Luang Prabang: buddhistická perla na Mekongu

Výjimečná kombinace typických buddhistických chrámů se zlatými stupňovitými střechami a skvěle udržovaných koloniálních staveb zdobených dřevěnými okenicemi zajistila Luang Prabangu možnost zařadit se v roce 1995 na seznam UNESCO. Město navíc disponuje jedním ze tří mezinárodních laoských letišť (další najdete ve městech Vientiane a Pakse), a proto se často stává tím prvním místem, které turisté při své cestě po Laosu navštíví.

Historické centrum je vklíněno mezi řeky Mekong a Nam Khan a má tvar maličkého poloostrova protkaného čtyřmi dlouhými souběžnými bulváry, které spojuje mnoho menších uliček. Staré město místní udržují v perfektním stavu, před domy parkují nablýskané staré automobily a na terasách stojí ratanové židle a voní káva, a tak můžete na první pohled nabýt dojmu, že odtud francouzští kolonizátoři ještě neodešli. Jen mniši spěchající ve svých šafránových oděvech k modlitbě, klidná hladina Mekongu křižovaná dlouhými dřevěnými motorovými loďkami a zdobené střechy chrámů všude okolo vám připomenou, že jste stále v Asii.

Vrcholek Phousi: dominanta města

Nejlepší představu o městě a okolí si uděláte při pohledu ze svatého kopce Phousi, který je nejen jeho geografickým středem, ale také duchovním centrem. Ze zlaté buddhistické stúpy That Chomsi ležící na vrcholu spatříte střechy malého a neskutečně zeleného městečka, blyštivé hladiny řek a vrcholky hor pokryté sytě zelenou džunglí, které obklopují celé obydlené údolí. Na posvátný vrcholek se dostanete třemi trasami. Všechny jsou nenáročné a příjemné, ale nejzajímavější z nich vede přes rozsáhlý klášterní komplex Vat Pha Poutthabat, kde si můžete prohlédnout Buddhovu stopu v nadživotní velikosti. Při výstupu od severu zase narazíte na klášter Vat Pa Houak s krásnými freskami uvnitř. Návštěva kopce Phousi je rozhodně nejhezčí při západu slunce nebo v ranním světle, kdy je zde navíc mnohem méně turistů.

Ráno také probíhá dole v ulicích starého města rituál Tak Bat – rozdávání milodarů mnichům, kteří se v tradičních oděvech vydávají do ulic s malými košíky a klečící místní lidé jim do nich s pokorou vhazují typickou lepivou laoskou rýži. Luang Prabang je město s největší koncentrací chrámů v zemi a je považováno za centrum laoského buddhismu, čemuž odpovídá také množství mnichů a ranních procesí.

Staré město: Královský palác a Vat Xieng Thong

Plni dojmů pak můžete zamířit ke Královskému paláci, který leží na úpatí Phousi. Honosné stavbě sloužící kdysi královské rodině dominuje zlatá a bílá barva. Palác byl postaven Francouzi teprve v roce 1904, a proto mu v kontrastu k dalším budovám ve městě schází jisté kouzlo dávných časů. Dnes slouží jako muzeum a nakouknout v něm můžete do královské knihovny, ložnice nebo trůnního sálu.

Zdaleka nejkouzelnějším místem v celém městě je buddhistický klášter Vat Xieng Thong, který leží v nejvýchodnější části poloostrůvku. Jeho hlavní chrámová budova vznikla před skoro pěti sty lety a podařilo se jí přežít všechny politické změny, požáry, nepříznivé klima i rekonstrukce města. Na první pohled zaujme zdobenou zlatočervenou a složitě konstruovanou střechou s několika stupni. Uvnitř je příjemný chládek a černé zdi pokreslené nádhernými zlatými freskami zobrazující výjevy z buddhistických příběhů by se daly studovat dlouhé hodiny. Až se nabažíte hlavní budovy, prohlédněte si i zbývající svatyně a stúpy celého areálu.

Mezi Královským palácem a zmíněným Vat Xieng Thong naleznete několik dalších zajímavých chrámů. Nevynechejte Vat Pa Phaid či Vat Khili. Pravdou ale je, že po návštěvě čtvrtého chrámu v řadě zjistíte, že mají všechny hodně podobný charakter a začnou vás více lákat koloniální stavby typické pro období francouzské Indočíny a malé obchůdky se stylovými suvenýry.

Všechny chrámy i koloniální domečky s kavárničkami jsou skvělou kulisou při návštěvě Luang Prabangu, ale opravdu nejzajímavější je ryze laoská atmosféra celého města. Luang Prabang je totiž jediným laoským městem obývaným jen etnickými Laosany. V jiných větších městech, jako je například Vientiane, najdete početné skupinky Číňanů či Vietnamců, což těmto místům poněkud ubírá na autenticitě.

