ROBOT EXPEDICE: Z Prahy do Osaky v historických vozech

26. 7. 2025

Denisa Zmeškalová

ROBOT EXPEDICE: Z Prahy do Osaky v historických vozech

Sedm veteránů, tisíce kilometrů, nespočet výzev a jediný cíl – vystavit veterány na Světové výstavě EXPO 2025 v japonské Osace. ROBOT Expedice navazuje na slavnou Sakura expedici z roku 1970 a propojuje historii, českou techniku i přátelství napříč kontinenty. Jak vypadá život na cestě dlouhé přes 18 000 kilometrů? A co všechno se musí pokazit, než to začne být opravdové dobrodružství? Zeptali jsme se přímo členů posádky.

Jak probíhal výběr vozů a co vás vedlo k volbě právě těchto modelů?

Chtěli jsme propojit československý i japonský odkaz. V týmu máme Tatru 603, různé škodovky i Toyotu Celica – symbol tehdejší japonské elegance. Nakonec se k nám přidal i Ford Mustang. Na první pohled se může zdát netradiční, ale právě díky tomu byl v Japonsku obdivován a skvěle doplnil výpravu. A mimochodem – jeden z prvních vozů japonského císaře byl český Laurin & Klement, takže naše technika má s Japonskem dávné vazby.

Podívejte se na kompletní fotogalerii

Přejít do galerie

Jak jste vozidla upravovali či vybavovali pro tak náročnou cestu?

Vedle klasických repasí motorů a brzd jsme kladli důraz i na bezpečnost – dodatečné pásy, sedačky s opěrkami, kontrola karoserie. Museli jsme myslet na to, že nás čekají extrémy – hlavně pouště i monzunové deště. Modernizace ale byla vždy citlivá, aby vozy zůstaly věrné své době.

Jak jste se připravovali před startem vy osobně – fyzicky, psychicky, logisticky?

Logisticky to byl možná nejnáročnější projekt, jaký jsme dělali – dnes je běžné letět, ale projet tolik hranic veteránem znamená množství povolení. Vstup zahraničních vozů do některých zemí mohl působit jako obchodní činnost, museli jsme složitě dokazovat, že jde o kulturní misi. Osobně jsme se připravovali na málo komfortu, dlouhé etapy a nutnost improvizace. V Ázerbájdžánu jsou hranice pro osobní automobilovou dopravu již 5 let uzavřeny.

Co bylo zatím největší výzvou při údržbě a opravách přímo na trase?

Největší soupeř? Teplota a počasí. Horko v pouštích střídaly monzunové deště v Koreji, se kterými se malé stěrače starých aut opravdu perou. Naštěstí jsme měli servisní vůz, který neustále pendloval mezi posádkami, a zvládli jsme i krizové situace.

Vaším cílem je dojet na Světovou výstavu EXPO v Osace. Kde se zrodil tento nápad?

Když Josef Zajíček potkal generálního komisaře pana Sošku, navrhl mu, že český pavilon by měl připomenout i tradici našeho autoprůmyslu. Slovo dalo slovo – a zrodil se nápad, jak propojit minulost, českou techniku a přátelství napříč kontinenty. Inspirací nám byla i slavná Sakura expedice z roku 1970.

Jak probíhala prezentace aut na EXPO?

Byli jsme součástí Českého národního dne. Naši veteráni stáli přímo v srdci hlavního kruhu, promítalo se video z cesty a setkali jsme se s návštěvníky i oficiálními hosty. Navštívil nás prezident Petr Pavel, který nás zároveň startoval v Praze, a také japonská princezna. Pro nás obrovská čest a vrchol celé cesty.

Původní myšlenou bylo ujet 18 000 km za 21 dní. Podařilo se vám to?

Nakonec jsme trasu zvládli podle časového plánu – samotná jízda měla lehce přes 14 000 km, zbytek trasy jsme absolvovali trajekty přes moře. Denně jsme ujížděli zhruba tisíc kilometrů.

Nejširší nabídku průvodců a map Japonska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Jak vypadal každodenní režim – kilometráž, zastávky, opravy? A jak jste se udržovali v dobré náladě při monotónních úsecích?

Režim byl jednoduchý: brzy ráno vstát a jet, dokud není horko a dokud auta drží. Rychlejší vozy vyrazily napřed, aby prověřily terén a čekaly v cíli etapy, pomalejší jely v konvoji a servisní vůz mezi nimi pendloval. Večer probíhaly opravy a příprava na další den. Každých pár tisíc kilometrů jsme měli vyhrazený celý den jen na větší servis. Náladu držely společné zážitky, humor a vědomí, že to děláme společně.

Nelákalo vás někdy po cestě zvolnit a užít si krásy dané země?

Samozřejmě že láká – ale nešlo to. Termíny trajektů a svátků na hranicích byly neúprosné a jakékoli zdržení by ohrozilo příjezd na EXPO. Navíc jsme všichni podnikající či pracující lidé, takže jsme se museli vrátit včas i do „reality“.

Je tohle vaše první velká expedice, nebo už máte podobné zkušenosti?

Není to první, jezdíme každý rok Czech Oldtimer Express – poznali jsme Řecko, Turecko i Francii. Ale takto dlouhá a náročná expedice je úplně jiná liga.

Jak moc vás inspirovala Sakura expedice 1970 a chtěli byste něco z toho příběhu přenést do dnešní doby?

Sakura nás inspirovala obrovsky. Stejný cíl – jiná doba. Tehdy šli pěšky a stopem, my jedeme veterány. Chtěli jsme ukázat, že i dnes má smysl dobrodružství, které není jen o komfortu, ale hlavně o lidech, které cestou potkáte.

Znáte se osobně s některým ze členů posádky expedice Sakura?

Ano, známe pana Zdeňka Thomu, fotografa a účastníka expedice Sakura. Potkali jsme se už při přípravách a jeho vzpomínky nám dodaly chuť i odvahu – je krásné, že se příběhy takto propojují napříč generacemi.

ROBOT EXPEDICE je jedním ze 100 DOBRODRUHŮ. Podívej se na ty ostatní a sleduj, kdo se stane DOBRODRUHY ROKU

Denisa Zmeškalová

Šéfredaktorka webu HedvabnaStezka.cz

Jsem vášnivou cestovatelkou a nejčastěji se pohybuji na americkém kontinentě, který jsem si velmi oblíbila a častokrát se tam vracím. Cestování je pro mě koníčkem i prací. Starám se totiž jako šéfredaktorka o tento web, a když zrovna nejsem nikde ve světě, tak se o své zážitky dělím na cestopisných besedách.