Do severského Laponska opředeného legendami se parta moravských milovníků rybaření vydala v romantické představě, že se budou živit čerstvými lososy a arktickými malinami. Co nakonec jedli?
Pavel Sklenička loni na jaře podnikl cestu do Kurdistánu. Tam i zpátky jel po zemi. V tomto článku přináší řadu užitečných informací a rad těm, kdo by se třeba letos chtěli vydat po jeho stopách.
„Palác se zámeckým ložem“ zůstává při toulkách světem většinou jen tajným snem. Stejně tak v některých chvílích sníme o domácím útočišti se známými duchnami a postelí, v níž se zdají ty nejkrásnější sny.
Svět je nespravedlivý! Zatímco někteří mohou šířit zlo a nenávist po dlouhá léta, těm nejčistším a nejskvělejším lidem někdy není dopřán ani život …
Mnoho Čechů jistě letos zavítá na dovolenou do Řecka a pokud pojedou vlastním autem, nejspíš povede jejich cesta přes Srbsko a právě přes jeho hlavní město Bělehrad (srbsky Beograd). Jistě se ptáte, co je zde zajímavého?
Turecko je země plná přívětivých, milých a pohostinných lidí. Občas ale musíte cenu za tu pohostinnost tvrdě usmlouvat.
Nikaragua je největší ze středoamerických zemí. Na naší cestě střední Amerikou jsme do ní dorazili po Mexiku, Guatemale a Hondurasu a prohlásili ji za zatím nejlevnější, avšak zároveň nejchudší.
Galicie, kdysi plnoprávné království, dnes autonomní oblast v severozápadním Španělsku. Z kulturního i jazykového hlediska patří Galicie spíš k Portugalsku než ke Španělsku. Galego- galicijština, kterou hovoří 86% obyvatel Galicie , byla předchůdcem moderní portugalštiny. S Portugalci pojí Galicijce námořnická tradice, stejné melancholické písně toužící po domově, stejně jako Portugalci jsou Galicijci považováni za sentimentální národ. Přesto však Galicie nikdy součástí Portugalska nebyla. Díky nádherné svatyni v Santiago de Compostella, kde jsou uloženy ostatky svatého Jakuba, se z tohoto kraje stalo jedno z center křesťanství ve Španělsku.
Bogazkale – malá vesnice v Anatolii, daleko do všeho, uprostřed polí, pastvin a oblých kopců. Kdysi důležité místo v říši tajemných Chetitů, národa, o kterém nevíme přesně, odkud přišli a jak zmizeli.
Prvním městem na senegalské straně hranic je Karang. Opět se jedná o místo plné pašeráků a veksláků, takže ani zde se moc nezdržujeme a nastupujeme do minibusu směr Dakar. Silnice je ve srovnání s gambijskými v mnohem lepším stavu.Cestou z okénka mikrobusu sledujeme nespočetné množství baobabových hájů (na které jsem si již zvykli) a nedozírná pole burských oříšků.
Ve své diplomové i doktorské práci na jsem se zabýval „islámským pojetím státu“, a proto se věnoval státnímu zřízení v Íránu, Afghánistánu, Súdánu, severonigerijských státech a některým historickým příkladům.
Sungurlu – město, kde můžete uváznout, pokud cestujete do Bogazkale (vyslov Boazkale) veřejnou dopravou. Anebo tam můžete úmyslně zůstat, pokud chcete vidět obyčejné, neturistické, malé turecké město.
V šest hodin ráno jsme už zase vzhůru. Po deseti dnech jsem se dnes poprvé podíval do zrcadla a docela jsem se zhrozil. Od všudypřítomného rozvířeného prachu mám oči celé zarudlé, nateklé a přivřené, takže vypadám jako Číňan, a od ostrého slunce na ledovci mám rozpraskané, nateklé a spálené rty tolik, že barvou i konzistencí připomínají tvrdé kůrky od chleba.
V blízkosti dnešního města Van na východě Turecka stávalo kdysi hlavní město urartského království – Tušpa. Vrcholu dosáhlo mezi 13. a 7. stoletím př. Kr. a mělo některé kulturní prvky společné s Asyřany, např. klínové písmo.