Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Rumunsko je členem Evropské unie, ale můžete si v něm někdy připadat jako v Asii. Můžete tu potkat bohaté podnikatele v drahých autech, ale častěji narazíte na koňské povozy. Ale potkáte tu báječné lidi a společně se můžete pobavit nad paradoxy života.

(* 7. 1. 1838 Zámeček u Kroměříže, † 19. 6. 1874 Murghí, Kašmír) – český geolog a cestovatel Novinář, cestovatel a uznávaný odborník na Afriku. To byl Ladislav Mikeš Pařízek. Prožil několik let ve cizinecké legii, bojoval na barikádách Prahy 1945. Objevil prameny veletoku Niger. Ale zatímco v cizině stále jeho jméno žije, doma byl téměř zapomenut. 

Dozvíte se taky, proč je dobré jezdit, kam nikdo nejezdí a kde mají nejlepší betel.

Ráno dostávám z výstupní razítko Burkiny a vstupní do Toga a hned odjíždím minibusem do Dapaongu, odkud bych snad měl chytnout bus do Lomé. Minibus do Dapaongu nemá postranní okenní tabule, takže jsem hned dostal od větru pěknou masáž. Alespoň něco, protože už jsem se od včerejšího rána nemyl a přespání v přírodě taky nebylo z hygienického hlediska nejideálnější.

Srdce každého vodáka zaplesá – zpěněné peřeje a výhledy do buše se stády impal a kočkodanů. V afrických řekách ale na kajakáře číhají i nebezpečnější zvířata. S vidinou nerudného hrocha či třímetrového krokodýla se nikdo nechce cvaknout.

Rekordních 54 cestovatelských projektů se uchází v 3. kole soutěže Expedičního fondu o finanční a materiální podporu. Nyní má komise čas na jejich vyhodnocení. Mezi vítěze má rozdělit celkem 224 tisíc koru. Okomentujte i vy soutěžící projekty. 

Mnohé nadnárodní firmy prodávající sportovní potřeby jsou obviňovány, že jejich zboží vyrábí i malé děti, třeba v manufakturách v Indii nebo Pákistánu. Společnosti se brání, že o tom nic neví a že vždy dodržují místní zákony. Vlády dětskou práci odsoudí a aktivisté v Evropě vyhlásí bojkot určitě značky.

Stále ještě máte mimořádnou příležitost položit otázku nejznámějšímu českému válečnému zpravodaji, novináři, zakladateli raftingu a autorovi – Jaromíru Štětinovi. Jak na to?

Do Bobo-Dioulasso jsme přijeli asi v 11 dopoledne. Hranice mezi Mali a Burkinou Faso byla přes noc zavřená, takže jsem přenocoval v minibusu před hranicí. Cesta tedy trvala 18 hodin.

  Káva je nejdůležitější vývozní artikl Etiopie. Kávu dostanete v Etiopii všude – z automatu buď s vodou nazýváno „buna“ nebo po vzoru Italů s mlékem jako „macchiato“. Já vám chci ale popsat tradiční způsob přípravy kávy v Etiopii a ten už v restauracích nenajdete.

Tak a jsme tu zas!! Konečně je trochu snesitelnější počasí a není tak dusno. V Thajsku je v noci chladněji (asi 20-25 stupňů) a můžeme spát bez klimatizace. Máme v plánu se v Thajsku moc nezdržovat a jet do Laosu, kam se moc těšíme. Thajsko shlédneme až na zpáteční cestě.

Maratonci jsou tvrdí chlapi. A  co teprve ti, kteří se dobrovolně rozhodnou projít peklem na zemi a uběhnout 150 kilometrů Namibskou pouští.

Představte si karavanu putující měsíce pouští a horskými údolími. Nebezpečí sněhových i písečných bouří, divokých zvířat a banditů. Každý v karavaně, člověk či zvíře, se vždy těšil na odpočinek na místě, které poskytovalo bezpečí, pohodlí, zábavu a společnost dalších karavan. Takovým místem byl karavanseráj. Místo, kde se setkávaly karavany a vyměňovalo nejen zboží, ale také informace, znalosti a myšlenky.

  Představte si, jak jdete svou oblíbenou ulicí, kde již několik let žijete a možná jste se v ní i narodili. Ještě včera jste prohodili vtípek se sousedkou nebo s klukem, bydlícím jen pár vchodů od Vás. Teď Vás od nich dělí tři metry vysoká šedivě betonová zeď zakončená smotaným ostnatým drátem. Vznikl mezi Vámi přísně střežený prostor NIKOHO!