Narozen v podhůří Orlických hor, odkojen Lysou horou na severní Moravě, zamilován do Vysokých Tater a své manželky z Popradu, dnes již dlouhé roky žijící i s celou rodinou nedaleko Mníšku pod Brdy. V polovině 80-tých let při studiu na vysoké škole v Praze aktivním horolezcem a skialpinistou. Expedice na Rilu (1987), Kavkaz (1988) a Pamír (1989). Po revoluci se věnoval spíše rodině, práci a manažerské kariéře. Na "stará kolena" se opět snaží cestovat do hor po celém světě.
Tento článek by mohl být návodem či inspirací pro zkušené cestovatele 55+ kteří plánují cestu na Nový Zéland, umí alespoň trochu anglicky a nechtějí tam jet s cestovní agenturou či velkou skupinou. Již před mnoha lety jsme s manželkou snili o tom, že do této krásné země s rozmanitou přírodou, vysokými horami a kouzelnými plážemi někdy vyrazíme. Nakonec se nám tento smělý plán podařilo realizovat až k našemu 30-tému výročí svatby.
Výstup na Pico Mendoza, Gibraltarskou skálu, nebo stezka smrti. I taková může být Andalusie.
Letos v létě jsme s manželkou a našimi česko-rakouskými přáteli Danem a Janou absolvovali velice populární trek ve východních Alpách v oblasti Hohe Tauern. V této oblasti se nalézá řada impozantních vrcholů s nadmořskou výškou nad 3.000 m.
Když jsem byl poprvé v Americe ještě jako student v roce 1991 podařilo se mi s pomocí autobusů GREYHOUND a autostopu projet podstatnou část národních parků na západě USA. Krátce jsem na své cestě zavítal také do kanadského Vancouveru, kdy vzniknul můj v té době téměř nedosažitelný sen, projet jednou i všechny národní parky západní Kanady.