Přes Mekong k ukrytým chrámům

Na sever od Královského paláce se nachází stanoviště lodí. Dřevěné bárky s motorem odtud vyjíždí nejen na několikahodinové cesty na sever země, ale i na druhou stranu Mekongu. Přívoz vás tak přepraví dále od turistického centra do vesnické čtvrti Luang Prabangu. Od přístaviště na druhém břehu Mekongu vedou schody k chrámu Wat Xieng Mene Sai Ya Set Tha Ram. Vydejte se pěšky proti proudu řeky k pětici menších chrámů, které stojí v příjemném stínu stromů téměř na dohled od řeky.

Z nějakého důvodu se sem turistům moc nechce, a proto ti, kteří sem zavítají, mohou bloudit po nezpevněných cestičkách, nakukovat do svatyní na sochy Buddhy, pozorovat mnichy při běžných činnostech a zapříst s nimi i krátký hovor plný úsměvů. Při zpáteční cestě si ještě před nastoupením na přívoz dejte v místních provizorních občerstveních grilovanou rybu plněnou citrónovou trávou s laoskou typickou lepivou „sticky rice“. Chutná báječně a společnost vám pravděpodobně budou dělat trošku rozpačité místní děti. Laosané jsou, zejména v oblastech vzdálených od hlavních turistických tras, poměrně ostýchaví lidé. Většina z nich nemluví anglicky a na turisty se občas jen plaše usmívají. O to více ocení, pokud se naučte alespoň dvě slova v jejich jazyce: „sabaidi“ (dobrý den) a „kopčaj“ (děkuji).

Vodopády Tad Sae a Kuang Si

Z města se nabízí i několik výletů do všudypřítomné okolní džungle. Přitažlivá je zejména dvojice stupňovitých vodopádů – Tad Se a Kuang Si. První zmíněný leží asi 15 kilometrů na východ od města, je menší a končí v množství malinkých a na koupání příliš mělkých jezírek. Tad Se je navíc zajímavý jen v období dešťů, mimo něj se změní v poměrně obyčejný vyschlý potůček.

Naopak stupňovitý vodopád Kuang Si je plný síly po celý rok a je také jako stvořený ke koupání. Jeho průzračná voda se rozlévá po hlubokých travertinových jezírkách ukrytých před parným sluncem v džungli. Kromě koupání a pikniků se dá dojít až na vrchol vodopádu a rozhlédnout se po krajině.

Cesta je poněkud strmá a vlhká, nezapomeňte si proto pevnější obuv. Kouang Si je od Luang Prabangu vzdálený necelých 50 kilometrů jižně a stejně jako první vodopád se dá navštívit snadno díky sdíleným taxíkům odjíždějícím z centra města.

Neméně oblíbeným cílem krátkých výletů bývají také jeskyně Pak Ou, které se nachází asi 25 kilometrů severně od města a turisty sem lákají tisíce sošek Buddhů umístěné prakticky na každém rovném kousku skály. Toto místo je bohužel mnohem více oblíbené turisty než místními, což ovšem nabízí možnost dojet k ukrytým jeskyním na kajaku.

Večer i ráno na tržnici v Luang Prabang

Když začne nad Luang Prabangem západ slunce a turisté se vrátí z výletů, místní začínají na silničce Sisavangvong Road přímo před Královským palácem stavět barevné stany, rozsvěcovat lampičky a rozkládat po zemi řemeslné výrobky z celé země. Nakoupit se tady dají kýčovitá trička s rádoby vtipnými nápisy, ale také vyšívané tašky, části tradičního oděvu nebo třeba drobné šperky vytvořené z roztavených pozůstatků bomb z dob Vietnamské války. Mimo jiné tu také můžete ochutnat opravdu bohaté pouliční občerstvení všech chutí i barev.

Nejširší nabídku průvodců a map Laosu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu knihynahory.cz

Jen o jednu ulici dál se naopak koná typický ranní trh. Nenabízí se zde řemeslné produkty, ale široký sortiment potravin. Čerstvě vylovené ryby, kuřata i neskutečné množství zeleniny a ovoce. Na rozdíl od nočního trhu tady nakupují převážně místní a v deset hodin dopoledne už místo stánků najdete jen pár žen zametat zbytky zeleniny a ovoce. Pokud se vám napoprvé nepodaří ráno vstát dostatečně brzy, zůstaňte ve městě ještě o den déle. Vyplatí se to nejen kvůli trhům, ale i té neopakovatelné poklidné atmosféře, kterou v mnoha jiných asijských městech nenajdete.

AUTOR: Katka Petríková