Cestovatelé od antiky po 20. století

Jmenovec města v Mexiku a hory v Kalifornii, Eusebio Francisco Kühn, se do Ameriky dostal jako misionář.

Na roky dlouhou cetsu kolem světa se vydaly dva ruské trojspřežníky. Hlavním cílem bylo navštívit Kamčatku a dovést z cest kožešiny. Výprava byla nadmíru úspěšná, i když se před koncem obě lodi rozdělily.

Nejen poznáváním severských oblastí Ruska a Evropy se zabýval geograf Kropotkin. Značnou část svých aktivit věnoval i revoluční propagandě. Z toho důvodu později skončil ve vězení a byl nucen odejít z rodné země do emigrace.

Nejprve se na Dálný východ dostal jako student se zkušenějšími kolegy. Časem se ale mladý Rus sám vypracoval k dokonalým botanickým znalostem, a to zejména o Kamčatce, kde bádal několik let.

Němec Johann Ludwig Krapf se vydal do Afriky zkoumat nová místa. Nakonec se rozhodl založit na černém kontinentu misijní stanici a šířit křesťanství.

Fascinován možností osídlení různých koutů světa už ve starověku vyjížděl norský vědec na plavidlech vytvořených podle dávných postupů na oceány. Jeho odvážné pokusy končily velkými úspěchy a dokázáním mnoha teorií, například možností osídlení Polynésie v dávném starověku.

Mořeplavec, po kterém byla pojmenována Amerika. Svým zkoumáním došel k závěru, že jeho předchůdci neobjevili zapadní cestu do Indie, ale připluli k břehům dosud neznámého kontinentu.

Rus Kotzebue se po svých velkých cestách ve vodách celého světa stal kapitánem lodi Imperátor Petr I.

Nákupčí Rusko-americké společnosti Pjotr Korsakovskij se vydal na Aljašku za vzácným zbožím, zejména kožešinami.

Největší tragédií Kolumbova života je, že se nikdy nedověděl, jak velký objev udělal. Až do své smrti si myslel, že našel cestu do Asie, nikoli nový kontinent. Přesto je jeho objev považován za historický zlom.

Celkem dvě výpravy na sever vedl Němec Koldewey. Jeho výsledkem bylo například zaznamenání fjordu Františka Josefa nebo Petermannovy hory.

Neuvěřitelných čtyřiadvacet expedicí do Grónska podnikl Lauge Koch, synovec badatele Johana Petera Kocha, který se také významě věnoval největšímu ostrovu světa.

Dosud nezaznamenaná místa největšího ostrova na světě zanesl do mapy dánský námořní důstojník Johan Peter Koch.

Rodák z Prahy se stal významným účastníkem další výpravy hledající již třicet let ztracenou Franklinovu výpravu na sever. Heinrich Klutschak pozoroval zvyky Eskymáků a vydal o nich i svůj vlastní cestopis.

Neobvykle odvážnou ženou byla Britka Mary Hanriette Kingsleyová. Dvakrát se vydala do Afriky, kde se sestkávala s domorodci, objevovala nové živočichy a jako první žena zdolala sopku Mount Cameroon.