Je 23.6.2007 a my si vklidu vyrážíme na dovolenou. Počasí nám přeje, je slunečno kolem 30 °C. Jedeme přes přechod Halámky na Wien. Po promotání městem pokračujeme směr Sárvár a Keszthely ležící ve spodní části Balatonu. Tady proběhne první svačinka a jedeme dál na Pécs a přes přechod D. Miholjac se ocitáme v Chorvatsku. Za městem
Celkem 36 hodin. Těžko uvěřitelný výkon. Nakládka v přístavu Punta Arenas trvala s použitím techniky stejnou dobu jako vykládka na ostrově, ovšem tady šlo na břeh vše bez jeřábů. Samozřejmě tam se přes noc nepracovalo, ale i tak. Tvrdých 36 hodin, během kterých jsme z ledoborce přemístili na břeh kolem 130 tun materiálu.
Vydejte se společně s Milanem Kulhánkem po stopách geniálních astronomů starověku, kteří postavili jeden z novodobých divů světa, ale kteří také obětovali své spoluhráče, kterým se nedařilo ve hře Juego de pelota.
Máte rádi thajskou kuchyni? Konečně můžete odhalit v čem tkví její tajemství a jak a kde se nejlépe naučit vynikající thajské recepty.
Čtvrtek 1.3. Konečně je tu „den D“, den našeho odjezdu do Keni, kde na náš čeká 31 miliónů jejích obyvatel. Máme v kapse letenku za 16.253,– Kč a pas s vízem za 1650,– Kč od Student Agency, dolary a vyrážíme. Odlétáme z Vídně, takže vyjíždíme brzy ráno. Ve Vídni už nás čeká Josífek, přehazujeme věci do jeho auta a odjíždíme od parkálu u Práteru. Najednou zaregistrujeme jak na nás svítí a bliká auto jedoucí za námi a zjišťujeme, že jsme špatně zavřeli kufr a z auta nám vypadla krosna. Pěknej adrenalinovej začátek :o) Na letišti všechno ok a s Egyptair skoro na čas odlétáme. Servis a jídlo je znamenitý, cesta do Caira nám utekla. V odletové hale v Cairu sedíme už s černochy mířícími s námi do Nairobi a máme z nich, pozorujíce je, smíšené pocity.
Už jste byli ve Švédsku? Pokud ne, tak nevíte, o co přicházíte! Nejde jen o švédská města, památky, architekturu případně zdravé rybí pokrmy. Švédsko – to je hlavně příroda. A jaká! My jsme neodolali a ve složení tři kluci, jedna holka jsme se vydali pokořit známou „Královskou stezku“ čili prostě Kungsleden. A takhle vypadala naše cesta za polární kruh…
Přinášíme horké novinky ze zmrzlého podzemí. Expedice Kačna Jama, kterou podpořil Expediční fond ve třetím kole, má již za sebou zimní část svého průzkumu.
Kdo skutečně vládne Zimbabwe? Diktátor Mugabe, velká stáda slonů nebo „Král zvířat“ lev? To se možná dozvíte v cestopisu Miloše Kalerty.
Relativně hezké fotky „jako od profíka“ se dají udělat z domácího ateliéru, který vyrobíte z kusu pauzáku (jeden list á 10,-Kč v papírnictví) a jedné či dvou lampiček (stačí si na chvíli vypůjčit ty z nočního stolku).
Zdravíme vás ze severního Laosu. Luang Prabang je staré koloniální město, které leží v nádherném údolí řeky Mekong. Kolem jsou jen hory porostlé hlubokou džunglí. Strávili jsme tu tři dny, které jsme věnovali výletům do okolí a prohlídce města. Ubytovali jsme se v rodinném penzionu s velkým parkovištěm a vyrazili do centra. V Prabangu je mnoho krásných starých domů postavených francouzskými kolonizátory a většina z nich je přestavována na penziony a restaurace, které si vyžaduje cestovní ruch. Luang Prabang je asi totiž nejnavštěvovanější město v Laosu.
Rumunsko je členem Evropské unie, ale můžete si v něm někdy připadat jako v Asii. Můžete tu potkat bohaté podnikatele v drahých autech, ale častěji narazíte na koňské povozy. Ale potkáte tu báječné lidi a společně se můžete pobavit nad paradoxy života.
Po návratu z Tasmánie do Melbourne se rozhodujeme zůstat ještě 2 noci u našich vánočních hostitelů Prue a Marka. Během té doby navštěvujeme ještě starší pár Australanů, které jsme potkali v Západní Austrálii a kteří nás též k sobě pozvali.
Už víte, které z 54 soutěžících projektů měly štěstí a získaly podporu Expedičního fondu? Proč jsou zakladatelé fondu v depresi?