Cestování podle aktivit

Naše poslední reportáž byla z Adelaide, kde jsme trávili celkem týden a dopřávali si odpočinek po více než jedné polovině expedice.

Je Thajsko jen divadýlko pro turisty nebo má tato oblíbená turistická destinace skutečně něco do sebe? A proč Thajci každý večer přesně v šest stojí v pozoru?

Od předchozí reportáže utekly zase asi dva týdny, během kterých jsme definitivně opustili více pustou, méně obydlenou, divočejší a dobrodružnější půlku naší cyklocesty a nyní už nás bude čekat více obydlená jihovýchodní a východní půlka Austrálie.

Podlehněte tajemnému vábení posvátné hory. Poznáte, jak prožívají Tibeťané to, co patří k životu – zrození, smrt, rituály i sny…

Expedice Peru 2007 studentů Institutu tropů a subtropů ČZU v Praze mapovala v amazonské oblasti Pucallpy vliv tamních farmářů na biodiverzitu. Projekt v březnu finančně podpořil Expediční fond. Přinášíme 3. díl o expedici J. Krausové a J. Víchy, tentokrát z Bolívie.

Od poslední reportáže z přímořské Esperance uplynuly již 3 týdny. Od té doby jsme zažili zase plno zajímavých a krásných zážitků, našlapali stovky kilometrů a hlavně se rozloučili s největším australským svazovým státem Western Australia a překročili hranice do South Austrália (Jižní Austrálie).

Asám vám předvede své kouzlo v třpytící se hladině Brahmaputry, ale také na vás vystrčí drápky v podobě teroristické organizace ULFA. Myslíte si, že jako turisty a cestovatele se vás to netýká? Tak si dávejte pozor, aby se ve vedlejším pokoji neubytoval třeba indický ministr…

Expedice Peru 2007 mapovala v Amazonii vliv tamních farmářů na biodiverzitu. Studenti pražské ČZU v Peru spolupracovali s univerzitou v Pucallpě. Jejich projekt v březnu finančně podpořil Expediční fond. O expedici Jitky Krausové a Jakuba Víchy přinášíme třídílný fotoseriál.

Postojenská jeskyně, Julské Alpy nebo Plitvická jezera. To jsou místa, kam každoročně míří spousta Čechů na dovolenou. Ale ze sedla vlastního bicyklu mají tato místa zvláštní kouzlo. Možná ho dodává ten pocit nespoutanosti.

Po stopách dávné kadidlové stezky se můžete vydat spolu s Romanem Garbou v jeho fotografiích. Zavede vás za „květinovými lidmi“ i na atrakci číslo jedna v Saúdské Arábii.

Zvolávanie muezzína z neďalekej mešity ma nezobudilo. To robí až nastavený budík. Schádzame dolu na raňajky. Na stole už čakajú syry, vajcia, maslo, džemy a arabské placky. Aspoň niečo kým opäť vyrazíme objavovať skryté krásy Petry. Otvárajú ju už o šiestej ráno. My prichádzame hodinu po otvorení, no vonku sa tvoria fronty pretože predajňa lístkov je otvorená až neskôr. S lístkom v ruke ich len obchádzame a vstupujeme do areálu.

Když se řekne Ázerbájdžán, mnoho z nás si představí velice exotickou, nepřístupnou a ortodoxně islámskou zemi. Opak je pravdou. Ázerbájdžán je díky svému ropnému bohatství nejbohatší ze tří zakavkazských zemí.

Vstávame skoro ráno už okolo piatej hodiny. To preto aby sme stihli autobus do Petry, ktorý odchádza síce až o pol siedmej, ale vraj tu máme čakať už o šiestej. Rýchlo balíme tých pár vecí a ranným Ammánom šliapeme ku kancelárii spoločnosti JETT odkiaľ nám to má ísť.

Od poslední písemné zprávy vedla naše cesta z eukalyptových lesů v okolí Pembertonu dále přes městečka Northcliffe, Walpole a Denmark až do přímořského letoviska Albany. Odtud jsme pokračovali na sever do vnitrozemí do pohoří Stirling Range a dále znova k pobřeží do Esperance. Zde se naše cesta otočí na sever do vnitrozemského Norsemanu, okraje pouště Nullarbor plain.

Od našich přátel z Perthu vyrážíme po 1,5 dnech volna směrem na jih. Nějakou dobu jsme váhali, kterým směrem se vydat, neboť z Perthu do Norsemanu Nullarbor vede cest několik. Nakonec zvítězila varianta podél pobřeží jihozápadní Austrálie.