se dá snadno a bezpečně po celé zemi. Můžete sem ale taky podnikat jednodenní výlety z civilizovaného Tabúku: není nic lepšího než celý den procházet pouštní skalní města a večer si dát čokoládovou palačinku přelitou třemi druhy čokolády a zapít ji čerstvým mangovým shakem. Ověřeno! 

Časopis TRAVEL LIFE je časopisem jen o cestování. Vychází čtyřikrát ročně a je určený pro náročné cestovatele. Tvořen je autentickými texty a autorskými fotografiemi známých cestovatelů, reportérů a fotografů. Mapuje vždy 12 destinací a jejich unikátní místa a zážitky, přináší praktické tipy co vidět a zažít. Předplaťte si časopis TRAVEL LIFE na rok za 196,- Kč.

Zkušenosti čtenářů

Monika

Je výhoda najmout si v Alula průvodce?

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí