Články

Šéfredaktorka Hedvábné Stezky se potulovala po ostrově, který se stal drolícím se památníkem komunistického režimu. Jak vidí situaci na „ostrově svobody“?

Lidé přestávají naši hudbu poslouchat, spokojí se s popem z přehrávače, stěžují si TRADIČNÍ MEXIČTÍ HUDEBNÍCI. Naštěstí je tu ještě den matek a serenády pod oknem.

Zahrají všechno. I Narkobalady. „Taky je hrajeme, když nás o to zákazníci požádají,“ odpovídá mariachi Juan Carlos Cotillo na dotaz, zda v repertoáru jeho kapely mají i v Mexiku velmi oblíbené písně oslavující činy obchodníků s drogami.

Tygr Pepe. To není jméno šelmy, ale krotitele. Člověka, k němuž dávají policisté k dožití tygry a jaguáry zabavené zatčeným mafiánům. Pro narkobarony jsou znakem moci a síly. Pro Tygra Pepeho spíše domácími mazlíčky. Ochránci práv však jeho přístup kritizují.

Když se řekne Pákistán, mnohým vyvstane na mysl to, o čem píší média: četné bombové útoky, Taliban, nebezpečí. Pákistán má ale i druhou stranu. Nejkrásnější horské masívy, chutnou kuchyni, ale hlavně pohostinné a srdečné lidi.

Jezero Bajkal je největší zásobárna pitné vody na světě a má unikátní ekosystém. Žije zde ohromné množství druhů, které byste jinde na světě hledali marně. Například bajkalský tuleň zvaný Něrpa. V srpnu za ním odcestuje výprava podpořená Expedičním Fondem.

Do Kačkaru na vodu? Neznámé a divoké řeky jela prozkoumat expedice Rocks & Water podpořená Expedičním Fondem. Dobrodružství začíná na řece Aksu Dere.

Původní obyvatelé Mexika patří ve své zemi k nejchudším vrstvám a čelí jejímu rasismu, jemuž se tam říká dost zvláštně: malinchismus. Je to podle jména indiánské milenky dobyvatele Cortése.

Pokaždé když se člověk chystá do světa, tak má nějaká očekávání. Ta v tomto případě zůstala zabrzděna někde ve třinácté komnatě mozku. Opravdu žádná očekávání nebyla. Existovala jen zvědavost, jak může vypadat město historicky důležité a v minulém století Sovětským svazem a komunisty architektonicky i lidsky ničené. Město, kde nastal v posledních letech obrovský ekonomický růst, město, které je hlavním v zemi s největším dopadem ekonomické krize roku 2009.

Pik revoluce, dnes Štít nezávislosti, je nejvyšší horou Jazgulenského hřbetu v Pamíru. Leží hluboko v zapomenutých horách a pro svou špatnou dostupnost je jen zřídka navštěvována. Výprava, kterou podpořil Expediční Fond, vyráží na vrchol v červenci.

Bezbřehé toulání po největším a nejsušším bajkalském ostrově, který proslul hned dvěma impozantními mysy a bolševickým gulagem ve vesnici Pesčanka. Místo plné otázek i odpovědí omývané vodami nejhlubšího jezera světa.

Doprava je základ. Po dobrém ubytování, oblečení a jídle samozřejmě. Ale bez dopravy se žádný dobrodruh ve světě neobejde. My jsme na poslední tři dny usoudili, že je potřeba vidět více než jen Rigu a objednali jsme si auto z půjčovny. Plán byl následující: dnes nám auto dovezou k hostelu, pojedeme na východ, zítra na jih až do Litvy. No a pozítří se zavezeme v klidu na letiště a frčíme směr Stockholm. Plán jasný, pěkný, ale až moc pěkný na to, že jsme v postsovětském státu…

Za všemi těmito názvy se na mapě skrývá stejné místo: Velikonoční ostrov, neboli řečí Polynésanů „pupek světa“.

5. května zemřel po těžké nemoci ve svých 58 letech president Nigérie Umaru Yae Adua, který pocházel ze severu země z kmene Hausa.

Komunikace v rámci jednoho druhu představuje často veliký problém. Co teprve komunikace mezidruhová! Na Altaj se její možnosti vydá zkoumat výprava podpořená Expedičním Fondem.