Cestovatelé

Cartier se významně zasloužil o objevování Ameriky. Kromě řeky Svatého Vavřince zanesl na mapu například Magdalenino souostroví.

Při své cestě kolem světa objevil anglický mořeplavec spoutu nových ostrůvku zejména v Oceánii.

Nizozemec Carstensz vyplul hledat pevninu na jihu země, jeho výprava se ale nepovedla.

Osm měsíců putoval šedesátiletý Carpini z Lyonu do Mongolska s papežským poselstvím. Odpověď, kterou přinesl, ale neznamenala žádný pokrok v možnosti ubránit se Tatarům.

Portugalec Capelo se do Afriky podíval na dvou velkých cestách. Obě podnikl s kolegou Roberto Ivensem.

Portugalský mořeplavec se dostával dál a dál po pobřeží Afriky. Kde doplul, vztyčil kamenný sloup.

Ne Magalhães, ale Cano nakonec úspěšně dovedl loď Victoria zpět do Evropy, aby tak dokončila cestu kolem světa.

Cameron se zasloužil o mnoho významných objevů na africkém kontinentu. Nejvýznamnější byl asi jeho objev řeky odvádějící vodu z jezera Tanganjika

Syn francouzského pekaře toužil po dobrodružství z knih. Už v sedmnácti letech se dostal do Afriky a po tři sta letech jako první Evropan vkročil do Timbuktu. Jeho nedostatečné vzdělání, ale zabránilo hlubšímu poznání Afriky.

Ital ploucí pod portugalskou vlajkou se zasloužil o popsání toku řeky Gambie i objevení několika dosud neznámých ostrovů.

Nejen že Cabral zajistil první osídlení dnešní Brazílie, což on sám vůbec nevěděl, ale dokonce i založil první portugalskou pbchodní společnost v Indii.

Portugalec Cabral dostal dva úkoly. Jeho první výprava plula podél maroko, co nejvíc k jihu. Druhá pak vedla na západ.

Cabot měl právo podnikat cesty do všech stran světa a objevovat nová místa. Nejprve tak činil s otcem pod anglickým velením, později sám pod španělským.

Španělsý conquistador mezi ostatními vynikal tím, že se snažil přátelsky chovat k obyvatelstvu Jižní Ameriky. Jeho dobré vyhcházení s Indiány se ale nelíbilo panovníkovi ve Španělsku.

Cesta mořeplavce Byrona neměla objevitelský charakter, ale snažila se hlavně posílit strategické záměry Britů.