Jan Hocek

Galapágy jsou bezpochyby jedny z nejkrásnějších ostrovů světa, na tom se shodne většina cestovatelů, která měla to štěstí tohle ekvádorské souostroví navštívit.

Už jen vyslovení názvů „Tahiti“ nebo „Bora Bora“ dokáže zvýšit srdeční tep jachtaře. Ostrovy ve Francouzské Polynésii patří oprávněně na vrchol seznamu vysněných míst.

Obrovské plovoucí ledovce, hory a útesy zvedající se z moře, velryby, nebojácní tučňáci, lvouni a tuleni, vědecké polární stanice i historické základny polárních objevitelů – to vše vytváří neskutečnou atmosféru, kterou můžete zažít jenom na „Sedmém kontinentu“.

Uprostřed oceánu se vyjímá pět nádherných Společenských ostrovů: proslulé Bora Bora, hornatý ostrov Ra’iātea, ostrov vanilky a perlových farem Tahaa, poklidný Huahine a osamělý korálový atol Maupiti.

Když jsme po jedné z mých plaveb na Seychelách uvázali katamarán u mola v marině Eden, zdálo se, že naše dvoutýdenní dobrodružství je u konce. Den před odletem domů mi ale bylo líto balit nafukovací kajak Seawave, který se v seychelských vodách tolik osvědčil. A tak jsem vymyslel poslední a trochu neobvyklý výlet – obepluji marínu Eden, největší marínu v indickém oceánu, a k tomu prozkoumám přilehlé mangrovy s volavkami.

Náš jachtařský tým se nedávno vrátil ze Seychel. Co jsme zjistili: bezpečno, přívětiví lidé, kokosové palmy, bílé pláže lemované oblými skalisky, až neskutečně nádherné moře.

Plout po Karibiku na plachetnici je snem nejednoho cestovatele a dobrodruha. Teploučká a průzračná voda, spousta exotiky, pohodový životní styl a v neposlední řadě i pravidelný vítr předurčují tuto destinaci na pomyslný vrchol mezi milovníky tropického cestování. Možná vás překvapí, že všechno tohle si klidně můžete užít i s dětmi!

Po létech cestování na Island jsem zatoužil podívat se o kousek dál, do Grónska. Přispěl k tomu i přelet přes Grónsko cestou na Aljašku, kdy jsem s obličejem přilepeným na malé okénko pozoroval skalnaté fjordy vyplněné obrovskými ledovci.

Po více než sto letech od chvíle, kdy na ni vstoupila lidská noha, představuje Antarktida stále jednu z nejméně probádaných oblastí a jedno z posledních míst na Zemi, kde najdeme skutečně panenskou přírodu prostou civilizace. Je to kontinent superlativů – nejenom nejstudenější, ale také největrnější, nejsušší a s nejvyšší průměrnou nadmořskou výškou.

Všude okolo nás jsou monumentální ledovce. Nejsme ale vysoko v horách – spíš naopak. Vlastně už o mnoho níž ani být nemůžeme, protože sedíme v mořských kajacích, které nás nesou na hladině ledově chladného moře aljašského zálivu Prince Williama.