Zase jsme se nechali nachytat a rozhodli se jet minibusem! Z Chomy do Livingstonu je to skoro 200 km a jet narvaný v minibusu není žádnej med, obzvlášť když je vedro k padnutí, zastavujme u každý odbočky do buše a pod sedadlem přede mnou se veze několik živých slepic.
Proč zrovna Korsika? Jak je již na stránkách Hedvábné stezky popsáno něco málo údajů o tomto překrásném ostrově, Korsika je jeden z nejhornatějších ostrovů. Najdete zde jak malebné pláže, tak i ukrutné kopečky. Chtěla bych tuto krajinu i prostředí vylíčit pohledem z kola z jedné stránky a z té druhé přidat pár užitečných rád, zaujme-li vás Korsika natolik, že se rozhodnete tam vydat sami…
Jednou dopoledne o velké přestávce ve sborovně nastartoval můj náramek z lýka debatu o čarodějnictví.
NP Kaeng Krachan je největší národní park Thajska a leží u hranic s Barmou. Do návštěvnického centra na břehu přehrady jsem se dostal stopem a prožil jsem zde nejkrásnější hru světel a stínů.
Golany vždycky byly a stále jsou horkou půdou a jablkem sváru. Rozkládají se mezi Sýrií, Jordánskem a Izraelem. Tyto tři státy se o ně přetahovaly tak dlouho, až se z části výšin stala země nikoho.
Měděné pobřeží dostalo své jméno od dolů na měď pocházejících z 19. století. Zhruba 25 km dlouhý pás území podél mořských zátok a pláží je ohraničen skalnatými výběžky mezi městečky Tramore a Durganvand.
Řídký případ s hustým běháním je „radost“, kterou si na cestách musí odbýt téměř každý cestovatel. Dokonce se říká, že pokud po příjezdu na jiný kontinent nedostanete do týdne průjem, něco s vámi není v pořádku.
Někdo ve 4 hodiny spí, druhý bdí a třetí hledá thajsko-laoskou hranici.
Po šílené noční cestě z Vientiane do Luang Prabangu se v šest ráno po částech vysypáváme z busu. Pomalu skládáme různé části těla k sobě tak, abychom zase mohli fungovat, a rozhlížíme se po setmělém autobusáku. Zkusmo nahazujeme otázku na bus do Huay Xai. Kluk za přepážkou ukáže kamsi za boudu. No jo, skutečně tam stojí bus, který ve Vientiane parkoval vedle toho našeho. Odjíždí za 5 minut.
Než se nám opět stanou živobytím tři duralové pruty, plachta, ranní zrní a batoh, rozhodli jsme zprvu trošku opepřit náš těžce zmítaný bankovní účet a hurá do práce. Neznám hloupější nápad než hledat práci na jižním ostrově Nového Zélandu koncem září.