Články

Život na indickém severu je závislý na přírodních cyklech času i drsných podmínkách. Místní lidé tomu už přivykli a jejich každodenní činnost souvisí s počasím i chybějícími silnicemi.

Kdo z nadšených cestovatelů a milovníků přírody by nechtěl aspoň jednou v životě pozorovat tučňáky v jejich přirozeném prostředí? Známe je ze zoo, z televize, ale vidět tyto roztomilé nelétavé ptáky, avšak o to lepší plavce, v přírodě, je úžasný a nezapomenutelný zážitek.

Celých 2500 kilometrů z Péšávaru do Kalkaty se rozhodli ujet dva Češi, Jan Turnovec a Ondřej Kašpar, na kolech. Ale ne jen tak ledajakých, první je obyčejný bicykl z roku 1940, který samozřejmě nedisponuje přehazovačkou, druhý dopravní prostředek jen cyklorikša, kterou koupili v Pákistánu a jejímž původním účelem bylo převážet zmrzlinu a popcorn. Kluci na ní ale převáželi vybavení k tomu, aby mohli pořádat filmové projekce v chudinských čtvrtích obou zemí.

Tentokrát pro vás máme diskusní soutěž zaměřenou na stopování. Děkujeme všem za příspěvky. Už máme výherce!

V Kačjinském státě na severu Barmy zuří boje mezi Kačjinskou osvobozeneckou armádou a myanmarskou armádou už bezmála tři roky. V jejich důsledku muselo své domovy opustit více než 100 000 lidí, kteří nyní žijí ve 140 táborech pro vnitřní uprchlíky. V nich se potýkají především se špatným přístupem ke vzdělání, zdravotní péči a zdrojům obživy nebo nedostatkem výživy pro děti, matky nebo seniory.

Plánujete-li opravdu aktivní léto plné outdoorových aktivit a sportu, nejlepší volbou je návštěva nedalekého Švýcarska, které nabízí malebné horské vesničky ve stínu skalnatých velikánů, dokonalý servis dopravy i ubytování a v neposlední řadě mnoho kulturních památek.

Bahrajnské království připomíná malou Dubaj, kde 50 % obyvatel tvoří cizinci pracující v zemi. Málokdo si dokáže představit, že by se zde usadil a založil rodinu. Bahrajn je pro většinu z nich jakousi přestupní stanicí pro další život.

Jen těžko si lze představit, jak by se mohli Češi podílet na ochraně divoké přírody v Indonésii, ale věřte nebo ne, skutečně je to možné. Co je však ještě zajímavější, je fakt, že se na tom může podílet každý cestovatel, dobrodruh, baťůžkář  či turista. Jak?

Velkým svátkem s nebývalou účastí obyvatel Sahary je výjimečný Mezinárodní saharský festival. Navštívit ho můžete v tuniském městě Douz vždy na konci roku.

Po několika hodinách strávených střídavě na palubě letadla a na letišti nasedáme do přistaveného auta na letišti v hlavním městě Tunis, čímž začíná náš pětidenní roadtrip po Tunisku s hlavním cílem navštívit pouštní festival ve městě Douz, který se zde pravidelně koná od roku 1968.